Hlas moře

Mé první setkání s Javierem Bardemem, potažmo mé druhé setkání s Alejandrem Amenábarem dopadlo vysoko nad očekávání skvěle. Pomalé, dalo by se říci rodinné, komorné drama o eutanázii (jak bizarní slovní spojení), odehrávající se v přenádherném prostředí propršeného španělského venkova, doprovázeno magicky rytmickou hudbou, kterou má na svědomí osoba režiséra. Javier Bardem aspiruje (u mě) na herecký výkon roku a hlavně díky jeho umění se film stává tím nejlepším, co jsem poslední dobou viděl. Španělská filmografie je pro mě oblast neprobádaná, ale jestli jsou všechny jejich filmy alespoň z poloviny tak dobré jako Hlas moře, tak se mám na co těšit. (11.07.2007)

Pojmout otázku eutanázie (navíc podle skutečného případu) jako námět na melodrama je docela zajímavý nápad. Amenábar jeho podobu bohužel vybrousil do takové dokonalosti, že jsem začal přemýšlet, jak asi tenhle příběh vypadal ve skutečnosti – myslím, že ve filmu ze skutečné reality mnoho nezůstalo. A to je také moje jediná výtka, protože po formální stránce (scénář, režie, kamera, hudba...) nemůžu filmu vytknout naprosto nic a vynikajících hereckých výkonů je tu celá řada (zdaleka ne jen ten Bardemův). (17.03.2005)

Vysoká úroveň hereckých výkonov (hlavne toho Bardemovho) a citlivosť režijného prístupu k psychológii si možno nezaslúžia toľkú sentimentalitu. Tá totiž filozofický potenciál potápa do sĺz, určených divákom telenoviel. Ale možno to Alejandro Amenábar robí schválne, aby oslovil čo najširšie publikum. V mojich očiach tým však jeho film tak trochu stráca na hodnote a stáva sa skôr ideálnym večerným TV filmom, ako veľkým príbehom na kino plátno. Ale čert to ber - slzil som a pri jednej scéne som onemel - pri scéne lietania. Presne takto vyzerajú moje „lietajúce sny“. Nádhera. (29.12.2004)

Nádhera. Filmy zobrazujúce osudy ľudí pripútaných na posteľné lôžko ('Le Scaphandre et le papillon') určite nie sú pre diváka psychicky ľahkou záležitosťou a tento príbeh vyrval a rozštiepil moje citové rozpoloženie do absolútnej prázdnoty a zároveň ma naplnil úžasnými pocitmi z dokonalosti filmu samotného. Alejandro Amenábar dokazuje, že sa vie pohybovať v každom žánrovom prostredí a ani skutočný príbeh s potrebou jemnosti spracovania a citlivej prípravy každého okamihu, mu nie je cudzí. Takisto aj Javier Bardem dokazuje hereckú excelentnosť tým, že oscarový výkon je možné predviesť s postavou, ktorá má úplne paralyzované telo a hýbať môže len hlavou. Každá minúta bola naplnená skvelým herectvom aj zo strany ostatných hercov, minúty ubiehali rýchlo pod vplyvom dokonalých dialógov a skvelej réžie. Na doplnenie obrazu o pocitoch podobne trpiacich ľudí a možnostiach asistovanej samovraždy odporúčam malý dokument 'The Suicide Tourist'. 95%. (22.07.2009)

Tématicky i zpracováním mimořádně silný, byť zneklidňující film. Tíživá tématika dobrovolného odchodu ze života je zachycena realisticky, bez laciného sentimentu, a přesto mimořádně emotivně. Výborný výkon Javiera Bardema v hlavní roli, ale i obě jeho ženské partnerky ve svých rolích excelují. Společensky závažný snímek, jakých se natočí málo. Celkový dojem: 95 %. (21.10.2009)