Reklama

Reklama

Rodáci

(seriál)
všechny plakáty
TV spot
Československo, 1988, 20 h 3 min (Minutáž: 89–95 min)

Režie:

Jiří Adamec

Kamera:

Kristian Hynek

Hrají:

Jan Šťastný, Radoslav Brzobohatý, Jana Hlaváčová, Emma Černá, Stanislav Zindulka, Jaroslava Obermaierová, Antonín Navrátil, Petr Kostka, Jiří Pomeje, Milena Dvorská, Soňa Novotná, Karel Roden (více)
(další profese)

Epizody(13)

Přežili válku a teď někteří nevědí, jak naložit se svým životem. Válečné i poválečné osudy lidí v  malém jihomoravském městečku podle románů Jaroslava Matějky. Mladý Petr Vitásek z jihomoravského městečka Radeč je prostořeký idealista, který má rád pití a děvčata. Po konfliktu s kolaborantským profesorem je vyloučen z gymnázia a přidá se k partyzánům. V přestřelce je raněný. Po válce se stane v Brně redaktorem komunistických novin... Seriál sleduje společenské proměny malebného jihomoravského maloměsta v období 1942 - 1948. Mapuje dobu a lidi v jejich proměnách, v jejich občanských postojích a činech a v jejich charakteristické mnohotvárnosti. Rozsáhlý seriálový projekt podle románů Jaroslava Matějky "Rodáci a odrodilci" a "Kam jdete, rodáci" natočil Jiří Adamec v roce 1988 na politickou objednávku KSČ k 40. výročí Vítězného února. (TV JOJ)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (143)

Historik 

všechny recenze uživatele

Ten seriál je především úmorně dlouhý a nezáživný. Když k němu přidáte nesympatického hlavního hrdinu, je pochopitelné, že většina lidí to už dnes není schopna dokoukat. Já jsem se překonal a poctivě jsem zhlédl všechny díly. Byla to fuška. Ale aspoň mohu hodnotit s čistým svědomím. Není to tedy jednoduchá komunistická propaganda. Ano, vyznívá to ve prospěch jedné strany, ale co chcete, když se jedná o dějiny viděné očima komunisty. Autor literární předlohy to napsal tak, jak to viděl, jak to tenkrát prožíval. A ve své době nebyl určitě sám, kdo takto dobové dění vnímal. I když posléze mnozí vystřízlivěli. A myslím, že musela vystřízlivět i dlouhá řada postav ze seriálu, protože představy mnoha z nich o budoucnosti, zejména těch sympatizujících s komunisty, byly hodně naivní. Myslím, že vnímavý divák si to dokáže přebrat. Je tu mnoho postav a situací, které jsou podány velmi věrohodně a uvěřitelně. Darebáci i poctivci byli v každé politické straně. Problém je v tom, že nekomunisté jsou tu takřka vždy nahlíženi jako ti horší a jejich jediné štěstí nakonec je, že prozřou a přidají se na tu správnou stranu, tedy ke komunistům. Tady nejhůře dopadl krejčí Vitásek. Tuhle postavu jsem autorům nevěřil. Na druhé straně je tu třeba zásadový profesor Povýšil, který se nedal. Seriál je to spíše nepovedený, dnes už je hodně pasé, ale jsem rád, že jsem ho mohl znovu vidět a udělat si o něm relevantní obrázek. Z většiny zdejších komentářů bych si ho neudělal. ()

triatlet 

všechny recenze uživatele

Prokomunistická orientace je sice patrná, ale ten seriál není jen o komunismu. Partnerský vztah, proměna učitele z příznivce Sokola v přesvědčeného vedoucího Kuratoria, ale i některé odlehčené hlášky, to stojí za pozornost. Navíc herci dokázali být ve svých rolích přesvědčiví. Dobový vtip reagoval na neúspěch českoslovesnkých hokejistů, že by měli do týmu zapsat Vitáska, s holí se uměl pěkně otáčet:-)___________ 12.7.2011 - po zhlédnutí repete cca 60% první série (13 dílů): prokomunistické hrdinství je sice patrné, ale rozhodně ne jednoznačné. Filmaři posháněli věrohodnou dobovou výpravu, zachycení jihomoravské vesnické bodrosti je Matějkova specialita (Náš dědek Josef), filmaři ukazují skutečnou poválečnou vesnici - nerozhodnou, v domácnostech kříže na stěnách, při oslavě 1. máje se jeden strojí do moravského kroje, další do sokolského a mladí mají modré košile. Vitásek si udržuje celkem zdravý rozum - neodsuzuje jako některé pokrokové soudružky básně jako buržoazní přežitek:-) Milostný propletenec působí vtipně - jen ve 13. dílu s eobjeví všechny osudové lásky Petra Vitáska, ovšem všechny působí unyle. I když Eva Horká tu unylost zahrála přesvědčivě:-) ()

Reklama

carl.oesch 

všechny recenze uživatele

Odpad nedám, protože to je skvělý studijní materiál, cosi jako nacistický Žid Süss z roku 1940. V současné době (2024) vytáhla tohle veledílo slovenská Markíza International (hahaha!!!), protože opakovat pořád dokola majora Zemana, Okres na severu nebo Ženu za pultem už asi nebylo únosné. Autorem scénáře byl asi především tvůrce románové předlohy Jaroslav Matějka, který patřil k těm režimním spisovatelům typu Pilaře, Pluhaře nebo Kalčíka. Ve Vitáskovi se asi viděl sám, nakonec jeho osud byl trochu vzdáleně podobný jeho hlavnímu románovému hrdinovi. Tento celoživotní pracovník ústavu marxismu-leninismu KSČ a celoživotní člen komunistické strany nemohl vysmahnout nic jiného, než romány Rodáci a odrodilci a Kam kráčíte rodáci? A ne pokyn své strany tedy ke čtyřicátému výročí jejího vítezství vzniklo tohle veledílo. Zajímavé je, jak bez zábran předvedli (přes manipulativní dehonestaci svých politických protivníků – především národních socialistů, méně lidovců a nejméně sociálních demokratů) brutalitu a pohrdání zákony při převzetí moci, i třeba fakt, jak jim už od první chvíle sloužila Státní bezpečnost k likvidaci potencionálních i skutečných nepřátel. Matějkovi a jemu podobným asi nedošlo, že vlastně ukazují (po příslušném odfiltrování) něco, na co sice byli v době své vlády hrdí, ale co se ve skutečnosti příčí všem atributům toho, čím se sami tak rádi oháněli a chvástali – humanismem, spravedlností, láskou k lidem i vlasti. Seriál končí krátce po únoru 1948. Už tehdy jsem litoval Jana Šťastného, protože svým Vitáskem se naprosto zesměšnil a to dohromady mnohem víc, než celá ta záplava ostatních herců dohromady. Se seriálem mám ale spojené jiné jméno. Seriál totiž vyvolal ve své době bouřlivé a nutno říct že i posměšné a odsuzující reakce. Ve Svobodném Slově patřila k nejhlasitějším kritikům právě mladá Mirka Spáčilová, která se nebála seriál patřičně „ohodnotit“. Svobodné Slovo šlo tehdy v létě 1988 na dračku, protože se zde otiskovaly dopisy diváků, vesměs stejně peprné, jako její umělecká kritika. Adamec, a především Matějka se zase bránili díky čs. Televizi a Rudému právu. Adamec argumentoval úplně stejně, jako tvůrci vlastně svým způsobem podobných dnešních sraček, že prý diváci nejsou dost vyspělí a mají špatný vkus. Paradoxem je, že přitom v době, kdy Rodáci běželi v televizi dotáčel naopak skvělý seriál ze sportovní prostředí Dlouhá míle. To byla reálná ukázka a hlavně kritika tehdejšího režimu (i když zabalená do sportovního hávu) a jako kdyby předznamenávala to, co přišlo dřív, než si onen Matějka, ale možná i Adamec představovali. Dlouhou míli ale napsal jistý Ivan Hejna, syn Jiřího Hubače, který měl kvalitní scenáristiku na rozdíl od režimního pisálka Matějky v krvi. Matějka svůj opus zase hájil tím, že chtěl mládeži předvést ono období války a let po ní jako – dobrodružství a ne jako učebnici. Diváky měla ke sledování asi taky přitáhnout na svoji dobu docela slušná záplava nahotinek, Ljubou Krbovou počínaje a Nelou Boudovou konče, Žáková a Bartůňková se držely zpátky. Jinak z retro pohledu byl seriál udělán velmi pečlivě, poněkud směšně vypadaly „bojové“ scény, Adamcovi měl někdo vysvětlit, že za druhé světové války se vojáci už nestavěli do hustých řad nebo chumlů jako za Marie Terezie. Vůbec akčnost (s výjimkou nakládačky, kterou dostal Vitásek v posledním díle) byla slabou stránkou celého veledíla a vrcholem byla komunistická parafráze na zapomenutý pochod studentů na Hrad, kdy v čele davu odpůrců komunistů vyváděl s americkou vlajkou a šíleným výrazem v obličeji Karel Roden (bývalý kolaborant a syn národního socialisty Petra Kostky) podporovaný Danielem Landou. Tady se mladí reakcionáři stáhli před pevným krokem postupujících příslušníků SNB, v tom skutečném případu v Praze dostala mládež nakládačku, proti které byla ona dobře zorganizovaná akce na Národní Třídě selanka… () (méně) (více)

senecek 

všechny recenze uživatele

Před pár lety jsem tomuhle seriálu dával odpad,teď musím říct,že vzhledem k tomu,co praktikuje za hrůzy naše tzv. svobodomyslná, bez nátlaková a bez cenzurní kinematografie a televize,je tohle dílo skvost! Plejáda skvělých herců,u nichž musím konstatovat,že kdyby zahráli třeba stůl,nebo židli,je to koukatelný a věrohodný. Jen se pozastavuji nad jednou věcí,v roce 1987,potažmo 1988 se naši tvz. novodobí buditelé (Bartoška,Brzobohatý,Hrušínský aj.) opravdu museli ,,zaprodat",jak se později říkalo a říká,překrucováním dějin? Nechci soudit,nepřísluší mi to,ale jak bylo řečeno v jedný krásný pohádce: Pro pár špinavých zlaťáků,pro falešnou slávu ....??? ()

igi B. odpad!

všechny recenze uživatele

Nějakou pofiderní náhodou jsem při brouzdání zde v databázi narazil na tuhle jednu z největších normalizačních televizních po(b)litických sraček. Začudlil si v ní k oslavám >Vítězného úmora< kdejaký ten více či méně zasloužilý prostonárodní umělec, zatímco v Sajůzu už bouřila perestrojka a i v tuzemských kulturních bažinách pár statečných zdvíhalo hlavu... Nakonec naši soudruzi tvůrci i herci ve valné většině i za svobodných dalších 20 let dokázali, že hovna z hoven vzejdou a místo povinné ideologie a pocitu stranické poslušnosti stačí jim pak dnes předhodit trochu peněz a pocit bulvární důležitosti. Netvrdím, že jsem tenkrát se na tenhle hnus nějak pravidelně a pečlivě díval, ale matně si z nahodilého nahlížení pamatuju, o co šlo. A s čistým svědomím pak klidně hodnotím - odpad - bezskrupulózní umělecký a lidský odpad... .-( - - - - - (Viděno občasně v oněch dobách nešťastných, komentář zde šťastně 13. - 27.6.2008) ()

Galerie (37)

Zajímavosti (6)

  • Seriál měl mít původně 13. dílů po 90 minutách. Během natáčení se plán změnil na 22 dílů s přibližně hodinovou stopáží. Po odvysílání byl na příkaz ředitele ČST J. Zelenky upraven do 13tidílné podoby a tak je i v archivu zachován dodnes. (cariada)
  • Tehdejší šéf pražských knihkupectví Vrátislav Ebr v předtuše úspěchu seriálu objednal 30.000 výtisků knížní předlohy seriálu. Po zkouknutí dvou dílů si zoufal, že prodělá kalhoty. Ale celý náklad se kupodivu prodal za tři týdny. (cariada)

Reklama

Reklama