The Animatrix: Matriculated
Režie:
Peter ChungObsahy(1)
Skupinka lidí, žijící na povrchu Země, je napadena dvěma roboty. Jednoho zneškodní a druhého se jim podaří zajmout. Poté se i s ním připojí do virtuálního světa, kde se jej pokusí přesvědčit, aby se přidal na stranu lidí a bojoval tak proti svým vrstevníkům.... (Barak)
Recenze (82)
Jaou, absolutně největší Animatrixovej úlet. Přeplácaná akční podívaná, tolik barev v tak málo minutách, až se z toho chce motat řepa. Ale na mě to zabralo. Páč já barvičky můžu a tady se jich člověk dočká v obrovitánské míře. Kam se na to "hrabe" Miyazaki a jeho fantazie (kterou miluju). Ale tady se rejža skutečně a doslova vyřádil. Na tohle bych chtěl jít jednou do Kina, před tím bych to viděl na skleněnou kamarádku se zelenou vejbavičkou :o) ()
Fantastický sled psychedelických vizuálních hrátek tvořících působivé vyprávění obrazem o konvertování stroje na stranu lidí. Ačkoliv je vizuální forma dělaná hlavně pro nádhernou diváckou podívanou, není zcela samoúčelná, neboť platí, že pro stroj je každá realita virtuální (a naopak), a tudíž je třeba mu při jeho rozhodování předložit ten atraktivnější svět. Stroj v záplavě vjemů vnímá nejvíce ústřední postavu - slečnu a začne pociťovat šanci na souznění, což dělá jeho zklamání ještě více hořké, když zjistí, že i ona "svobodná" volba byla jen sofistikovaná manipulace... 9/10 ()
[4,5*] Deviaty, záverečný diel rozmanitej a podmanivej zmesi krátkych filmov zo sveta Matrixu, nazvanej The Animatrix. Skvelé vyvrcholenie a pre mňa najlepší diel celkovo. Ide o akési rozjímanie nad dušou robota, ktoré má mimoriadne nezvyčajnú náladu a oplýva veľkou nápaditosťou. Výtvarné spracovanie je doslova vizuálnou nádherou, obzvlášť pri tých simuláciách len neveriaco, s nemým úžasom hľadím, akým skvelým spôsobom sa s tým tvorcovia vyhrali. ()
Dost dobře nerozumím tomu, proč byl nejdebilnější díl zároveň dílem nejdelším. Nuda a utrpení. Odporně divná animace. K jejímu docenění mi v žilách kolovalo málo drog. Těžce vstřebatelné. Nebavilo mě to a ztrácel jsem pozornost, tudíž to celé bylo i obtížně pochopitelné. V podstatě mi to vyznělo jako příběh o ochočení robota. ()
Další zamyšlení, tentokrát hledající ideální kompromis pro společný život strojů a lidí, nevybočujíc přitom z pochmurného ladění celého Animatrixu, jak dokazuje už už nadějné finále. Místy až surreálné pasáže nás pak přesvědčují o existenci „něčeho jako duše“ v elektrodách kusů hýbajícího se plechu. Opět je rovněž přítomná náboženská rovina příběhu. Má smyslu hrát si na Bohy? A když už, tak ať si na něj hraje raději člověk než stroj? Je toto fatálním následkem vyvíjející se společnosti? Správně se vyvíjející společnosti? 85% ()
Galerie (2)
Photo © Warner Bros.
Reklama