Reklama

Reklama

Již od dob úspěchu prvního vydání fantasy ságy J.R.R. Tolkiena Pán prstenů uvažovala hollywoodská studia o adaptaci románové trilogie pro stříbrné plátno. Práva na zfilmování nejprve vlastnil Walt Disney a v roce 1968 přešla pod společnost United Artists, kde se uvažovalo o hrané adaptaci, jíž se případně měli zhostit Stanley Kubrick či John Boorman, ale kvůli nákladnosti a náročnosti produkce k natáčení nedošlo. Projekt byl nakonec přiřknut režisérovi animovaných snímků Ralphu Bakshimu, jenž svými celovečerními snímky Fritz the Cat a Heavy Traffic a Coonskin de facto ustanovil kategorii animovaných filmů pro dospělé publikum. Podobně jako ve svém předchozím futuristickém eposu Wizards použil Bakshi i při tvorbě Pána prstenů kombinaci tradiční animace, rotoskopie a postprodukčního filtrování hraných záběrů, díky čemuž docílil reálnějšího pohybu animovaných postav, ale také dokázal vytvořit epické sekvence bitev bez nutnosti nadměrného rozpočtu. Projekt původně plánovaný jako trojdílná série, věrná dělení příběhu v Tolkienově předloze, měl nakonec být realizovaný coby dva celovečerní filmy. Jenže navzdory kasovnímu úspěchu prvního filmu, druhý nebyl natočen. Z hlediska dějové osy Tolkienovy ságy tak diváci uvidí postupné zformování společenstva prstenu, které vedle hobitů Froda, Sama, Smíška a Pipina tvoří kouzelník Gandalf, hraničář Aragorn, trpaslík Gimli, elf Legolas a válečník Boromir. Společně se vydávají zničit Jeden prsten, v němž se skrývá moc Temného pána, jenž si touží podrobit celou Středozem. Jejich cesta vede před trpasličí doly Morie, kde je čekají mnohá nebezpečí, i elfí hvozdy. Film obsahuje také události z druhého dílu knižní trilogie jako je rozdělení společenstva, vrtkavé spojenectví Froda a Sama s nevyzpytatelným otrokem prstenu Glumem i bitvu u Helmova žlebu. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (147)

berg.12 

všechny recenze uživatele

Pro neznalé předlohy nejspíš totální guláš beze smyslu a bez konce (končí bitvou v Helmově Žlebu). Film funguje pouze jako velmi zkratkovitý a značně nesouvislý animovaný komentář k předloze. Za povšimnoutí stojí snad jen animace, která využívá vanimované živé postavy (zejména pro zobrazení zla) i jiné výtvarné techniky. Slyšel jsem, že Jackson vykrádá tenhle film jak může. Skutečně, spousta scén i výtvarných nápadů je velmi doslovně okopírovaných, jenže většinou jde o klíčové záležitosti příběhu, které těžko mohou být podány jinak. Navíc existuje spousta již dřívějších ilustrací, ze kterých i tenhle film vychází a Jackson na ně podle mě jen navázal, i vzhledem k fanouškům trilogie. A snad jedině pro ty je tenhle film také určen. ()

exhoubus 

všechny recenze uživatele

Je těžké tento film nesrovnávat s Jacksonovým Pánem prstenů, ale já jsem na tomto filmu vlastně neviděl nic, co by se mi líbilo. Animace sice nebyla špatná (za to je ta první hvězdička), ale nelíbilo se mi propojení s hraným filmem. Hrané scény byly zahrané amatérsky a pokus o to, aby i hrané scény vypadaly animovaně, se moc nepodařil. Navíc „hroziví“ skřeti vypadali jako neandrtálci, Éomerovi jezdci jako skupina hippies, a Galadriel s Celebornem jako Barbie a Ken. Režisér z původní předlohy vyškrtal hodně scén a příběhů, takže, podle mě, nemohl někdo, kdo knihu nečetl, film vůbec pochopit a celý film je tím pádem hrozně uspěchaný. Ale jelikož mám knihu moc rád, nakonec jsem přidal i tu druhou hvězdičku. ()

Reklama

Morien 

všechny recenze uživatele

Škoda, že to nedotáhli do konce. Takhle je to poněkud (silně) frustrující. A ještě kdyby se to oprostilo od té myšlenky, že kladní animovaní hrdinové musí být buďto roztomilí a nebo svalnatí a jenom ve slipech. Navzdory tomu, že by se asi nabízelo nadávat, že to předlohu infantilizuje, bych spíš raději poukázala na to, že Tolkien vytvořil velmi vrstevnatý příběh a při adaptaci z něj lze vytáhnout jak tu hranou, ultra vážnou, epickou patetickou rovinu, kterou známé z hrané trilogie, tak i trochu té poťouchlosti. Přízraky mi přišly strašně super. Krajina a atmoška taky. Kdo by řekl, že mě bude tak bavit takhle flamboyantní Glum. Prolog velmi cool. Takhle zpětně mi přijde, že byl Peter tímhle filmem hodně ovlivněný. ()

curunir 

všechny recenze uživatele

Na animovaného ,,Pána prsteňov" som bol dlho zvedavý a aj napriek nepriaznivým ohlasom a teda aj predpokladanému možnému sklamaniu, som sa na toto dielo tešil. Práve animované spracovanie sa v tej dobe javilo ako najschodnejšia možnosť realizácie, aj keď trocha paradoxne produkčné štúdio United Artists už začiatkom 70-tych rokov uvažovalo o hranej verzii režírovanej Johnom Boormanom, ktorý sa neskôr preslávil ,,Excaliburom". Tak či onak, moje obavy sa potvrdili a snáď ešte viac než s obsekaním príbehu som bol nespokojný s charakterom postáv, s tým, ako ich vytvorili animátori. Rozoznať od seba Froda, Pipina a Chicha bolo pre mňa často krát prakticky nemožné; odlíšiť sa dali od seba jedine farbou vlasov, no aj tá sa často menila. Veľká podobnosť bola aj medzi Bilbom a Samom. Boromir vyzeral ako Viking alebo ako trpaslík, Gimli síce vyzeral ako trpaslík, ale ak by vyzeral ako Boromir, bolo by to lepšie. Discofilne pôsobiaci Legolas mi pripomínal nejakú figúrku zo Star Wars – možno aj samotného Luka. Stromobrad na mňa pôsobil ako kríženec zemiaku a mrkvy. Aragorna sa mi už riešiť nechce (kamarát ho nazval notorickým alkoholikom). Animácia prostredia je však prinajmenšom sugestívna a pridanie scén z ,,Alexandra Nevského" (čo vôbec nie je poznať) nie je vôbec na škodu veci, práve naopak, a týmto nepríliš častým experimentovaním je budovaná vynikajúca bezútešne temná atmosféra. Nakoniec inšpirácia animovanou predlohou je jasne badateľná aj v Jacksonovom opuse a napr. Boromirova smrť mi tu prišla omnoho pôsobivejšia než v neskoršej hranej verzii. Vcelku vydarenou bola aj pasáž v Morii. Zarytý atonalista a disonantik Leonard Rosenman bol ako autor hudby k filmu prizvaný, zrejme keď už sa muselo šetriť a neostali peniaze na veľký orchester, inak si jeho účasť neviem vysvetliť. Vďaka jeho nekonvenčnému prístupu dostalo veľa filmov osobité vyznenie a dalo by sa povedať, že niektoré obdobné tóny by sa hodili aj sem, avšak jeho hudba je tu absolútne nefunkčná a pôsobí rušivo. Bakshi vtesnal dva diely do jedného filmu a Bass s Rankinom Jr. zase vytvorili ,,Hobita“ a ,,Návrat kráľa“, čím pomyselne vznikla celá ,(,,prvá" predjacksonovská) trilógia aj s prequelom. Ostáva si však zodpovedať, nakoľko je reprezentatívna? (1204. hodnotenie, 78. komentár k filmu) ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Stejně jako filmový Bourne byl dávno před Mattem Damonem, tak byl filmový Pán prstenů dávno před jistým Peterem Jacksonem. Americký režisér indického původu Ralph Bakshi pravda natočil jen první knihu a půl druhé (film končí bitvou u Helmova žlebu), ale zato inovátorským stylem a způsobem. Ačkoliv totiž film vypadá jako kompletně animovaný, jde v mnoha scénách o tehdy ne zrovna používanou techniku rotoskopie, kdy skuteční, živí herci jsou překresleni. Podobně je tomu třeba u filmu Temný obraz nebo našeho Aloise Nebela. Protože však v roce 1978 za tento způsob animace ještě nerozdávali Oscary ani evropské filmové ceny, a protože tehdy Pána prstenů adorovalo jen pár nerdů, neproslavil se ani Ralph Bakshi. Než tento, zabodovaly více jeho snímky Oheň a led (přirovnávaný k tehdejšímu Conanovi) či Cool World s Kim Basinger hranou i animovanou. Nedošlo tedy na plánovaný druhý film, kde by sága byla uzavřena, a Ralph se vrátil k béčkovým filmům ať animovaným nebo hraným, buď z ranku sci-fi či fantasy, nebo akčního žánru. Možná současné diváky udiví, nakolik Peter Jackson kopíruje nedoceněného Ralpha Bakshiho. Jak v některých scénách, tak i ve vzhledu některých postav. Samozřejmě na dnešní dobu jde v případě čisté animace o poněkud překonanou záležitost, rovněž scénář počítá s tím, že divák zná knihy a nenabízí mu žádná větší vodítka. Přesto jde o slušně temnou, i když animovanou fantasy. ()

Galerie (219)

Zajímavosti (9)

  • Když byl film v roce 2012 nadabován do češtiny, většině postav propůjčili své hlasy stejní dabéři jako v trilogii Pán prstenů od Petera Jacksona. (L_O_U_S)
  • V 70. letech projevil zájem o zfilmování Tolkienova fantasy eposu režisér John Boorman. Ten plánoval děj celé knižní trilogie „Pána prstenů“ vmněstnat do jednoho jediného film, jehož délka měla být přibližně 100 minut. Boorman k filmu napsal i scénář, k realizaci projektu však nakonec nedošlo. (fiLLthe3DD)
  • Většina snímku byla vytvořena neobvyklou animační technikou rotoskopie, kterou vynalezl roku 1915 Max Fleischer. Tvůrci nejprve natočili černobílé scény s herci, které byly po jednotlivých filmových okénkách překresleny a animovány. Stejnou technikou byly vytvořeny i obsažené bitevní scény, které pochází ze snímku Alexandr Něvský (1938). (mr.filo)

Reklama

Reklama