Zredigováno

Filmařsky jednoduchý a místy zbytečně natahovaný snímek, avšak s velkou výpovědní hodnotou jako celku. Zatímco většina hollywoodských válečných filmů je oslavou amerických vojáků, Brian De Palma to vzal z úplně jiného pohledu. Ve filmu ani tak nevidím jako podstatnou věc snahu ukázat, že jsou i američtí vojáci občas nelidské bestie, ale fakt, že válka z dokáže lidi měnit bez ohledu na původ, rasu i pohlaví. (13.07.2015)

GENIÁLNÍ. Brian De Palma, jehož filmařská teze po celou kariéru byla "kamera lže 24krat za sekundu", natočil polemiku sám se sebou, svými vlastními myšlenkami a vlastní tvorbou (což v tomto roce není typické jen pro něj, ale např. i pro Lynche, Cronenberga, Verhoevena a další)._____ Tenhle vypravěčský a stylistický experimentátor, jehož filmy se skládaly z intertextuálnich odkazů, dospěl do stadia, kdy po Black Dahlii nemá kam filmařsky jít a na co uz odkazovat (leda tak sam na sebe...), a tak se musel zbavit svých pečlivě komponovaných dlouhatánských záběrů, které byly pro jeho tvorbu tak charakteristické, a nahradit je digitalní kamerou a záznamy z různych zdrojů. (Nebojte, sáale si hraje s divákem a jeho očekáváním, ale poprvé ve své kariéře krom odhalení procesu zíraní jakožto voyeurství vybízi i k aktu.) Je tomu hlavně proto, že Redacted ma za hlavni zdroj, z kterého těží, De Palmovy Oběti války (dalo by se řict, že Redacted jsou takové Oběti války bez černobílých postav, jisté tendenčnosti a emoce ždímající hudby), které pojednávaly o brutalním několikerém znásilnění a zabiíi Vietnamky, zatímco zde tomu tak je v připadě Iráčanky._____ Vzniklo tak dílo-hypertext, které svou emociální drtivostí hravě překoná Greengrassův Let číslo 93 a které je oproti výše zmíněnému filmu mnohem vrstevnatější a promyšlenějšíi, protože se nejedná o "pouhou" rekonstrukci (i když to taky), ale o propojení francouzského dokumentu s internetovými záznamy či nočními kameramy apod., kdy se komentuje převážně západními médii prezentovaná "pravda" o válce v Iráku, která je tou největší obětíi._____ Kdyť oni tam ani neměli být (ano, ve filmu, kde se krom jiného odkazuje na Zachraňte vojína Ryana, Bratrstvo neohrožených či Divokou bandu a Olověnou vestu, najdeme narážky i na Clerks). (02.12.2007)

Opravdu drsný film z války v Iráku. K tomuhle filmu bych se asi normálně nedostal. Tím že je to točené ruční kamerou, tak to vypadá dost autenticky. Jestli se tam opravdu děly takové věci, tak je to hnus... Fakt tam Američani vůbec neměli lézt. Docela se to podobá Vietnamu. Místní je tam nechtějí a vojáci dělají bordel. Smrt opravdu číhá na každém kroku. Denně jsou zabíjeni nevinní. Vyhrotí se to znásilněním a upálením 15-ti leté dívky. To samozřejmě místní nemůžou nechat bez povšimnutí. Američanům se za to pomstí po svém. Ani jsem si tu nevšiml žádného známého herce. "Kurvy džihádistické!" (31.08.2014)

Pokud se válečný stres a nuda -zdánlivě protichůdné stavy - sejdou v jedno, přidá se primitivnost několika málo jedinců, které už "nebaví onanovat do ponožky", stane se něco, o čem De Palma, s bravurností jemu vlastní, natočil fikci, volně inspirovanou událostí v irácké Samaře. V žádném případě nejde o autentickou rekonstrukci. Proto se ve filmu neobjeví ani žádná fakta o následných soudních procesech všech pěti zúčastněných vojáků, z nichž tři byli odsouzeni na 90, 100 a 110 let vězení. (27.03.2011)

"YOU SO UGLY THAT BULLET IN YOUR FACE WOULD BE IMPROVEMENT." ---------- Už dlho som nič tak prirodzené nevidel. Veľmi autentické a nie len svojim spôsobom podania. Amatérsky spôsob natáčania bol len bonusom. Všetko to pekne zapadalo, nič nevyznelo umelo alebo vynútene. Ako keby to naozaj točil samotný Salazar a za filmom nestál žiadny expert, aj keď tam jeden v podstate bol. (05.10.2017)