Tlumočnice

Dobře zrežírované, zahrané, vygradované (scéna v autobuse působí mnohem napínavěji a drsněji, než všechny výbuchy v Mission Impossible dohromady), postup tajné služby reálný a charaktery agentů přirozené (žádní kriplové X). Jen ten konec a ostatně celá zápletka s Nicole coby africkou bojovnicí za práva lidu to bohužel sráží do průměru. Škoda, protože jinak mám tenhle typ thrilleru rád a vyhovuje mi i Pollackova režie. (25.10.2005)

Není to poctivých 5*, ale mohu s jistotou říci, že jsem velmi... velmi spokojen. Patřím mezi milovníky Pollackovy režie a myslím, že nejsem jediný, kdo si myslí, že tento skvělý režisér, který se nebál žádného tématu šel do každého svého filmu, ať už se jednalo o politický provokativní thriller či romantický film, s velkým odhodláním. Svou režisérskou kariéru zakončil dle mého názoru velice úspěšně. Čest vaší památce mistře! 85% (21.11.2010)

Za jiných okolností by se jednalo o naprosto solidní thriller, který ale dobrý námět zabije tím, že se vlastně odehrává jen v hlavě Nicole Kidman a všichni ostatní se tam tváří jako tak nějak do počtu. Přitom celou dobu doufáte, že film ve výsledku nebude marný a předvede solidní výpravu. No, jenže po shlédnutí si uvědomíte, že tomu tak vlastně nebylo. Spíše se Vám bude zdát, jak kdyby se celý příběh opravdu odehrál sobecky u Nicole v bejváku na pohovce. Nicméně za závěrečnou napínavou scénu jak špagát napnutý mezi dvěma mrakodrapy a hlavně za Seana Penna si to čtvrtou hvězdu zaslouží. Především tedy díky závěru, který mi opět dokázal, jak skvělým a upřímným hercem on je. (24.12.2016)

„Pomsta je pohodlná forma zármutku.“ Okrem inteligentného, neuponáhľaného scenára, si ma TLMOČNÍČKA získala jedna radosť plynúcim dialógom. Pritom len v hŕstke scén sa zvýši hlas. Ďalej rozvážnou réžiou skúseného Sydneyho Pollacka, pútavou kamerou nenahraditeľného Dariusza Khondjiho a dobrým hereckým obsadením titulných (životom ubolených a unavených) postáv. Nicole Kidman mi po dlhom čase znova pripadala dobrá a zraniteľná a rezervovaný Penn ma zaujal kamennou tvárou a nečitateľným hlasovým prejavom. Takže si síce nie ste istí, čo si myslí, ste si ale istí tým, že mu to myslí. Spolu tvoria zaujímavý, originálny pár. Režisér mi po slabom NÁHODNOM STRETNUTÍ sprostredkoval niekoľko príjemných pocitov z pozerania svojho najnovšieho filmu (vtedy som nevedel, že posledného). Ale možno i kvôli prehnanej dĺžke (kvôli čomu postupne príde rad aj na veci, ktoré pokojne mohli byť vystrihnuté) som váhal v hodnotení. Volím prísnejšie 3*napriek tomu, že snímka strhne, dojme, ponapína diváka ako posteľnú plachtu, donúti ho zamyslieť sa a ukáže, kam až môže viesť sklamanie nad človekom, ktorému ste verili. Predčasným vrcholom je adrenalínom naprataná scéna v autobuse, ktorá ale zároveň paradoxne vôbec nepasuje do „pokojnej“ hitchcockovskej atmosféry filmu. (10.11.2005)

Tuctový thriller s množstvím racionálně nezdůvodnitelných scén, klišé (policajt s osobní krizí) a jednostraných a chybných nahlížení na realitu (USA jako bezpečná země dokonale chráněná FBI versus pučistická chaotická džungle fiktivní (!) republky Matobo). Kromě dobrého ústředního hereckého páru stojí za zmínku rolička režiséra Sydneyho Pollacka (vedle režírujících herců existují i hrající režiséři... Hitchcock, Scorsese, Truffaut, Fassbinder, Shyamalan a mnozí další) a také (smutná) účast Catherine Keenerové, která se z femme-fatale amerického nezávislého filmu stala spolehlivou přihrávačkou ve vedlejších rolích (Simone, 40 let panic, Capote...). Je pomsta pohodlná forma zármutku nebo chutná nejlépe za studena? (14.07.2006)