Dějiny násilí

Cronenberg se vyhýbá jakémukoli rodinnému klišé a otěže celého, byť v podstatě jednoduchého filmu, má pevně ve svých rukou. Je zde jasně patrná jeho až úchylná zvrhlost v krvi a brutalitě, neboť takhle surová akce se skutečně nevidí v každém druhém snímku. Detailní průstřel hlavy, či rozbitého obličeje tak uvidíme hned několikrát. Stejně tak zmrzačený Ed Harris určitě diváka nenechá chladným. Mortensen je překvapivě vcelku věrohodný a akční kousky zvládá bravurně a uvěřitelně. Maria Bello je zde rovněž ke koukání, avšak svou roli z ER netrumfla. Oscarovou nominaci pro Hurta však naprosto nechápu. Jinak ale v podstatě stále stejný Cronenberg. Jiný a tolik se lišící od většiny ostatních. (26.06.2006)

Dost obehraný příběh podaný takovou trochu brutálnější formou. Když Viggo Mortensen někoho střelí do hlavy, vždy následuje detailní záběr na to jak je rozmašírovaná. Popřípadě rozmlácenej nos či dupání na krk (to pak všichni začnou hezky realisticky bublat). Z předchozích mých vět by se dalo usoudit, že je tento film pouze o násilí, ale to zase ne. Velkou důležitost tam má i rodina hlavního hrdiny a jejich proměňující se rodinná situace. Skvěle zahrané opravdu v tohmle filmu není herec, který by hrál hůře než ostatní. A skvěle zrežírované. Akorát bych chtěl vidět nějaké scény s Joeyho minulostí, protože vidět Viggo Mortensena jako magora co vybodává lidem oči rezavym drátem je lákavé. (12.11.2005)

Idylické město, idylické manželství, idylická rodina. Majitel bistra Tom si nemusí na nic stěžovat. Jenže jednoho večera po zavírací době v sebeobraně nečekaně obratně zneškodní dva zločince a stává se z něj hrdina, o kterého teď stojí nejen novináři, ale i podivná parta mužů. V čele s jednookým slizounem (Ed Harris trošku jinak) se začnou dít věci, které rozpoutají komorní drama jedné obyčejné rodiny. Hlavní linii opět tvoří muž, který začne chtě nechtě propadat zlu a perverzi. Stejně jako jeho rodina. Nejde ani tak o to, jestli je či není oním zabijákem, za kterého jej označují. Přes to, že je příběh srozumitelný, zůstává Cronenberg tím samým úchylem, co si potrpí na detaily. Ocenit lze atmosféru, i úvod snímku, který jen představuje postavy a situace, je proklatě zajímavý. Do téhle psychologické skládačky i bravurně zapadají oba hlavní představitelé – vedle herecky konečně zajímavého Mortensena bych dal jedničku s hvězdičkou krásné Marii Bello, která po protloukání se filmy, které stály jen o její fyzično, naráží i na velmi zajímavé ženské role (viz. Děkujeme, že kouříte nebo Tajemné okno)!! (03.04.2006)

Vo výsledku na mňa HoV pôsobí ako televízny film robený pre veľké plátno.Je príbehom o vyrovnávaní sa s vlastnou minulosťou a pokuse utiecť pred ňou. Hlavného hrdinu však táto minulosť na najnepravdepodobnejšom mieste dobehne a začne rúcať jeho šťastný rodinný život v malom americkom sedlákove. Kinema.sk vyhlásila History of violence za najlepší film roku 2005, čo je určite nielen pre mňa veľkým prekvapením. HoV totiž nie je nijak výnimočným ani prelomovým filmom. Považujem ho za mierne nadpriemerný film. Námet je isto zaujímavý, je však pretavený do pomerne nezaujímavého scenára s dialógmi na úrovni televíznych filmov. „Zázračné“ akcie Toma (resp Joeyho) na svoju záchranu resp. záchranu svojej rodiny sú z kategórie vysokej mágie a v reáli by dopadli úplne inak. Postup deja je veľmi ľahko predvídateľný, film obsahuje niekoľko nedotiahnutých bočných línií, ktorých dovysvetlenie by filmu aj vzhľadom ku krátkej stopáži len prospelo. Pokiaľ ide o hercov, tak Vigo tu podáva na seba veľmi slušný výkon, tradične skvelý Ed Harris sa mihne len na pár minút a Maria Bello je tu na okrasu. 6/10 (25.01.2006)

Cronenberg zajímavě mixuje všechny možné styly, z nichž nejvíce zaujme ten „westernový“. Civilně jednoduchý příběh se sune dopředu díky síle hereckých výkonů a vzájemnému proplétání scén, které i přes svou žánrovou rozdílnost fungují vedle sebe více než dobře. Manželský sex posunutý na hranici odvázaného soft porna zvedne puritánským divákům minimálně obočí a detailní kamera při průstřelech hlavy nenechá na pokoji ani toho nejotrlejšího. I když je pravda, že mělkost scénáře ve druhé polovině by chtělo zamaskovat rychlejším tempem, je nakonec vše vynahrazeno mistrovským závěrem, v němž Cronenberg jasně dokazuje, že si stejně diváka obtočí kolem prstu, i když nechce. (17.12.2005)