Šinseiki Evangelion

Co bych vám lhal, jediný motiv proč jsem se podíval na toto dílo bylo: 289. nejlepší seriál. Koho by to nezaujalo? Bohužel v spoustu ohledech mě toto dílo vůbec nepotěšilo. Asi do nějakého 12 dílu (nevím přesně) se děj vůbec nehne a autoři zde jen vykreslují prostředí, chování, no prostě nic zajímavého.. Jenže po objevení Adama (první člověk-vypadá jako ještě nenarozené dítě) úroveň seriálu rapidně, ano, rapidně stoupá.. Ovšem, dílem 25 a 26 zase, bohužel, rapidně klesá.. Opravdu nevím o co se páni autoři, v posledních dvou dílech, se svou pseudo-psychologií snažili. Nevím, tyto díly mě naprosto nenadchli, ale aby jsme jejich filozofii zase hned neodsoudili, že je špatná. Tak díl, kde se nám chlapec rozplynul na vodu, nebyl vůbec špatný. A teď, proč jen tři hvězdy? Jak už jsem psal do cca 12 dílu se nic neděje, díváme se jen na neustálé boj proti Andělů a jelikož tyto souboje shledávám za nezajímavé, až na pár výjimek, tak jsem se dosti nudil. Podle mě je seriál dost nevyvážený a nezamiloval jsem si ani žádnou postavu, nic.. Proto jen 3.. Dodat se už jen dá to, že mě pár postav dosti štvalo a ještě teda jedna věc, hudba mě moc nepotěšila.. (06.08.2013)

Proč je tento seriál takovu legendou? Proč je pořád tolik propírán, bylo na něj napsáno mnoho článků, statí, recenzí, nemluvě o tom, že i já bych z toho byl schopen spáchat kratší "filozofickou" práci nebo přinejmneším knihu. Asi je to tím, že se to dá interpretovat znova a znova aniž by to mnoho lidí omrzelo nebo uspokojilo. Jsou tu minimálně tři roviny a můžete mi věřit, že i ten obyčejný děj možná není jen filler a pozlátkop ro ty "hlubší roviny". Jedni tvrdí, že seriál pouze ukazuje moderní japonskou společnost a různé skupiny v ní, také možnost interpretace, ale přece jen u mě dosti silně kulhá a v tom případě bych se musel ptát, proč to dělal Hideaki Anno tak složitě:) (Třeba mi to Hintzu nebo Steelista jednou vysvětlí) Nebo si spíše vybral takovou mangu(stále vychází), před díváním na seriál případně po něm pokud vás zaujme, tak si mangu přečtěte, mnoho věcí lépe pochopíte a dodává důležité informace navíc, chraktery jsou tam lépe představeny, budete potom chápat více jejich motivaci a jednání, které v tv sérii změnili někdy. Nechci tvrdi,že NGE je nepochopitlené(rozhodně zamyšleníhodné), nebo že bych absolutně věřil výroku, ten kdo tvrdí, že pochopil NGE tak ho vůbec nechápe. Nicméně musím přiznat sérii velkou vynalézavost v použití symbolů, různých vědeckých a filosofických, psychologických myšlenek,, někdy zajímavému způsobu vyprávění a hlavně konci, který si každý může vyložit jinak, byť jeden postup, jak kdyby vypadl od Bunuela a filmu Kráska dne, vlastně více Bunuelových prvků se tam dá najít, přinejmenším dva, ale to už zase odbíhám. Každopádně chcete akci, psychicky narušené charaktery (někdy i zvrácené že), velmi tuhou atmosféru(ředěnou ecchi, vtípky a fanservisem), spoustu látky k zamyšlení. Tak se nezklamete. Ano seriál má chyby, příběh mohl být vystaven občas lépe a logičtěji, ale přesto je to fascinující pro mě. Charaktery Rei, Genda, Misato i Shinjiho aj. zůstanou dlouho předmětem flamů a diskuzí, stejně jako celá série:) Nezaručuji, že se Vám to bude líbit, ale zkuste rozhodně to není typické anime a zase tak moc tohoto ražení jich není. Mohu doporučit také Rahxephon, který dle mého nic nekopčí odtud jen je to podobně zaměřený seriál, možná i lépe stravitelnější, než tento. Nebo zkuste Argento Soma. Při všechtěchto séricíh stejně jako NGE musíte zapojit svůj mozek a znalosti, takže ti co nesnáší myšlení a hledání otázek a odpovědí by se tomu měli vyhnout. (28.12.2008)

Zázrak z devadesátek, který by se už dnes neprosadil. Ani ne tak z důvodu opadnutí zájmu o obří roboty, ale čistě protože je svůj. Za následek to má nejproměnlivější nálady, které jsem kdy v anime viděl. A mě stejně tak baví úvodní poťouchlý lechtivý fanservis i neustálé pubertální pištění, jako přitahuje dobově přesná rozevlátost. Dokud je Evangelion jenom mladistvá mecha akce prokládaná hláškami nebo naivními epizodickými klišé (ať jdou hrdinové do školy, na dovolenou nebo doslova kamkoli, pokaždé se budou muset utkat s Andělem), je to více než slušná zábava, na kterou se dívá samo. Po přerodu do vážnější roviny, která postupně graduje do náročné psychologie či thrilleru pak seriál definitivně dostává své pověsti nezapomenutelného a hlavně nezaměnitelného zakladatele jednoho subžánru. Tenhle skok od věčných úsměvů a shazování sebe sama navíc přijde z dílu na díl a o to větší dopad na diváka má. Scénář se v tu chvíli nebojí v očekávání největšího akčního inferna doslova couvnout do mysteriózní detektivky nebo introspekce hlavního hrdiny a z podobných dilemat až do samého závěru vykukuje jen velmi neochotně. Úplný finiš asi svého času musel vyrazit všem dech a i přesto, že jsem na něj byl připraven, stejně mi z neustálého chaotického drmolení a duševního sebepoškozování šla hlava kolem. Jakkoli bych si konec představoval jinak (ať už ten seriálový nebo filmový), zůstávají Shinji, Rey i Asuka jedinečnou vzpomínkou. (31.12.2019)

Ako píše kiddo v komente k La Femme Nikita : „Status kultu má jednu obrovskou nevýhodu: v těch, kdo snímek neviděli, vzbuzuje často až přehnaná očekávání a po zhlédnutí obvykle následuje velké zklamání.” Na NGE som počul samé chvály, aký je to kult, aké sú prepracované postavy, aký to má haluzný a filozofický koniec a v neposlednom rade že sa jedná o povinné dielo. Z tých chýrov považujem za pravdivý len ten posledný. Na NGE totiž veľmi vidieť, že chcel byť zo začiatku niečím úplne iným, než čím sa postupom deja stal. Začína in medias res; hlavný hrdina Shinji je dovezený na základňu v Tokiu III, kde musí v útrobách Eva01 podstúpiť svoj prvý boj s Angelom – strojom či bytosťou snažiacou sa zničiť Tokio III. Pre mňa z nepochopiteľných dôvodov seriál pokračuje v mecha mlátičkách až do štrnástej časti, kde všetko doterajšie dianie zhrnie v kocke, čím urobí predošlých trinásť dielov absolútne zbytočnými. V dieloch 14-20 sa začne odkrývať akási mytológia spolu s hlbším obrazom o minulosti a charakteroch hlavných hrdinov. Časti 20-24 v tomto trende pokračujú ešte hutnejším spôsobom a na záver príde to “psycho” o ktorom neviem čo si mám myslieť. Totiž, je pekné a chvályhodné, že sa autor začal zaujímať o filozofickú literatúru, avšak nacápať dínom-dánom do dvoch dvadsaťminútových záverečných dielov prakticky väčšinu problémov filozofického idealizmu, ktoré načrtne, ale nenechá dôjsť záverečnej syntéze je prinajmenšom podvod na divákovi. Čo sa týka postáv, okrem Ayanami Rei a Misato Katsuragi mi žiadna z postáv neprirástla k srdcu, ani ju nepovažujem za prepracovanú. NGE pripomína rytmikou rapovú skladbu, ktorej na záver zaradíte opernú áriu nasledovanú jazzovou improvizáciou. Povedané inak rytmus ustúpi melódii s rytmom aby sa nakoniec úplne stratili v niečom čo nemá pravidlá. Takže, chápem že toto anime je kultové, i keď podobne ako u Cowboya Bebopa vidím ten status kultu skôr v tom, že je prístupnejší západnému mysleniu a pomerne známejší než iné anime svojho druhu. Hĺbku Serial Experiments Lain, ktorá vo svojej podstate rieši tiež vzťah individuálneho a univerzálneho vedomia však zďaleka nedosahuje. 7/10 Nowecki : Tak ako hovorí Idaho, plus, na tému sebaspytovanie vlastnej hodnoty teenagera je priamočiarejšie a omnoho lepšie napr. Mai-HiME. (07.08.2006)