Šinseiki Evangelion

Co bych vám lhal, jediný motiv proč jsem se podíval na toto dílo bylo: 289. nejlepší seriál. Koho by to nezaujalo? Bohužel v spoustu ohledech mě toto dílo vůbec nepotěšilo. Asi do nějakého 12 dílu (nevím přesně) se děj vůbec nehne a autoři zde jen vykreslují prostředí, chování, no prostě nic zajímavého.. Jenže po objevení Adama (první člověk-vypadá jako ještě nenarozené dítě) úroveň seriálu rapidně, ano, rapidně stoupá.. Ovšem, dílem 25 a 26 zase, bohužel, rapidně klesá.. Opravdu nevím o co se páni autoři, v posledních dvou dílech, se svou pseudo-psychologií snažili. Nevím, tyto díly mě naprosto nenadchli, ale aby jsme jejich filozofii zase hned neodsoudili, že je špatná. Tak díl, kde se nám chlapec rozplynul na vodu, nebyl vůbec špatný. A teď, proč jen tři hvězdy? Jak už jsem psal do cca 12 dílu se nic neděje, díváme se jen na neustálé boj proti Andělů a jelikož tyto souboje shledávám za nezajímavé, až na pár výjimek, tak jsem se dosti nudil. Podle mě je seriál dost nevyvážený a nezamiloval jsem si ani žádnou postavu, nic.. Proto jen 3.. Dodat se už jen dá to, že mě pár postav dosti štvalo a ještě teda jedna věc, hudba mě moc nepotěšila.. (06.08.2013)

První čtyří díly mě docela chytly, se zbytkem už to bylo slabší. Kvalita sice nijak zvlášť neklesla, jenom to pak dál bylo pořád tak nějak stejné, gradaci příběhu pokládám za docela důležitou, protože díky ní si ze seriálu zapamatujete když už ne celý děj, tak aspon několik scén - tento seriál si za čas nevybavím, snad bych jen vyzdvihla melodi openingu a endingu. Nad smysluplností děje se pozastavovat nebudu, nějak se nato necítím kompetentní :) Co do dynamiky, zpracování a atmosféry je myslím lepší volbou Rahxephon. (23.03.2007)

Je dobré, když má seriál propracované postavy a dokáže se aspoň na chvíli zaměřit i na jejich pocity a prožívání, a diváci tak mají možnost se s nimi ztotožnit a víc jim fandit. Jenže nic se nemá přehánět. A tak, i když má seriál jen 26 epizod, díky častým rozborům pocitů a prožívání hlavních i vedlejších (!) postav, se děj neuvěřitelně táhnul a posouval jen velice pomalu. Zezačátku jsem si říkala fajn, nějak to přežiju, když bude dostatek akce a dozvím se něco navíc, ale jak se i v těch „rozborech“ začalo pořád opakovat to samé, začala mi docházet trpělivost. Vrchol přišel u posledních dvou epizod… Upřímně… to snad není možný, takovej pojeb diváků! Proč to sakra točili? Vyšlo to úplně nastejno, jako kdyby prostě skončili 24. epizodou – všechen dosavadní děj jde do hajzlu a seriál se naplno ponoří do psychologických rozbor postav a do toho je tam takovýho divnýho filozofování, že to otrávilo i mě jakožto studentku filozofické fakulty. ----- Možná by to bylo snesitelnější, kdybych si postavy oblíbila. No dobře, některé jsem měla ráda, bohužel ne ty úplně hlavní. Jasně, hlavní hrdina je puberťák, ale občas mi to jeho hysterčení a nerozhodnost lezla na nervy a nenašla jsem u něj žádnou vlastnost, díky které bych si ho mohla oblíbit. To samé s Asukou, která mě většinu času rovnou štvala a já si užívala každou minutu, kdy nebyla na obrazovce. Ano, Shinji se možná občas zachoval jako idiot, ale nemusela to zopakovat 150krát! Rei sice nebyla otravná svým chováním, jenže byla tichá až moc, taková tichá zabijačka v pozadí, co poslouchá na každý slovo. Asuka asi měla pravdu v tom, že Rei je v podstatě jen loutka... I přes spoustu chyb, které má, se mi nejvíce líbila Misato Katsuragi. Měla jasnou, srozumitelnou motivaci, šla za svým cílem, nevzdávala se, měla odvahu. Ani to, jak často řešili její vztah s Kajim, mi tak nevadilo. Bavil mě také tučňák Pen Pen nebo Shinjiho spolužáci, i když mi přišlo, že tam byli jaksi navíc. ----- Děj byl oproti postavám rozhodně zajímavější. Nebyl to úplně „tah na branku“ jako u jiných seriálů (tj. úplně mě to nevtáhlo), ale hodně epizod bylo sakra napínavých – hlavně díky tomu, že tvůrci vymysleli nějaká pravidla a omezení pro titulní (bio)roboty (třeba napájení). Tady mě zase mrzelo, jak epizodický občas děj byl – prostě zničit Anděla, jen za jiných okolností. Navíc kvůli tomu konci jsem nedostala všechny odpovědi, snad aspoň tohle napraví film. ----- S výjimkou posledních dvou epizod se animace povedla a na svůj věk nevypadá vůbec špatně. Jen některé záběry jsou dost epileptické nebo jak to říct… nepříjemné na pohled – hlavně ty náhledy do prožívání postav… nezajímalo mě to u Shinjiho a u Asuky už vůbec ne… ---- Poslední poznámka se týká postavy Kaworu Nagisy – proč tam byl jenom jednu epizodu, když byl pro děj evidentně zásadní? Celkový dojem nakonec za 7/10. (30.10.2019)

TOHLE NENÍ POHÁDKA. Je to něco tak neuvěřitelně hlubokého, že se to ani nedá slovy popsat. Po prvním shlédnutí jsem byla skoro tři dny jako v transu a máma mi zakázala dívat se na to znova. Na konci se totiž nikdy neubráním slzám a to ani nevím proč. Můžete se na to dívat znova a znova, a stejně nebudete vědět, jak to vlastně dopadlo. Oni ani Japonci to pořádně neví. Dokonce vycházely brožury, které měly příběh vysvětlit. Nevím co bych měla chválit jako první. Psychologie postav je dokonalá (Nejoblíbenější postavy: profesor Kōzō Fuyutsukim, Kaworu Nagisa, Misato Katsuragi) . Příběh naprosto originální. Hudba úžasná. A jak jsem na začátku řekla, tohle není pohádka. Předsudek některých (hloupých) lidí, že kreslená věc je pohádka, přetrvává dodnes a vyvrátím ho jediným slovem. Je Hentai pohádka? Zasvěcení ví, že určitě ne. Jen ho pusťe svým dětem. Ale zpět k NGE. Určitě pomůžou vědomosti o křesťanství. Poradím, že Rei na konci představuje Lilith. Zvláště scéna, kde nahý Shinji a Rei probírají filozofcké otázky přímoje bije do očí, že nám scénáristé naservírovali podání Lilith a Adama. Na závěr dodám jen: NGE není nic pro slabé povahy. A pokud se prokoušete prvními čtyřmi nudnými (nicméně důležitými díly), bude vám odměnou strhující akční dílo, o které se bojím, že se ho chytnou Američané a budou ho chtít natočit. Po 6 letech vidím svůj komentář trošku s úsměvem. NGE bylo moje druhé anime po Noir. Od té doby jsem viděla desítky a desítky anime, začala se učit japonsky, absolvovala pár animefestivalů a zjistila, že češi už nejsou tak zabednění vůči japonské kresbě. (12.10.2008)

Tak tahle manga má vše, co si lze jenom přát... Ze začátku příběh, který vás nutí dívat se na další a další díly, abyste věděli, jak vůbec dopadne váš oblíbený hrdina a posledních pár dílů je to psychologické rozebírání jednotlivých postav, ve kterém se ze začátku člověk ztrácí, ale na konci je mu jasné jednání každé z hlavních postav... Vřele doporučuji... (18.08.2008)