Halloween

Nebudu lhát, po všech těch příšerných pokračováních jsem se tohoto remaku docela bál, protože jsem si myslel, že remake opravdu není potřeba. Nicméně Rob Zombie to dokázal a zkombinoval starou klasikou (Carpenterova hudba, ikonická maska, nůž atd…) a dodal jí patřičný odstup a nové věci (Michaelovo dětství a motiv, proč se vlastně stal tím monstrem). Když o tom tak přemýšlím, tak se mi tento film líbil hlavně v tom, že tohle opravdu není remake, jen nové převyprávění jedné hororové legendy. Ale tady to vypráví někdo, kdo tu legendu měl rád a respektoval ji. A na filmu, speciálně na první polovině, je to poznat. Druhá polovina trpí jen tím, že Zombie není Carpenter a tu atmosféru neumí tak vyvolat, jako to umí (i po tolika letech) originální Halloween ale Zombie to dorovnává brutalitou. Zkrátka a dobře, tento "remake" mě nezklamal, naopak mě docela potěšil. 80 %. (17.09.2013)

Zombie-ho ukázka co se stane, když vám vaše "kukuřičné dítě" vyroste. Nervy drásající atmosféra originálu je pryč a zbyla tu jen laciná přehlídka nechutností podkreslená známým hudebním motivem. Skrznaskrz nesympatický film s ještě nesympatičtějším castingem znásilňující originál k obrazu svému, který nedrnká na nervy, jen obrazově místy nervově škube a potenciál předlohy pod tím vším problikává do ztracena. Neskutečná ztrtáta času --- Zombie "Dont fuck with the original". (05.02.2012)

No, tak přesně tohle celá série potřebovala!! Živou vodou (lépe řečeno krví) pokropené pokračování, po létech letoucích přišel někdo s nekorektní podívanou, které sluší řízná akce, dusná atmosféra, úderné dialogy (alespoň v prvních desítkách minut) a pořádná dávka nahoty. Kvantita pokračování série totiž notně převyšovala kvalitu. Zombie se vydal tam, kam se nikdo z Carpenterových pokračovatelů neodvážil – na začátek celé legendy. S úchvatným hudebním motivem místy doslova naskočí husí kůže. Regulérní příběh Meyersova dětství, fascinaci maskami a ústavní léčby (trestuhodně chybí hlubší motivace k zabíjení) má svůj spád i myšlenku, v nudnou vatu mezi mordy se ale přetaví druhá polovina (už tak dlouhého) snímku. Jako by si u ní producenti řekli, že mladí stojí jen o vřískající trio (polo)nahých kamarádek, které v posledních minutách jen utíkají v nepřehledných záběrech všemožnými otvory a skulinami, jen aby nepocítili ostří Michaelova nářadí. Nic nápaditého rozhodně nečekejte. Právě rekonstrukce Michaelových vražd z dětských let jsou mnohem více děsivější než jeho bezduché řádění po útěku z ústavu. Přesto režisér své kontroverzní pověsti dostál s plnou parádou. Co potěší jsou nejen „rodiče“ nemluvného vraha (skvělí William Forsythe a režisérova životní partnerka Sheri Moon), ale i on samotný v deseti letech. Jeho představitel, přesvědčivý Daeg Faerch, paradoxně víc hrůzy nahání bez masky než s ní. Moc chvályhodných slov ale nepůjdou na adresu postavy mladičké Laurie Strodeové, která by zatraceně potřebovala výraznější herečku. Ještě, že je tu talentovaný Zombie. Záleží hodně na divákovi, jakou má náturu a co si od žánru slibuje. Tenhle chlapík totiž nedokáže jen tak něco předhodit, třeba Michaelův útěk z ústavu okoření šokujícím znásilněním chovankyně. Za peníze na lístek vlastně dostanete dva filmy. První děsivý, neučesaný a chytrý, druhý poměrně klišovitý a tak trochu zbytečný. Slabší čtyři * , ale pořád čtyři *. (07.01.2008)

V podstatě se jedná o skoro čistokrevnej remake, někdy se Rob Zombie drží původního filmu podle mě až trošku moc, kdy nedává šanci na propuknutí vyvražďování, ale snaží se to všechno držet na uzdě a to je trošku škoda, v dnešní době to čekání v podstatě na nic už působí trošku nudně, ovšem Robovi to naštěstí došlo, během minuty se vysral na původní film a konec si natočil fakt po svým a řádně krvavě a drsně. Zároveň se i Zombiemu podařilo daleko líp vykreslit postavu samotnýho Michaela Meyerse, kterýmu se tady věnuje daleko víc než Carpenter a dokonce bych si dovolil říct, že celá ta postava Meyerse je tady daleko lepší a děsivější než v Předvečeru svátku všech svatých. (09.12.2007)

Sklamanie. Zvládnuť psychologický rozbor postavy a kultu, akým je Michael Myers padol do nesprávnych rúk. Rob Zombie nám predvádza, že má talent na brutalitu vo filmoch a ani pod záštitou veľkých štúdií sa nedokázal skrotiť a servíruje nám jednu bohapustú hrôzu za druhou, pričom jeho štýl nepozostáva ani tak z presvedčivých a efektných ľakacích scén, ale z toho, aby divák nadobudol čo najväčšie zdesenie z brutalít, ktoré sa mu počas filmu premietnu. Niekedy sa to Robovi naozaj podarilo, no tým pádom stráca hlavný hudobný motív série zmysel, pretože ten bol (v podarenejších dieloch série) akousi predzvesťou toho, že mi budú po chrbte behať zimomriavky a že budem zatajovať dych každú minútu. Samočinné brutality nemali takú razanciu ako v predchádzajúcich zombieovkách. Tie boli typické aj svojim vyberaným slovníkom, ktorý tu z pozície nemého Michaela akosi nedostal priestor. Snáď sa Rob v pokračovaní trošku pochlapí. Štúdiá by mu do toho kecať nemuseli, zárobok bol slušný. 55%. (08.07.2009)