Blade: Trinity

Po dobrej jednotke a parádnej dvojke sme sa dočkali zbytočného pokračovania. Akčne scény a efekty vyzerajú presne tak ako majú, čiže cool, ale s celkového hľadiska je len zbytočná strielačka. Ani ten hlavný záporak Dracula za nič nestojí. Čo sa týka nových postáv, tak sú rozhodne lepšie ako nový príbeh (obzvlášť Reynolds). Myslím že rozmýšľať nad tým, ktorý diel je najslabší je fakt zbytočné, ale aspoň že sa na to pekne pozerá. Obľúbený soundtrack: Drake's Parting Gift. 65% - 3* (17.10.2009)

První Blade byl poměrně svižnou a efektní akční peckou, kterou jsem svého času sjížděl na kazetě furt dokola. Blade 2 zase převážně těžil z toho, že se na post režiséra usadil Guillermo del Toro, který ho vyzbrojil parádní atmosférou, stylizovanými a hlavně zábavnými postavami (Ron Perlman je v tom filmu prostě boží!) a opět více než solidní akcí. A třetí Blade? Tak to je doslova průser. Příběh sice nebyl nijak zvlášť objevný v žádném z předešlých dílů, ale tohle je už pěkně recyklovaná kaše. To by se ale dalo přežít, kdyby se David S. Goyer neprojevil jako naprosto neschopný režisér, který selhává v tom nejdůležitějším na tomto druhu filmů - akci. Pár kamerových fines hned nedělá dobrou akční scénu a v tomto případě většina z nich troskotá pod vlivem nulové stylizace, absence jakékoliv nápaditosti a průměrné choreografie. Goyer, zdá se, stavěl většinu akce na co nejefektivněji nasnímaném (i zde ale má dost velké rezervy) "zpopelnění" upírů, které sice opravdu hezky vypadá, na vybudování akční scény ale rozhodně nestačí. I ta Snipesova macho póza se začíná v Blade: Trinity poněkud zajídat a chvílemi vyvolává spíše úsměv, zato Ryan Reynolds příjemně překvapil v tehdy pro něho ne ještě tak typické vážnější roli, na Jessicu Biel se dívá lépe než na všechny ty triky a Parker Posey na sebe taky dokáže náležitě upozornit. Největším průserem je ale samotný záporák a jak se říká, film je stejně tak dobrý jako jeho záporná postava. Tentokrát si to Blade bude muset rozdat se samotným vrchním násoskou - Drákulou. No a ten Drákula, přátelé, tak ten je v podání prkenného Dominica Purcella navlečeného do disco košile a kožených kalhot mnohdy ještě více k smíchu než Leslie Nielsen s umělohmotnou zubní protézou v Brooksových Drákulovinách. O charismatickém grázlovi, jakého ztvárnil Stephen Dorff v jedničce, si můžeme akorát tak nechat zdát, tohle je čirá katastrofa a jeden z největších castingových přehmatů. Původně jsem chtěl hodnotit film přeci jen o trochu kladněji, protože, musím přiznat, pár scén nebylo zrovna nejhorších a zmutovaní psi mě docela dost pobavili, ale ta gumová příšernost připomínající Power Rangers, ve kterou se šampón Drákula promění, filmu totálně podkopla nohy...a ještě mu rozdupla vejce. 30% (24.11.2009)

Soundtrack Ramin Djawadi: 1. Fatal - The RZA [3:43] ,2. I Gotta Get Paid - Lil' Flip/Ghostface Killah/Raekwon [3:49] ,3. When the Guns Come Out - WC/E-40 [4:09] ,4. Thirsty - Black Keith/ODB [4:04] ,5. Daywalkers (Foot Chase) - Ramin/RZA [2:34] ,6. Party in tha Morgue - Kool Keith [6:56] ,7. Skylight - Overseer [4:59] ,8. Hardwax - Manchild [3:06] ,9. Bombs Away - Paris Texas [3:28] ,10. Weapons of Mad Distortion - Crystal Method [4:50] ,11. The Blood - Black Lab [4:08] ,12. Blade's Back - Ramin Djawadi [4:03] (10.06.2011)

Blade - a mluvím teď o prvním dílu - mezi comixovými adaptacemi stavěl především na vysokém "cool efektu". Čili co největší množství co nejsušších hlášek a hlavně - efektně natočená, svižná akce... Co na tom, že scénář byl slaboduchý a herecké výkony nevýrazné... Na to tady máme Xmeny a všelijaké jiné meny... Tenhle třetí díl však nejenže debilizující tendenci bladeovských příběhů ještě podtrhl, ale dokonce se silně prohřešil na svých největších devízách - akce už není svižná a efektní, ale neohrabaně natočená a směšná a hlášky kulhají, jako dvojnohý pes lezoucí do schodů... Přidejte si nehorázného Drákulu (nebo Drakea, chcete-li, zní to moderně ;-) ) a vypadne vám špinavá nuda, nehodná pozornosti. Katastrofa. 10% (17.11.2006)

Monolog Hannibala Kinga k netečnému Bladeovi. : „Hele, někdy si říkám, jestli bys neměl zajít k nějakýmu cvokaři, víš jenom tak na pokec, hezky v klidu.. připomenout si to dítě v sobě, a tak… a taky mě tak napadlo, že bys mohl občas aspoň trochu zamrkat. .. Ech, tak promiň snědl jsem moc cukru.“ :)) (11.04.2010)