Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Prožil život bohéma, miloval ženy, hudbu, velká gesta. V jeho srdci bojovala nespoutanost extravagantního umělce s povinností a morálkou úředníka, diplomata. Velkou část života procestoval, ale nikdy nezapomněl na zemi, z níž pocházel, na republiku, kterou založil jeho otec Tomáš Garrigue. Smrt Jana Masaryka je dodnes zahalena tajemstvím. Mnohá tajemství se však skrývají i v jeho životě! Dramatický příběh, věnovaný osudům velvyslance a pozdějšího československého ministra zahraničí, Jana Masaryka, se vrací do doby těsně před druhou světovou válkou. Ve třicátých letech vrcholí Masarykova diplomatická kariéra, kterou tráví převážně ve Velké Británii, kde se snaží dostat světové mocnosti na stranu Československa. Muž, oceňovaný jako brilantní řečník, zábavný společník a milovník života, má však i svou temnou stránku. Masaryk hledá únik před svým jménem, před odpovědností i před sebou samým v hýřivém životě, alkoholu a drogách, ale také v neustálém sebetrýznění. Tehdejší velvyslanec v Londýně se najednou ztrácí z veřejného života. Přerušuje kontakt s politickými kolegy i s přáteli. Na několik měsíců mizí, kamsi do Ameriky... Na pozadí historických událostí se odehrává napínavý životní příběh okouzlujícího, ale nevyrovnaného, sebedestruktivního muže a jeho marného boje o budoucnost vlastní země. (Bioscop)

(více)

Videa (5)

Trailer 2

Recenze (536)

POMO 

všechny recenze uživatele

Na hviezdičky rovnako kvalitné ako Anthropoid, ale iným spôsobom. Masaryk nie je akčný, neobsahuje hezouny ani milostný motív. Je politický, obsahuje sex, drogy, polovicu stopáže v psychiatrickej liečebni a v ústrety ide divákom, ktorí ocenia umeleckejší dotyk osobitejšou formou. Nejde mu o strhnutie emocionálnym príbehom, ale o to, čo najdôstojnejšie, formálne na svetovej úrovni, zobraziť zhrnutie historicky významných udalostí okolo jedného charakteru. Všetky nominácie na Českého leva zaslúžené. Od scenára, ktorý rozumne prepája štúdiu osobnosti sklamaného Masaryka s presne tými kľúčovými dejepisnými udalosťami, ktoré ma zaujímajú, cez vydarené zachytenie doby a ponurej atmosféry veškerých lokalít (hlavne interiéry palácov, pracovní so závesmi s protisvetlom sú mňamka), až po (samozrejme) super hercov. Je to chladnejší filmový zážitok, ale stojí za to. ()

Stanislaus 

všechny recenze uživatele

Co se filmu Masaryk nedá na první pohled upřít, je jeho nepřehlédnutelná ambicióznost, která je vítaná, pokud je dobře využita a zúročena. Což se v tomto případě naštěstí povedlo a tak vznikl snímek, který na české poměry rozhodně vyčnívá z průměru. Dvanáct Českých lvů je na místě, i když je pravda, že jsem neviděl všechny konkurenční filmy - ale i tak Masaryk nasadil laťku celkem vysoko. K hereckému obsazení nemám výtek, všichni zúčastnění sehráli svoje role na výbornou a potěšilo mě jazykové rozvrstvení a autentičnost. Co se technického hlediska týká, tak jde o solidně zpracovaný snímek, ve kterém se mísí nejeden sugestivní záběr s nepřeslechnutelnou hudební stránkou. Zručně natočený a uvěřitelně zahraný exkurz do časů minulých, které nebyly zrovna jednoduché a bezpečné. ()

Reklama

classic 

všechny recenze uživatele

Rekordný a ambiciózny, taký je česko - slovenský, atypický, nezvyčajný F.I.L.M, s dvanástimi českými levmi na konte, a vôbec, sú tieto tvrdenia z úvodu, opodstatnené ? Zaslúžené ? Či sa skôr jedná iba o nafúknutú bublinu, ktorá po čase praskne, ošúcha sa, ako nekvalitná bielizeň, ktorú práčka na prvýkrát úplne roztrhá, ako nepotrebnú reklamu ? K hlavnému arbitrovi. MASARYK, tak to je teda iný pojem a význam. Najmä, skoro pred 100. rokmi. Tomáš Garrigue Masaryk, de - facto založil ČSR, a zároveň sa stal jej prvým, oficiálnym prezidentom. Tento film pojednáva príbeh o jeho SYNÁTOROVI, Jánovi, ktorý sa narodil vtedy, keď jeho slávny otec zomrel. Bol cieľavedomým d-i-p-l-o-m-a-t-o-m, ktorý zvádzal márne boje s veternými mlynmi. Je niečo zhruba rok pred vypuknutím zatiaľ európskeho, U-L-T-R-A krvavého konfliktu, pričom mám naň nadhľad z presne dvoch časových rovín, ktoré od seba, nedelí dlhá časová etapa. V prvej ho pozorujem z blázinca, kde sa zdôveruje psychiatrovi so svojim vysvedčením, na ktoré nie je až tak pyšný, a to je konkrétne druhá, ktorá líči všelijaké udalosti, čo sa netýkajú iba funkcie veľvyslanca, ktorý jednoznačne musí vedieť ovládať svetový jazyk, a tak cestuje a cestuje. HERCI. Roden stelesnil Masaryka a Kaiser pre zmenu Beneša, obidvaja sú vo svojich partoch - famózni, t. j. na svoje tuzemské pomery to bohato stačí. Levický kameraman Martin Štrba zastrešuje pozíciu muža s kinoaparátom, a je to opätovne jeho vynikajúca zásluha, že film na prvý pohľad - zaujme. Množstvo nominácii na Leva, naznačuje, že patrí medzi kameramanskú špičku, ktorá by sa trebárs uchytila možno aj v Hollywoode ? V režisérovi Júliusovi drieme potenciálne, tvorivé, vizuálne cítenie, ktoré môže do budúcna isto zúročiť. Takého istého názoru, akého si zvolili českí, filmoví akademici v každoročnom vyhodnotení, udeľovaní filmových cien - Český lev, tak i my Slováci, máme niečo podobné, je to : SLNKO V SIETI a-w-a-r-d-s, kde slovenská, filmová a televízna akadémia prisúdila snímku presne 8 cien, ale nedosiahol na najvyššiu métu - najlepšieho filmu. Trenčiansky producent Rudolf Biermann si môže aj tak sám sebe gratulovať, pretože sa spolupodielal na celkom zaujímavom filme, ktorý je až TOO MUCH A-M-B-I-T-I-O-U-S... ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Naprosto světový film, který ale ocení asi jenom Čechoslovák. Je totiž, dle předpokladů, plný zásadních dialogů, který nejlépe vstřebá nějaký historik a nebo našinec se zájmem o českou historii. Osobně mě třeba zaujal rozhovor s Konrádem Henleinem, který pro film nebyl vysloveně zásadní, ale člověk znalý si ho okamžitě všimne a vstřebává každé další slovo, který s Janem Masarykem pronese. K tomu můžu říct, že jsem pročítal řadu názorů historiků na tento film a jsem rád, že se pokusili držet co největší historickou přesnost. Na druhou stranu mě trošku mrzí, že nádherná, podle mě kvalitně až světová kamera, která se imaginárně roztočila v Americe, Anglii, ale i v nacisty okupované Praze, nebyla trošku víc akční. Vše ale vynahrazovaly herecké výkony, kde Karel Roden byl naprosto excelentní, ale Oldřich Kaiser, coby Edvard Beneš, byl ještě lepší. Celkově ale musím říct, že tak dobrý a stylový film jsem v Česku viděl snad naposled s filmem Ve stínu. Zároveň jsem rád za objasnění některých historických situací samotnými tvůrci a děkuji jim za to, že něco takového mohlo vzniknout. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Masaryk je náročným filmem a je své historcké předloze opravdu důstojnou poctou. Věděl jsem o něm (o filmu!) jen to, že jej celkem dobře zahrál Karel Roden a víc nic. Tak nějak jsem tušil, že asi pootevře dveře jeho tajemstvím opředené smrti (o níž já mám soukromě celkem jasno díky tomu co byli a jsou komančové za svoloč) s nástupem komunistů k moci. Ale to byl omyl, protože film se odehrává v časech, kdy ještě žil Janův otec, náš první prezident a dějově končí někdy v roce 1939... Nedozvíme se nic o angažmá Jana Masaryka u naší exilové vlády v Londýně, ani nic dalšího o práci pro OSN a po válce. O to více uvidíme jak složitá byla doba kdy po nás Hitler vztahoval své pařáty a jak marně jsme své naděje upínali k Francii a Británii jimž jsme byli jako jakýsi podivný státní útvar po slepený z různých národností po první světové - někde... Těžká doba co semlela psychicky jak Dr. Edvarda Beneše tak i Jana Masaryka. Vůbec jsem netušil jaké měl psychické problémy, ani to jaký to byl živel a kalič... I když lecos mi naznačila jedna historka, kterou kdosi snad z diplomatického sboru exilové ČS vlády v Londýně někde vyprávěl... Na nějakém setkání vrcholných představitelů Anglie si prý dotyčný všiml, jak Jan Masaryk cosi tiše a soukromě vypráví anglickému králi Jiřímu a ten se prý po vyslechnutí Masaryka velmi upřímně smál. Když pak král odešel, ptali se Masaryka čemu, že se to král tak od srdce smál. ,,Ale - říkal jsem mu jeden vtip'' odvětil Jan. - No tak se s námi o něj podělte prosím! ,, Ne to já nemohu, on byl děsně sprostej! '' :-). Myslím, že to Jana Masaryka dokonale charakterizuje i jeho oblibu v širých kruzích nejen diplomatických sborů. Karel Roden jej zahrál perfektně a skutečně se dostal k tomu, čemu já říkám hotový světový herec. Můlže hrát prostě cokoliv a kdekoliv. Už se vymknul našemu rybníčku. Dalším skvělým byl Oldřich Kaiser v roli našeho druhého prezidenta. Škoda, přeškoda, že nehraje ve filmech víc. Už v Tmavomodrém světě jak vzpomíná Jan Svěrák z malé podrole jednoho z pilotů udělal něco, na co leckdo nezapomíná... Tady opět se jen párkrát mihl, ale přesto to bylo dokonalé. Kdo by tenkrát u televarietních scének s Lábusem řekl, že k stáru bude hrát takovéto velké a charakterní role a s těžkým přehledem ! Překrásná a vskutku s jisktou byla i Španělka Arly Jover v roli Marci Davenporterové. Je škoda, že z těch pár filmových let ho nepoznáme zcela, protože tato postava by si to jistě zasloužila. Film zachycuje jednu z jeho životních etap, asi tu nejdůležitější, kdy těžce nesl následky ,,spojenců'' zrady z Mnichova. Meziválečné období bylo ztvárněno dokonale a pražáci jistě poznali Zemskou porodnici U Apolynáře ve filmu předělanou na pobřežní psychiatrické sanatorium. I ostatní pohledy na tehdejší Londýn, či kratičký výjev z naší mobilizace byl udělán perfektně. Širokou masu diváků ale film neohromí. Je plný postav a jmen, která jsou těm, kteří se zabývají historií známa, stejně tak faktů a zákulisních jednání, kdy Masaryk sonduje co si o krocích beneše myslí ta ata vláda a jak asi zareaguje, když Němcům nevyjdeme vstříc... Mně se to líbilo moc, téma mne zajímá, stokrát jsem s přáteli řešil onu otázku - měli jsme se bránit? Bohužel film asi díky drobné suchopádnosti připomínající některé školní nezábavné výklady dějepisu zapadne. A to je škoda. Ačkoliv má evropský formát, jméno Jan Masaryk asi nikdo venku nezná aby toužil film vidět a pro obyčejného českého diváka navštěvujícícho kina zvyklého na kýbl popcornu a colu je tato kávová lžička prvotřídního kaviáru sousto poněkud exotické a snad i nezáživné! 4 dávky kokainu. * * * * () (méně) (více)

Galerie (32)

Zajímavosti (32)

  • V jedné ze závěrečných scén pronáší prezident Edvard Beneš (Oldřich Kaiser) k národu svůj projev, ve kterém se vyjadřuje k Mnichovské zradě. Ve skutečnosti ovšem po Mnichovském diktátu k národu promlouval předseda vlády arm. generál Jan Syrový prostřednictvím rozhlasového vysílání. (majky19)
  • V budovu Westminsterského opatství se proměnil hotel InterContinental v Praze. [Zdroj: Blesk.cz] (majky19)

Související novinky

27. Český lev

27. Český lev

30.11.2019

V sobotu 7. března 2020 bude Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) po sedmadvacáté rozdávat výroční ceny symbolizované soškou Českého lva. Stane se tak na galavečeru ve Dvořákově síni pražského… (více)

Týden nejúspěšnějších filmů BEST FILM FEST

Týden nejúspěšnějších filmů BEST FILM FEST

13.07.2017

Volné seskupení čtyř artových kin v Praze: Atlas, Evald, Lucerna a MAT pořádá od 13. do 19. července tohoto roku BEST FILM FEST, týden nejúspěšnějších a divácky nejnavštěvovanějších filmů první… (více)

24. Český lev - výsledky

24. Český lev - výsledky

04.03.2017

Filmovým králem Českých lvů za rok 2016 se stal film Masaryk, který si odnesl rekordních 12 lvů. Tento film ovládl naprosto dominantně předávání Českých lvů za rok 2016. Ambiciozní film Anthropoid… (více)

Nominace pro 24. ročník cen Český lev

Nominace pro 24. ročník cen Český lev

18.01.2017

České lvy letos budou velkým česko-britským duelem. Masaryka se 14 nominacemi totiž vyzve na souboj Anthropoid s 12 nominacemi, jimž v hlavní kategorii sekunduje Rodinný film, Hřebejkova Učitelka a… (více)

Reklama

Reklama