Věc

Po celou dobu téhle výtečné hororové sci-fi mi běhal mráz po zádech. Carpenterův styl tady dostává skutečně hojného využití a béčkové masky rázem získávají své opodstatnění. Námět je vynikající a už sám o sobě skrývá potenciál, možná je trochu béčkový, ale kvalitní. Atmosféra očekávání, nedůvěry a tajemna roste s každou přibývající minutou. Kurt Russell snad i ve VĚCI předvedl svůj nejlepší výkon a když nad tím tak přemýšlím Capenter vlastně taky. Pečlivě budovaná atmosféra ještě v kombinaci s Morriconneho hudbou dotváří úžasný zážitek po kterém se rozhodně neusíná snadno ;). (31.12.2006)

Děsivá přehlídka nechutných speciálních efektů s rozpadajícími se těly a mutujícími v odporné slizké kreatury. Obvzláště lidská hlava s pavoučíma nohama je velmi cool. Mrazivá atmosféra bezvýchodnosti a izolovanosti vše pak znamenitě dokresluje. Lze jen poděkovat Carpenterovi za odvážné režisérké pojetí a distribuční společnosti za odvahu nasadit to ve své době do široké kinodistribuce. (07.07.2002)

Skutečně úchvatné! Děsivější a klaustrofobnější místo, než antarktickou základnu tisíce kilometrů od dalších známek civilizace, nemohl John Carpenter vybrat. První půlhodina má opravdu nevídanou atmosféru(prohledávání opuštěné norské základny) a naprosto mě vtáhla do děje. Řádění "Věci", které se následně rozpoutá, je sice originální a nechutné, ale srovnám-li napětí a impozantní atmosféru, která mě obestřela u prvního Vetřelce, tak vychází xenomorf vítezně. Gradace napětí není prostě u Věci taková, jako v případě Vetřelce. Nicméně scény krevních testů a závěr jsou velice silné. Zvlášť, když si poslední přeživší uvědomují bezmocnost a bezvýchodnost situace. Vše umocňuje fenomén Ennio Morricone a jeho špičkové houslové orgie a deprimující " tu tu"(víte, co myslím)...Oceňuji výborné masky a skvělou ruční práci, Kurt Russell zahrál životní roli...Určitě kultovní záležitost, u mě přesně mezi čtyřmi a pěti hvězdami, na prvním místě ale zůstává Vetřelec. 13,5 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (12.11.2006)

Coze tohle je mezi 200 nejlepsima filmama? Tak to sem asi videl jinej film. Je pravda, ze urcitou atmosferu to ma, ale ne moc hororovou. Ale ta vzajemna neduvera je odvedena docela dobre. Triky jsou skutecne na hovno, ale maj jednu vyhodu - jsou spravne krvavy. I kdyz je na nich strasne videt, ze to je kus gumy tak diky tem vnitrnostem, slizu a krvi pusobi docela solidne. Az na Kurta Russella, kterej predved celkem solidni vykon, mi prisly ostatni herci takovy nudny. Nic moc emoce jen tak znudene odrikavali text a mistama zacli jecet. Hudba taky atmosfere moc neprospela, Morricone tentokrat hodne zklamal, protoze to bubnovani a piskani je na nic. Ale na druhou stranu, i kdyz je to mistama docela lehce predvidatelny, tak jsem se celkem dobre bavil, za coz hlavne muze fakt, ze nebylo jasny kdo v sobe ma "vec", kdo prezije a jak to dopadne. Ale ze prezije Kurt jasny bylo. Uplnej zaver se mi ale moc nelibil, takze slabsi 4*. (20.06.2005)

Podle mého jde o nejlepší práci Johna Carpentera, který dokázal z béčkového námětu vydupat maximum a díky vynikající, nápadité režii vytvořil dosud přetrvávající kult v oblasti hororového žánru. Film vznikl podle povídky Johna W. Campbella "Kdo je tam?" (Who Goes There?) z klasické zlaté éry americké science fiction a třebaže se traduje, že film bývá obvykle slabší než literární předloha, Carpenter Campbella knockoutoval. Jde mimochodem o remake, protože už v roce 1951 vznikla první filmová verze. Zatímco v povídce má tvor podobu klasického netvora z vesmíru, Carpenter dlouho pracuje s náznaky a řešení vědeckého problému kombinuje s vytvářením paranoidní atmosféry nedůvěry a hrůzy, kdy nikdo neví, zda ten, kdo stojí před ním, je opravdu tím, za koho se vydává. Výborná kamera i hudba, na svoji dobu velmi slušné trikové záběry, ale především scénář, který zachovává napětí až do poslední sekundy. Mrazivým, depresivním a zcela bezútěšným závěrem celý film graduje. Velice vděčná role pro Kurta Russella. Jinak je pozoruhodné, že ve své době film přijala chladně nejen kritika, ale i divácká obec a snímek se jen pomalu propracovával do povědomí filmových fanoušků, než se stal klasikou. Carpenter dokázal s minimem prostředků vytvořit emotivnější dílo než se to povedlo Scottovi s obrovským rozpočtem a podporou vlivného filmového studia v případě Vetřelce. Celkový dojem: 95 %. (29.11.2007)