Vymítač ďábla: Zrození

Další pokračování dnes už kultovního snímku. Tentokrát se vše odehrává před začátkem celé série v roce 1949 v Africe. Za zmínku stojí úvodní scéna s obrácenýma křížema a ukřižovanýma lidma to bylo moc pěkně udělané. Otec Merrin opustil víru a dal se na archeologii a je vyzvám ,aby se účastnil otevírání nalezeného kostela ,který pochízí z doby ,kdy se v Africe teprve křestanství dostávalo ,proto je to celé zvláštní. Po jeho příjezdu začíná vylézat něco děsivého na povrch z kostela. Na filmu je velice znát vysoký rozpočet. Spousta triků a hodně akce i napětí. (03.02.2008)

První jsem accidentálně myslel, že sleduju "toho" Vymítače v rozšířené (modernizované) verzi, a některé scény (neuvěřitelně směšné hyeny) tomu roku 1973 řekněme odpovídaly, ale pak se film začal měnit v neskutečný galimatiáš, nechtěný / krví zacákaný humour a blábol, takže jdu ze všeho nejdřív vyfackat všechny lidi, kteří se podíleli na této pakárně, a bezprostředně poté sebe - za očividné spláchnutí mozku do hlubin hajzlu. Snad ještě větší cvokárna než MUMIE, která si dýl než do úvodních titulků alespoň na nic seriózního nehrála. (12.04.2009)

Kladem budiž pokus (!) o zachování důrazu na psychologii a vizuální stránka, záporem, že snímek de facto nic jiného nenabízí. Stellan Skarsgard v roli otce Merrina hledá necelé dvě hodiny výru, aby v závěrečných pár minutách příšel na nečekaný zvrat a došlo k onomu tolik očekávanému vymítání. V původním filmu se mluví o africe a vymítání, které jej málem stálo život a trvalo několik dlouhých měsíců. Harlin se však spokojil s pobýháním po tmavé jeskyni dorpovázené čtením ze staré knihy a několika strašidelných zvuků. Nefunguje to, navíc závěrečná šokující pointa (aneb, posedlí je někdo úplně jiný) působí opravdu trapným dojmem. (21.10.2007)

„God is not here today, priest!“ Na popud produkční společnosti krvavý Harlin nahradil 90 % materiálu psychologizujícího Schradera a výsledkem je vymítačské představení béčkového charakteru, ve kterém diváka nejvíce vyděsí podoba hyen, co nemají daleko k těm z Lvího krále (toho z roku 1994). Nechybí zavedené atributy v podobě much, posedlé gymnastiky i kontaktních čoček v barvách Pac-Mana, nechutnosti mají za cíl donutit žaludek vrátit večeři a závěrečný exorcismus už trochu zabředne i mezi jiná žánrová zařazení, ale jako jednorázová zábava na téma „Nedělejte mi z Ježíše antipoda“ to nenáročným musí stačit. Škoda, že se o otce Merrina nemusíme bát. Že neztratí život a najde víru, je už předem jasné, jinak by nemohl ikonicky postávat před domy pod pouliční lampou.. (29.09.2023)

Zručne nakrútené, s peknou výpravou a detailnou kompozíciou, ktorá dbá na farebnosť obrazu. Ale čo sa tam deje... nad tým zostáva rozum stáť. Katastrofický guláš otrepaných motívov, predovšetkým traumy z nacistov, a najpokleslejších rovníc vyvolávania zhnusenia, pripomínajúceho až starý eurotrash brak. Nebyť Stellana Skarsgarda, ktorému uveríte čokoľvek, nebolo by to ani za tie úbohé 2*. (07.11.2004)