Zatracený otec

Silný autobiografický snímok veľkého režiséra, ktorý na sklonku života vzdáva poctu svojmu otcovi, bez ktorého pričinenia by bol popravený vo väzení koncom štyridsiatych rokov a svet by bol tým pádom ochudobnený o niekoľko jeho skvelých filmov a kníh. Práve to Giovanniho citové zainteresovanie dáva tomuto filmu vysokú kvalitu a silu, aj keď dej plynie pomaly a nič zásadné sa nedeje. Prím hrá skvelý výkon Bruna Cremera a sledovanie počínania jeho postavy, ktorá aj napriek nie najlepšiemu vzťahu so synom, robí všetko pre to, aby ho zachránil a dostal z väzenia. Priznám sa, že tento Giovanniho epitaf na mňa zapôsobil viac ako niektoré jeho klasiky zo 70-tych rokov. (07.06.2014)

Copak jsem si mohl nechat ujít poslední film mistra Giovanniho ? Hrozně mě potěšilo, že příběh je vyprávěn zdánlivě nenápadným způsobem, netlačí na pilu a přitom čím vcí se blíží konec tím víc jsem z toho všeho byl na sračky. Tohle je stará poctivá škola dávno zašlých let francouzské kinematografie dámy a pánové, kterou si vychutný každý, kdo tuhle školu dříve pravidelně navštěvoval ve vyprodaných sálech našich kin. Bruno Cremer je v roli otce naprosto strhující a nevěřím, že jeho herecký výkon s váma nezamete. Původně jsem chtěl dát spíše čtyři, ale když člověk vidí kolik hereckého a režisérského mistrovství, v době kdy se film mění v rychloobrátkové zboží do tohoto příběhu dali pánové Giovanni a Cremer nemůžu jinak. Monsieur Giovanni se rozloučil s diváky se ctí. Dokázal dát do filmu emoce, lidství, civilnost i myšlenky, ostatně jako do většiny svých filmů a díky tomu je mých očích jedním z největších režiserů všech dob. (19.11.2010)

Autobiografie José Giovanniho přesně splnila všechny tři základní požadavky na dobrý film podle definice Jeana Gabina. Dobrý film totiž musí mít hlavně dobrý příběh, pak také dobrý příběh a nakonec dobrý příběh. Když tento příběh zpracuje zručný scenárista, kterým bezesporu Giovanni byl, je zaručen poloviční úspěch. Dobrý režisér a herci doplní zbývajících 50%. *** Strašně by mě zajímalo, které hovado dělalo pro Primu překlad názvu. Otec, který mi zachránil život přeložit jako Zatracený otec, na to už musí být fakt hodně Cooooool nátura. (09.11.2011)

Uživatelé Malarkey, Enšpígl a LiVentura to dost přesně vystihli. Film přes svůj pozdější vznik patří mezi oblíbený francouzský styl 70.-80. let. Především ukazuje složité rodinné vztahy nejen otce a syna, ale i obou manželů. Dává k zamyšlení, že ne každý "vrah" a odsouzenec na smrt je špatný a zaslouší si to. 70% a 4*, 16.6.2014. (17.06.2014)

José Giovanni nenatočil mnoho desítek filmů, ale ty, které natočil, jej zapsaly do historie francouzské kinematografie. Jeho poslední film Zatracený otec je cestou do duše otce, rozhodnutého zachránit život svého syna, čekajícího v cele smrti na gilotinu. Děj plyne pomalu, cely se zdají být menší, nervy se postupně natahují a napětí pomalu roste. Přestože film trvá skoro dvě hodiny, nenudil jsem se ani chvilku. (19.07.2010)