Princ a já

"Dánsko není na královnu jako já zralé." Ach, ta zaostalá Evropa. Je to zvláštní svazek Evropy a Ameriky, na jednu stranu Američané považující se za ty progresivní, na druhou stranu stále pokukují po evropském lesku a kultuře. A Evropa se naopak považuje za kulturně nadřazenou, na druhou stranu dělá Američanům poskoka kdykoli si vzpomenou. No a asi tak podobně bych ohodnotil i ten ústřední pár, nevzhledná Američanka s rozsedlým obličejem a nevýrazný princ z nepohádky. Ale ty české lokace si ocenění zaslouží. Proti romantice jinak nic nemám, naopak, ale tady mi vlastně právě romantika chyběla. (15.05.2022)

V podstatě to není špatný film, alespoň mezi ostatními filmy podobného námětu. Některé scény jsou vtipné, některé velmi trapné (motýl v hrsti atd.) Alě ty zvraty v ději mě nějak nudily, nejdřív jí nevadí, že jede na jiný kontinent bez rodiny a přátel, pak zas ano a nakonec se to nějak vyřeší...no nevím... (16.10.2009)

Podprůměrná romantická komedie, o tom jak se holka zamiluje do prince co se tváří, že není princ atd...(Klasické ohrané téma) Z námětu šlo jistě vykřesat víc. Bohužel scénář dost pokulhává a chování postav je až extrémně nesmyslné. Vlastně jediné co film zachraňuje je krásná Julia Stiles. Jako oddechovka na nedělní odpoledne je to fajn. Ale nic víc v tom vážně není. 2* 40% (01.08.2014)

Už název vyvolá asociace s pohádkou. A děj filmu tomu odpovídá :) ... Ze začátku jsem uvažoval o tom nejnižším hodnocení - hlavní hrdina je zoufale nevýrazný, rozjezd filmu připomíná rozjezd žáka autoškoly, který šlape na plyn, ale nemá zařazenou rychlost - ale časem zjistíte, že se na to dá koukat. Hlavní zásluhu na tom má především Julia Stiles, která má charisma na rozdávání, je moc pěkná a hlavně - umí hrát ! ... Nebýt toho zbytečně pohádkového konce (byly natočeny dva, ale v Americe by se asi film s "pravdivějším" koncem nechytal) byly to čisté tři hvězdičky. Takhle je ta třetí spíš za Julii a také za české reálie i s herci (velká část filmu se natáčela v ČR). (07.12.2004)

Už svým názvem film naznačuje, že by se divák měl připravit na pohádkově laděnou cestu. A daleko od pravdy není. Od zmodernizované a omlazené verze klasického schématu Cesty do Ameriky a propracovanější variace Deníku princezny sice nečekejte nic světoborného, ale při naladění se na tu správnou (pokud možno příjemně romantickou) notu je zde záruka příjemně strávených devadesáti minut. Alespoň já jsem se tak po celou dobu cítil, protože jak jinak si mám vysvětlit fakt, že na vypichování situací „tam bylo špatně to a tamhle zase ono“ nemám chuť. Rozhodně však mám chuť vypíchnout to, co bylo dobře. Nejdůležitějším, nejpůsobivějším a jednoznačně nejlepším prvkem celého filmu je bezpochyby Julia Stiles. Konečně jsem měl možnost vidět i jinde než jako členku týmu „těch zlých“ z (prozatím) obou dílů o ex-agentovi Jasonu Bourneovi. Stiles předvádí naprosto fantastický výkon, ve kterém jsem se spokojeným (a chvílemi téměř až údivným) úsměvem sledoval s jakou lehkostí hraje emoce, pilného studentíka nebo členku dvora. Princ a já je přesně ten typ filmu, který pobaví nenásilnou cestou a pak hezky pomalu vyšumí s dobrým pocitem, že neurazil. Tři hvězdičky nechápejte jako průměrné hodnocení filmu, ale jako nadprůměrné hodnocení filmu reprezentující svůj žánr. (31.07.2005)