Hodina prasete

Mladý idealistický právník přijíždí na venkov, aby se oprostil od městské zkaženosti... jenže i kdyby se nepsal rok 1452, byl by to hodně naivní nápad, natož když jsou vám v rámci pracovní náplně servírovány vraždy, maleficia a požádání manželky bližního svého, smrtelné i stabilizované hříchy se mají čile k světu, padlé řády a odsouzení kacíři rozhodně nemají v úmyslu odpočívat v pokoji a španělskou inkvizici a černou smrt můžete čekat hned za nejbližším rohem. Richard Courtois rozhodně není prvním ani posledním právníkem, který obhajuje čuňata a na lavici svědků povolává krysy, ale je s přehledem nejsympatičtější a navíc má dost kuráže - anebo málo rozumu - na to, aby strkal nos tam, kam se andělé bojí šlápnout. Tím nejsou míněny sukně prakticky každé ženské členky ansámblu, které evidentně měly ve scénáři jedinou větu "kdykoli uvidíte hlavního hrdinu, servěte ze sebe šaty," ale vzhledem k tomu, že ho hraje tehdy kristovoletý Colin Firth, jsem měla rozhodně menší problém tomu uvěřit, než kdyby ho hrál takřka libovolný pánský uživatel ČSFD (výjimky se najdou, ale nebudu je uvádět, zpychli by), plus je navíc tohle civilní krimidrámo okořeněno takovou porcí ironie, že to krásně vykomenzovalo všudypřítomnou vůni išlských dortíčků, které jsem právě lepila krémem. (21.12.2010)

Film o absurdní zabedněnosti lidí, ba víc než lidí - většinové společnosti - stupidně trvajících na dogmatech vrchností předepisované víry bez ohledu na to, že bije do očí, jak jsou poučky neslučitelné se zdravým rozumem. Známý jev vyhnaný do krajnosti. Jenže předobrazem jsou skutečné události, skuteční pitomci. (27.04.2014)

Absurdní ve všech ohledech, ale zároveň snadno transformovatelné do naší doby, což trochu děsí. Zároveň je ale Hodina prasete neskutečně vtipným filmem, který se svým podáním středověku blíží k realitě asi nejvíc ať už vykreslením tehdejší venkovské společnosti, nebo panoptikem přítomných postav a postaviček, jejichž předobraz by jsme bez velkého snažení v dějinách určitě našli. Film, který by měla veřejnoprávní televize čas od času připomenout. 90% (19.03.2017)

Hned v prvním obraze vidíme krásnou románskou baziliku. Ale kde? V Abbeville není a Ponthien neexistuje, a z Abbeville se dostanete do soumraku tak akorát do Amiens a ne do Paříže. Škoda. Každopádně jde o nějaké menší místo, které zahrnuje celý svět. Jsou tu právníci, nevěstky, kataři, cikáni, židi, nakonec i inkvizice, zlovolný šlechtic, osel, myši, prasata atakdál. Pořád se něco děje, pořád je možno se na něco koukat. Ale pokud se odvážím zeptat, co z toho? Pak budu muset přiznat, že nevím... (23.01.2015)

Absurdní, kritický, trochu zvrácený, mráz na zádech vyvolávající a přesto zvláštně lehký film. Soudní proces nejen o praseti, znásilněné oslici a čarodějnici ve středověké Francii, kde platily trochu jiné zákony. Film bez příkras, který se nebojí z hlavního ne až tak kladného hrdiny dělat hlupáka a dokáže diváka překvapit i v samotném závěru. (19.10.2012)