Lovci pokladů

Hodně dlouho sem váhala mezi dvěma a třemi hvězdičkami , ale nemůžu si pomoct , přes tu výpravu a Nicholase Cage ( mimochodem , dost mizerný herecký výkon především v pasážích , kdy ho napadla vodítka k hledání pokladu : " proč asi bránil právě tenhle sud " ... opravdu to by nenapadlo nikoho jiného ) je ten film slaboučký odvar Indyho. Párkrát jsem se sice lehce zasmála , sem tam bylo i nějaké to napětí , ale jinak absolutně žádný nápad , všechno už tu bylo a ta strašná love story. Jediné , co se mi opravdu líbilo , byl ten poklad. Ale za víc jak dvě hvězdičky to snad ani nestojí. (15.03.2005)

Právě jako nepatrám jak to, že se perník na chaloupce při prvním dešti nerozpustil, nebo jak je možné se po sto letech růžového spánku probudit, netrápí mě ani nesrovnalosti i vyložené nesmysly zde, protože tenhle film beru jako pohádku a šťourat se v historických přehmatech to už mi vůbec přijde smyslupné jako házet špagety na strop, jestli jsou al dente, a šla jsem do něj, ač obeznámena s jeho nízkým kreditem, hlavně kvůli Cageovým čestným modrým očím a taky zjistit, jestli se právě já budu nudit nebo bavit, což se jak vidno dle mého bodového hodnocení zhouplo na pomyslných miskách vah lehce ve prospěch zábavy. (17.11.2005)

Z produkcie Jerryho Bruckheimera k nám znudene (hoci v Amerike to bol kasový trhák, nechápem) doklusala HONBA ZA POKLADOM TEMPLÁROV so štandardnou dávkou klišé. Sympatický hrdina (Cage), inteligentná kráska (meganudná Nemka Kruger) a tuctový zloduch (Bean). Nechýbajú klasické figúrky - komický hrdinov poskok, prísny, ale "správny" vyšetrovateľ FBI (alias Harvey Keitel zarába na nájom) a hrdinov otec v podaní Jona Voighta z VYSLOBODENIA a ANAKONDY. Ten už hral otca inému indianajonesovskému hrdinovi (či skôr hrdinke – konkrétne Lare Croftj). Plusmi v tomto rutinne zbúchanom stereotype sú dan-brownovské mystifikačné drobnosti (stopy na bankovkách, Deklarácia nezávislosti) a svižný hudobný sprievod. Čas vám napriek tomu bude ubiehať obdivuhodne pomaly. Nie je to vyložene atraktívny akčný titul, ale ak ho porovnám s televíznou šou Tii Carrere Lovkyňa tajomstiev, je to (o čosi) lepšie. (01.11.2005)

Příjemně odvedené řemeslo, které však neobsahuje jedinou scénu, na kterou byste si za týden dva vzpomněli. Sterilní akce je vetkaná do hloupoučkého předvídatelného scénáře a tááákhle natahovaného konce a herecké esa typu Jon Voight a Harvey Keitel jen mdle přihrávají zcela rutinnímu Cageovi, který stejně jako oni neměl příležitost předvést něco pořádného. Turteltaub propásl jedinečnou šanci a jako tolikrát předtím nepřekročil stín své průměrnosti. (26.11.2004)

Je smutné pozorovat, jaké filmy dnes v Americe plní pokladny. Studio se patrně chtělo svézt na módní vlně knihy Šifra mistra Leonarda a narychlo spíchlo dohromady neuvěřitelně dementní zápletku s patřičně vlasteneckou tématikou. Postava Nicolase Cage je patrně génius - každou nicneříkající indicii dovede rozluštit během několika vteřin a ještě přitom americké školáky stihne poučit o demokratických zásadách Ameriky, bašty svobodného světa. Dalším problémem je, že se u Disneyů v honbě za mamonem rozhodli natočit film tak, aby na něj mohli chodit i nejmenší děti, takže v něm nikdo nikoho nezabije a nikdo nemluví sprostě (i neškodné "zatraceně" pronese Diane Krugerová raději v němčině), což v kombinaci s neschopnou režií posílá veškeré napětí do háje. A komerční úspěch se pochopitelně dostavil. Tak mě napadá - proč vlastně podobné filmy neumíme točit u nás? Potenciál na to rozhodně máme. Posuďte sami: ________DOMAŽLICE, 1431. Husité porážejí křižácké vojsko. Mezi uloupenou kořistí je i tajemný relikviář. Prokop Holý jej otevře a zjistí, že obsahuje legendární poklad, který objevili templáři v troskách chrámu krále Šalamouna. Prokop odveze poklad do Tábora a rozhodne se jej ukrýt a informace o jeho úkrytu předávat mezi členy husitského bratrstva z generace na generaci.________PITTSBURGH, 1918. Tomáš G. Masaryk podepisuje Pittsburskou dohodu o spojení Čechů a Slováků v samostatný Československý stát. Ukazuje se, že Masaryk je potomkem husitů a strážcem jejich tajemství, a rozhodne se na zadní stranu Pittsburské dohody napsat neviditelným písmem indicie vedoucí k pokladu. ________PRAHA, 1948. Ministr zahraničí Jan Masaryk je posledním v řadě strážců tajemství. Jednoho dne jej přepadne tajemný muž v kápi a snaží se tajemství vyzvědět. Jan Masaryk je ale statečný, tajemství neprozradí, a těsně předtím, než zemře na tvrdé dlažbě na nádvoří Černínského paláce, napíše na papírek indicii a ukryje jej do pukliny ve zdi. ________PRAHA, 2005. Černínský palác prochází rekonstrukcí a během ní ukrytou indicii objeví mladý profesor historie Marcel Hanáček. Okamžitě ji rozluští a ví, že musí najít Pittsburskou dohodu v podzemí Státního archivu. Tam se seznámí s mladou archivářkou Lenkou Masarykovou, Janovou pravnučkou. Společně ukradnou Pittsburskou dohodu, rozluští indicii na její zadní straně, a dojde jim, jaké tajemství husité ukrývali. Spolu pak postupují po dalších stopách ukrytých na stokorunové bankovce a na pečeti prezidenta republiky, přičemž jsou jim v patách Policie ČR a tajemní zabijáci v kápích. Nakonec ve velkolepém finále uvnitř hory Blaníku Marcel s Lenkou zvítězí, se zatajeným dechem otevřou poklad husitů, a dojde jim, že ne nadarmo měli husité ve znaku kalich. To by byl trhák! (31.08.2005)