Princ a já

Paige Morganová (Julia Stiles) je sebevědomá studentka, která vše podřizuje svému jedinému cíli, stát se doktorkou. Ale zdá se, že jí stále někdo hází klacky pod nohy, naposledy její studentský kolega, svérázný Eddie se svým podivným přítelem, který si s ničím moc neláme hlavu. Jenže osud je osud, a oba se do sebe (nečekaně) zamilují - a až poté Paige zjišťuje, že Eddie není jen tak obyčejný kluk, ale dánský princ Edvard, který si do Ameriky přijel jen povyrazit (zlákán reklamou na nočním kanále) (samozřejmě než poznal tu pravou lásku, Paige) ... Kdyby existovala soutěž o nejméně originální film všech dob, Princ a já by se s přehledem mohl účastnit bojů o první příčky. Už asi po úvodních třech minutách jsem manželce odvykládal, jak to celé bude pokračovat, a až na malé detaily jsem se naprosto trefil. Sice se autoři vše snažili zkomplikovat "nečekaným" koncem, ale zkušenějšího diváka neoklamou - že to jsou jen otevřená dvířka k druhém dílu (na který si teda já už netroufám).. (26.10.2009)

Rozčarován. Asi tak jsem se cítil po projekci „romantického“ snímku, který se divákovi snažil vnutit, že z modelu chudé dívky a bohatého prince se dá těžit donekonečna. Hlavně abychom doklopýtali ke kýženému happy-endu. Celou dobu se tváří jako intelektuální romantická podívaná pro mladé (tu a tam ten Shakespeare nebo tápání ohledně vladaření), k dobru mu jde snad jen absence hrubozrnného humoru a tělních tekutin. Ono to bylo zhruba takhle. Ambiciózní a přepečlivá Paige je obyčejné americké děvče, které má odhodlání, studijní cíle a na rozdíl od jiných spolužáků také brigádu, aby si své sny mohla plnit. Ve správném okamžiku (problémy s Hamletem) se na scéně objeví i zdánlivě obyčejný mladík, bez horlivých ambicí, se zálibou v rychlých kolech a dívčí společnosti. Navíc s budoucími vladařskými povinnostmi. Ano, Eddie je dánským korunním princem, jen si moc nepřeje, aby se to vědělo. Je přeci v Americe, kde si chce nezávazně užít. Zejména bez společnosti všudypřítomných paparazziů. Prosté. Stejně jako následné seznámení, i postupné seznamování!! Bez špetky invence nebo chemie mezi ústřední dvojicí. Ani nářezák na uzeninu tu příliš nefunguje. I věrohodnost jednotlivých situací je dosti diskutabilní. Postupně se dostaneme do relativně atraktivních prostředí (farma rodičů, závody sekaček), ale ani zde nabízený potenciál nenese ovoce. Těch situací je celá řada, navíc dosti si podkopávajíc stoličku skřípajícími dialogy. Zásadním problémem je ale chvíle prozrazení královské identity, partnerské krize i změny prostředí, která moje hodnocení bohužel nepustí k vyššímu hodnocení. Následné události jsou jedním slovem smutné (smysluplné jednání postav je odsunuto tak nějak na druhou kolej), korunované tím, že tvůrci ani nedali Paige prostor k tomu, abychom si lépe mohli uvědomit její krizi, vedoucí k rozhodnutí, že její sny směřují přece jenom někam jinam. Povinný happy-end už pak jenom podkopává autorčinu vizi, která zřejmě směřovala do jiných, logičtějších sfér. Velká škoda nevyužitých (a nejednou nabízených) šancí. Ptát se po smyslu motivací jednotlivých postav je plýtváním drahocenného času. Film ve výsledné podobě postrádá nejen potřebnou dávku romantiky, ale i komična (násilně našroubované komické scénky příliš nefungují). Jak známo, The Prince & Me zčásti vznikal u nás, všímavější divák postřehne Kláru Issovou, Barboru Kodetovou nebo Andreu Verešovou. To ale nemění nic na faktu, že bez talentované (tentokráte ale rozhodně ne zářivé) Julie Stiles by byl výsledek ještě žalostnější!! 40%. (27.08.2007)

Tisíckrát ohrané téma. Už by si mohli dát amíci s tímto druhem komedie pokoj. Thank you so much. Ale abych nebyl úplně tvrdej, tak na druhou stranu Julia Stiles je docela sexy a když člověk leží večer doma v posteli a je unavenej po těžkým dnu, tak tenhle film je to pravé ořechové. Člověk nad tím nemusí přemýšlet, stejně už je dopředu jasné, jak to skončí. Prostě se jenom tak koukat a nic neřešit. To je ten pravý recept na takový typ filmu. :-) (09.10.2009)

Když mně komedie více jako polovinu času nudí a není v ní byť jediný náznak k úsměvu,tak asi opravdu není vše v pořádku. Kýčovitá komedie,hlavně v prostředí "českého" Dánska (tato část filmu se mi opravdu nelíbila). Ale charismatická a z mého pohledu chlapa velice krásná Julia Stiles si nějakou tu hvězdu zaslouží a to nejen za svůj ženský šarm,ale i herecké umění. Asi jediný herecký výkon,který mně v tomto filmu zaujal..50% (07.06.2008)

Už svým názvem film naznačuje, že by se divák měl připravit na pohádkově laděnou cestu. A daleko od pravdy není. Od zmodernizované a omlazené verze klasického schématu Cesty do Ameriky a propracovanější variace Deníku princezny sice nečekejte nic světoborného, ale při naladění se na tu správnou (pokud možno příjemně romantickou) notu je zde záruka příjemně strávených devadesáti minut. Alespoň já jsem se tak po celou dobu cítil, protože jak jinak si mám vysvětlit fakt, že na vypichování situací „tam bylo špatně to a tamhle zase ono“ nemám chuť. Rozhodně však mám chuť vypíchnout to, co bylo dobře. Nejdůležitějším, nejpůsobivějším a jednoznačně nejlepším prvkem celého filmu je bezpochyby Julia Stiles. Konečně jsem měl možnost vidět i jinde než jako členku týmu „těch zlých“ z (prozatím) obou dílů o ex-agentovi Jasonu Bourneovi. Stiles předvádí naprosto fantastický výkon, ve kterém jsem se spokojeným (a chvílemi téměř až údivným) úsměvem sledoval s jakou lehkostí hraje emoce, pilného studentíka nebo členku dvora. Princ a já je přesně ten typ filmu, který pobaví nenásilnou cestou a pak hezky pomalu vyšumí s dobrým pocitem, že neurazil. Tři hvězdičky nechápejte jako průměrné hodnocení filmu, ale jako nadprůměrné hodnocení filmu reprezentující svůj žánr. (31.07.2005)