Režie:
Petr SlavíkScénář:
Petr SlavíkKamera:
Jan KvasničkaHrají:
Petr Kostka, František Němec, Carmen Mayerová, Tereza Kostková, Ladislav Smoček, Radovan Lipus, Josef Bek (a.z.)VOD (1)
Obsahy(1)
V kondici, jakou by mu mohli závidět i o čtvrtstoletí mladší kolegové, slaví herec Petr Kostka půlkulaté životní jubileum. K dokumentárnímu filmu České televize natočenému při této příležitosti přistoupil s inteligentním humorem, upřímností a elegancí, které jsou pro něj typické. S režisérem Petrem Slavíkem se vydali na road movie po důležitých místech jeho pracovního i osobního života. Kromě českých divadel a štací, po kterých putovali už jeho pradědeček a prababička, kteří založili slavný divadelní rod, zavítáme i do Ugandy, kde žije „pátá dcera“ Petra Kostky a jeho manželky Carmen Mayerové. Kromě jeho vynikajících výkonů na jevištích Národního a Vinohradského divadla a komorních scénách Divadla Ungelt či divadla Studio Dva, dokument připomíná také jeho slavné filmové a televizní role. Ač je Petr Kostka všeobecně známou osobností, dokument ho představuje i v nečekaných rolích, jakou je třeba role obětavého dědečka jeho vnuka Antonína, syna pokračovatelky „divadelního rodu“ Terezy Kostkové. (Česká televize)
(více)Recenze (14)
Výborný herec, pohledný mužský, charismatická osobnost.. Tento životopisný dokument věnovaný k 85. narozeninám se povedl naprosto báječně, velice příjemná záležitost.. Pro Petra Kostku mám slabost od dětství díky snímku Zítra vstanu a opařím se čajem a jsem moc ráda i za to, že jsem ho mohla vidět naživo v divadle.. Nahlédnutí do jeho života pracovního i soukromého mě vyloženě potěšilo.. ()
Petr Kostka je pro mě jeden z těch nenápadných herců, které každý zná, ale kdyby měl jmenovat na něj by si nevzpomněl. Přitom hrál v řadě komedií. A jak ukazuje i v dokumentu, stále si drží nadhled a humor. Je to jeden z mých nejoblíbenějších herců. Je zmíněno, že je to jeden z největších profesionálů v oboru. Vždy dokonale připraven a nesmírně přirozený. Své jistě sehrála i bohatá minulost divadelní rodiny. ()
Velmi slušné dílo, ovšem dokumentaristicky nijak zvlášť bohaté. Až na pár situací vidíme pouze sedící a mluvící osobnosti. To by v hlavním vysílacím čase na prvním programu ČT být nemělo. K celovečernímu dokumentárnímu filmu to má z režijně-dramaturgického hlediska ještě celkem daleko. Přesto se k Petru Kostkovi a jeho herectví skláním - je to jistě jedna z největších hereckých osobností jeho generace. ()
Zdánlivá jednoduchost postavená na Kostkovi, který mluvě o sobě se vlastně pohybuje ve své nejnovější roli, bere dech. Nenásilné přechody k dalším účinkujícím přesně postihují a vyjadřují ty úseky, ke kterým se chtějí vztáhnout a bez výjimky se také vztahují. Předěl mezi odcházející velkou hereckou generací a současnou Thálií prost moralizování a nostalgizování je tu více než patrný - přirozeně a samozřejmě. Forma s obsahem se zkrátka slévá do ideálně dokonalého tvaru. ()
"Herec má hrát a ne kecat a vůbec ne o sobě…." Ještě, že Petr Kostka v tomto případě udělal výjimku a rozpovídal se o sobě, o svých hereckých působištích i některých hereckých kolezích. Co mě tedy enormně zaujalo, byl hned úvod, kdy vypráví o svých předcích (až do úrovně prapradědečka) z prostředí hereckých kočovných společností. Vůbec jsem netušil, jak extrémně se to herectví v jeho rodě dědí. A když na konci mluví jeho vnuk Antonín Kracík, říkal jsem si, jak je super, že ty umělecké geny mají své pokračování i v dalšího generaci. Jinak mi přišlo obdivuhodné vidět, jak je Petr Kostra stále neskutečně vitální. Smekám klobouk a naprosto bez diskuze dávám plný počet hvězdiček. ()
Reklama