Bournův mýtus

Nejsem nejvděčnější divák špionážních filmů. Můj divácký přístup k filmům by se dal popsat tak, že si hledám ve filmu něco realistického (ve smyslu reálného pro mě), čeho se můžu chytit, většinou to bývají emoce stojící za motivacemi postav, a od toho se potom odvíjí můj soucit pro film jako celek a případné nadšení či opovržení, žánry a styly a všechno kolem už je v podstatě podružné. A s těmi špióny se to potom má tak, že já vůbec netuším, jak reálně může vypadat život tajného agenta a co tak třeba dělá nebo cítí, a to vede ke dvěma obvyklým výsledkům: Buďto mi takové filmy připadají jako nesmyslné krávoviny, nebo jsou plné mužů, kteří politikaří o to, kdo z nich má nejvíc moci, potažmo největší penis, a tomu většinou ani nerozumím, ani mě to nebaví. A teď konečně přímo k Bournovu mýtu: Můj soucit s tímto filmem se odvíjí od scény, kdy Matt Damon sleduje Franku Potente vznášející se ve vodě. Když si dám tento obraz do souvislosti se zbytkem filmu a se vším tím pobíháním a hledáním, koho má praštit, aby to už přestalo, dává mi ten film smysl. Jeho největší síla spočívá v momentech, kdy se nesnaží vysvětlovat souvislosti a soustředí se na fyzickou existenci hlavního hrdiny. Jakmile ovšem nastoupí potřeba řádně ukončit konvenční příběh o politických pletichách, stává se z toho dílo s umenšenou hodnotou. Ale je tam díky bohu scéna rozhovoru s Oksanou, která je svým obsahem nářez jako blázen. Osobně si myslím, že tímto filmem to mělo skončit, Bourneovo ultimátum už je jenom formalistická fraška a z nějakého důvodu se právě kritikům líbí nejvíc, ach jo. (21.09.2014)

Inteligentní špionážní akční thriller. Chytrý, neotřele originální režisér. Výborný dynamický stroj značky Matt Damon. Desítky pečlivě vybraných lokací. Napětí, zoufalství, touha, impuls. Krása, uspokojení, zážitek, harmonie. 100%! Matt Damon je zcela přesvědčivý a v každé scéně naprosto realistický, věřím mu každý pohyb, každé slovo. Z agenta Jamese Bonda by za dvě vteřiny udělal drobení do polívky a zapil by to protřepanou nemíchanou láhví vody. Scénář napínavě poodkrývá Bournovu minulost a sám Bourne skládá střípky své mozaiky tajného agenta. Dvě perfektně mrazivé scény, špičkově syrová automobilová honička, drsný Karl Urban, nevyzpytatelný Brian Cox, neústupná Joan Allen a jedinečný Moby a jeho nesmrtelná Extreme Ways. A mimochodem, tento komentář píšu na notebooku, zatímco stojím frontu na lístek na Bourneovo ultimátum... 75 miliónů dolarů(rozpočet)/288,5 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (13.10.2007)

Jedna velká honička postavená hlavně na další fenomenální exhibici možná nejlepšího skladatele současnosti Johna Powella. Hodně zajímavé a důstojné pokračování plné napětí a tepavé atmosféry. Jeden z těch mála filmů, který se nebojí jít nevyšlapanou cestičkou, být jiný a posouvat tak kinematografii dopředu. Greengrassovi to kupodivu vyšlo, i když prakticky eliminoval akci a vsadil jen na syrové a "zevnitř" snímané (Greengrass si doslova libuje v lehce zmatených a roztřesených záběrech z davu) nahánění Bournea. Rychle třetí díl... P.S.: Napodruhé 88,4%:-) P.P.S.: A napotřetí? Naprostá divácká extáze s druhým nejlepším filmem letošního roku. Bomba, v níž má každé políčko své přesné místo a svůj jasný důvod. Prostě bez chyby a s obrovskou gratulací Damonovi, Powellovi a hlavně Greengrassovi. 100%! (07.08.2004)

Bournův mýtus je film, který již víc než jednu dekádu natolik miluji a natolik jsem toužil jeho dynamice definitivně přijít na kloub, že i po stu a jednom zhlédnutí jsem se pustil do několikaměsíční práce na jeho analýze okénko po okénku a záběr po záběru. Výsledkem je studie Bournův mýtus: akční film pohybu, v níž je rozbor samotného snímku zarámováný do výkladu o proměnách (moderního) akčního filmu (s. 51-55, 87-91). Kromě vysvětlení rozmanitého množství filmařských taktik tohoto působivého díla v článku najdete i pasáž o výstavbě slavné automobilové honičky v Moskvě (s. 81-84). ___ (Jo a strašně moc se těším na letošní pokračování. ;)) (16.01.2016)

Jason Bourne je zátky a zase nabušenej, možná ještě nabušenější než v prvním díle, ale přece jenom jsem čekal daleko víc akce, je sice pravda, že film je v pěkně rychlým tempu, ale akce je tam snad míň než v jedničce, ale zase na druhou stranu je tady propracovanější a ta honička je opravdu špičková a taky je to o dost kratší, takže ty prodlevy mezi akcemi nejsou tak strašný a ještě k tomu, když neni akce, tak se pořád děje něco jinýho a rozhodně tady neni nějaký místo pro nudu. Příběh je dobrej, ale mě připadalo, že neni moc výraznej a je docela škoda, že nedali víc prostoru Rodenovi, mohl z něj být docela slušnej ruskej padouch. Na čistých pět* to nebude, ale přece jenom film je natolik dobrej, že na slabších 5* to vytáhe (15.07.2005)