Bridget Jonesová - S rozumem v koncích

Chudák Renée, nejdřív kamion koblih, pak do šatů hollywoodských superstar a teď zase koblihy.. Návrat mírně korpulentní "staré (skoro) panny" se nese v o něco více crazy rovině a body sbírá především v návaznosti na humorné situace z předchozího dílu (rvačka mezi muži). Někteří zde jsou s rozumem v koncích, jak to ta zakulacená zmatkařka dělá, že se u ní v posteli střídají jak noc a den krasavci Firth a Grant, ale na to mám dvě navzájem související odpovědi: za 1.) ti dva to mají ve scénáři a za 2.) (nejen) ženy trpící podobnými problémy se na to strašně rády dívají a jelikož šance, že se něco stejného přihodí zrovna jim je tak 100:1, mohou se královsky bavit eskapádami Bridget a přitom nadále toužit a snít své sny, aniž by jim nějak vážněji hrozilo jejich naplnění, což jak z vlastních zkušeností dobře víme, stejně mnohdy znamená lidskou polosmrt, protože dokud člověk sní, tak žije.. (23.08.2010)

V posledních letech mám ze všech sequelů stejný pocit - chutnají solidně, ale nenasytí mě. Autorským imperativem číslo jedna se stalo o nic nového se nepokoušet, s postavami radši moc nehýbat, jen svědomitě obkreslovat danou šablonu a snažit se nikde nepřetáhnout. Jediný rozdíl je, že se víc přitlačí na tužku. Takže jestliže byla Bridget Jonesová v prvním filmu mírné trdlo, s jakým můžete sympatizovat, ve druhém filmu zmutovala v nesvéprávného šaška v těsné sukni. Scházejí jen rolničky. Mark Darcy z prvního filmu byl typický Angličan - nesmělý, odměřený, přiměřeně konzervativní a nervózní z vlastních rozpaků. Ve dvojce je to fašistické pravičácké prase, jakému by slušný člověk ani nepodal ruku. V životaschopnost vztahu těch dvou nemůže věřit ani ten nejromantičtěší jedinec, zvlášť když Zellwegerová po opětném ztloustnutí zestárla a vypadá jako Firthova matka. Většina recenzentů přisoudila chyby už knize, ale to je jen důkaz, že ji nečetli. Druhá kniha je sice o něco slabší než první, ale spíš v rozdílné zábavnosti situací, charaktery zůstávají úplně stejné a o patřičné napětí se stará hlavně nová postava Rebeccy. Ta je ve filmu ÚPLNĚ jiná a řekl bych, že skoro zbytečná. Ani hudební podkres, který v prvním filmu vtipně suploval Bridgetiny pocity a autorské vyprávění, tentokrát není tak funkční. Abych to shrnul - pobavíte se, ale od hlavní dvojice budete mít větší odstup a nepřekvapilo by mě, kdybyste nejsympatičtější postavou shledali Daniela Cleavera. 60% (04.11.2005)

Já si nemůžu pomoct, ale Bridget mě stále baví. Jistě, po prvním díle to trochu ztrácí dech, ale to se bohužel stává. I tak mě Bridget skákající padákem, zatčená v Thajsku, žárlící na Markovu kolegyni nebo kupující si těhotenský test dohnala k záchvatům smíchu na celý barák. Příjemně jsem se bavila, navíc Renée s Colinem to prostě dohromady sluší a vůbec bych se nebránila třetímu dílu :-) (17.01.2012)

Rok se s rokem sešel a vypravil jsem se s přítelkyní na Bridget Jonesovou dvojku. A byl to můj nápad, podotýkám že zcela nezištný:) Sluší se ještě podotknout že to bylo zase s jinou přítelkyní než s tou která mě provázela životem v době kdy jsem viděl díl první:)) Tentokrát jsem věděl o čem to bude a na trapasy až přespříliš boubelaté Renée jsem byl připraven, stejně jako na dokonalého právníka se svědomím, Marka Darcyho. Ale také jsem věděl, že to s největší pravděpodobností bude slabší než part one, a proto, i když se moje očekávání naplnilo, stále to dá na velmi solidní ***. Proč? Proto, že naprostou předvídatelnost a naivitu celého filmu vynahradilo několik opravdu epesních gagů a další povedený gentlemanský pěstní souboj:) Což mi připomíná, že Hugh Grant i přesto, že tentokrát i svou kariérou pěstuje image totálního špinavce, působí sympatičtěji než v prvním díle. Co dále působí sympatičtěji je i hudba. Děsivé coververze děsivých coververzí ustoupily do pozadí a k našemu sluchu se dostal stále stoupající (i když tímhle se teda zrovna neměl šanci moc vycajchnovat) Harry Gregson-Williams, od něhož (v souladu s komerčními intencemi) na soundtracku uslyšíte jenom Bridgetino téma. Je jenom smutné, že musíte v rádiu poslouchat jak se moderátorka/DJka rozplývá nad soundtrackem nabitým skutečně hvězdnou coververzovou sestavou (původní jsou tuším dvě písničky), a kvalitní skladatel je pozornosti veřejnosti všemožně skrýván. Se soundtrackem k Love Actually se Bridget Jones: Edge Of Reason naprosto nemá šanci srovnávat. Jaký je tedy výsledek? Solidní dílko mezi romantickými komediemi, které ale na první ligu (do které podle mě první díl patří jen tak tak) ani omylem nemá. Uno, dos, tres a dost, a to i přesto, že jsem v době promítání byl v prvním, tedy totálně obluzeném stádiu zamilovanosti, a tak by mi podobné filmy měly přijít lepší než jsou:) 60% (11.12.2004)

Tady je přece úplně jedno jestli je to reálné, anebo ne. Tady jde o to, že tvůrci pro co největší "cha-cha" scény klidně obětovali i samotnou Bridgitku. Ta postrádá jakýkoliv austenovský vtip a šarm. Podobně naložili i s panem Darcym, z kterého udělali karikaturu na "romantické prince". Kde je ta vnitřní nejistota, kde jsou ty životní otázky a existenciální komično? Proboha, viděla ta Kidronová tu jedničku aspoň z rychlíku? Výsměch! (30.12.2013)