Režie:
Alejandro AmenábarKamera:
Javier AguirresarobeHudba:
Alejandro AmenábarHrají:
Javier Bardem, Belén Rueda, Lola Dueñas, Mabel Rivera, Celso Bugallo, Clara Segura, Alberto Jiménez, Tamar Novas, Francesc Garrido, Josep Maria Pou (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Ramón je již 30 let upoután na lůžko a jeho rodina se o něj stará. Jediný pohled na svět mu umožňuje pouze okno v jeho ložnici. Dívá se na moře, na které se často plavil a na kterém utrpěl úraz, který zkrátil jeho mládí. Od té doby má jediné přání - důstojně ukončit svůj život. Jeho svět je však převrácen naruby příchodem dvou žen: Julie, právničky, která mu pomáhá v jeho úsilí legálně ukončit svůj život; a Rose, žena z vesnice, která se ho snaží přesvědčit, že život za to stojí žít až do konce. Obě ženy jsou zaujaty Ramónovou poutavou osobností a jsou nuceny se samy sebe ptát po důvodech, které ovládaly jejich životy až potud. Ramón ví, že pouze jedna z nich, která ho skutečně miluje, mu pomůže podstoupit tu poslední cestu. Pravdivý životní příběh Španěla Ramona Sampedra, který 30 let vedl kampaň za právo na euthanasii a za právo na svou vlastní smrt.
Film byl na MFF v Benátkách oceněn stříbrným lvem a také Volpi cupem za herecký výkon hlavního představitele, získal i Oscara za nejlepší cizojazyčný film. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (307)
Osobně jsem pro eutanazii všemi deseti, proto je mi i poslání tohoto snímku sympatické, ale přesto mé nadšení nedosáhlo vrcholu. Hlas moře není o ospravedlňování eutanazie logikou a argumenty, jako např. Doktor smrt, Hlas moře raději působí na city. vypráví lidský, dojemný příběh ochrnutého muže, který sice svým charismatem předčí většinu životaschopných, ale nepřestává mluvit o tom, že chce umřít. Konverzační složka filmu má svou nezpochybnitelnou úroveň, dialogy jsou zajímavé, padne řada moudrých slov, ale u mě to pořád ne a ne klapnout dohromady a vynutit tu cílenou slzičku na tváři, nebo aspoň silně depresivní pocit jako zmiňovaný, a pro mě lepší, Doktor Smrt. 7/10 ()
Tenhle film se podle mého názoru až křečovitě snaží lidi po celou svou stopáž dojímat a to dosti intenzivně. Na mě takové agresivní tlaky nepůsobí, takže se dojetí nekonalo. Je to škoda, protože až na ten dosti protahovaný příběh je vše v nejlepším pořádku. Javier Bardem se s divácky vděčnou rolí nemohoucího a na smrt čekajícího Ramóna vypořádal profesionálně. Většina záběrů ja nasnímána nesmírně citlivě a poutavě a jsou celkem efektivně dokreslovány dojemnými melodiemi. Bohužel, na mě to moc nezabralo. ()
Tématicky i zpracováním mimořádně silný, byť zneklidňující film. Tíživá tématika dobrovolného odchodu ze života je zachycena realisticky, bez laciného sentimentu, a přesto mimořádně emotivně. Výborný výkon Javiera Bardema v hlavní roli, ale i obě jeho ženské partnerky ve svých rolích excelují. Společensky závažný snímek, jakých se natočí málo. Celkový dojem: 95 %. ()
Pojmout otázku eutanázie (navíc podle skutečného případu) jako námět na melodrama je docela zajímavý nápad. Amenábar jeho podobu bohužel vybrousil do takové dokonalosti, že jsem začal přemýšlet, jak asi tenhle příběh vypadal ve skutečnosti – myslím, že ve filmu ze skutečné reality mnoho nezůstalo. A to je také moje jediná výtka, protože po formální stránce (scénář, režie, kamera, hudba...) nemůžu filmu vytknout naprosto nic a vynikajících hereckých výkonů je tu celá řada (zdaleka ne jen ten Bardemův). ()
Tohle byla rozhodně nejkrásnější scénka filmu. Nádhera. Jináč, ve filmu mě uspokojovala spíše jeho první polovina. Co se týče emocí, co se týče napětí. Co se týče celkového vtažení do děje a především poté vyřčených myšlenek. Ve druhé půlce to na můj vkus sláblo a závěr jsem dal takřka bez emocí, což mě samotného zaskočilo. Ještě jsem snad neviděl film, kde divák fandí hlavnímu hrdinovi, aby zemřel a přitom vůči němu chová své sympatie. Obrovskou výtku bych měl snad pouze k enormnímu telenovelovskému zápachu, který rapidně umocňovala španělská jména, která jsou pro tyhle nesmysly typická. Spoiler alert. Jak už jsem zmínil...Slzička sice neukápla, ale při Ramónově odchodu na věčnost, jsem přeci jen jakési mrazení v zádech pociťoval. I když je člověk připraven zemřít, tak sledovat poslední záblesky života v očích umírajícího, je přeci jen silné kafíčko. Jinak jsem samozřejmě pro eutanázii. Člověk by měl mít výsostné právo rozhodovat o osudu svého života. Zvláště v tomto případě. Člověk ležící na svém lůžku 30 let, musí být za tu dobu sakra dobře a pečlivě rozhodnutý. Chvilkami mě to nudilo. Dvě hodinky jsou na jednu místnost příliš, ale celkově to na ty slabší 4 kousky prostě vidím. K hlubokému zamyšlení mě to přeci jen přivedlo. Viděno v rámci Filmové výzvy. Film mi vybrala uživatelka eLeR. ()
Galerie (27)
Zajímavosti (14)
- Natáčení začalo v červenci 2003 v Galicii na pláži Furnas, kde Ramón Sampedro utrpěl nehodu, která změnila jeho život. Natáčení pak probíhalo dalších 12 týdnů. (Michelle75)
- Hlas moře je druhým španělským filmem o životě Ramóna Sampedro. Prvním byl televizní film Condenado a vivir . (formelin)
- Na prestižních Goya Awards měl snímek rekordních 15 nominací. (imro)
Reklama