Nechoď klepat na dveře

Kdybych nikdy neviděl nic od Wenderse, tak bych možná těch slabých 5* i dal, ale takhle ne. Je znát, že za tím stojí Wenders - skoro to nenudí, rychle to utíká, má to lidský příběh, který se dobře vyvíjí, postavy to má napsané perfektně, je zde dobře vybraná hudba a hlavně je tady naprosto skvělá kamera, která filmu dodává poetičnost a i tady Wenders naprosto dokonale chápe poetiku mraků. On ten příběh samotný je i celkem silný a líbil se mi. Ale když to srovnám s filmy jako Až na konec světa, Lisabonský příběh nebo (a to teda především) Paříž, Texas, tak to na ně prostě nemá. Hlavně teda Nechoď klepat na dveře se snaží být něčím podobným, jako bylo Paříž, Texas, ten film to totiž dost připomene. Ale jeho sílu to nemá. Taky mi vadilo to, že se nedozvíme některé důležité věci, třeba vůbec nevím, kdo byla ta máma té blondýny a jestli ten Howard vůbec byl její otec nebo ne. I tak se jedná o dost dobré drama s několika skvělými scénámi, které nenudí ani na moment a rozhodně stojí za to ji vidět. 4* (14.03.2020)

Ani v Nechoď klepat na dveře Wenders neopouští svůj režisérský „trademark“: tempo příběhu plyne pozvolna, stejně jako život na americkém maloměstě, postavy jsou psychologicky výborně prokreslené a režisér klade důraz na řadu detailů, které působivost celku umocňují. Ani dvouhodinová stopáž není na překážku, jen po divákovi vyžaduje více trpělivosti, než kdyby sledoval bezmyšlenkovitou popcornovku. (20.03.2006)

Po technické stránce dosti vymazlená záležitost držící si po celou dobu dobrou atmosféru. Bohužel scénář postrádá více hmotnější logiky a tak snímek v nemlčících částech poměrně ztrácí. Vzhledem k "poselství" filmu je jeho stopáž mírně přetažená (spousta scén plných mlčení, které přestože jsou účelné, dávají divákovi pocit zbytečnosti). Svojí nevyvážeností se jedná vlastně o průměrný snímek, který diváka nechá v nejasném rozpoložení. Já osobně jsem se nechal unášet na vlnách myšlenek a příjemně podivném vystupování Sarah Polley. 70% (12.12.2011)

It was shot right around here, wasn't it? / Right here. Yep. / Must have been really exciting. / For about five minutes. And then "real life" came back and took its place. / I think I like the movies better. / Than what? / Than real life. SPOILERY Nechoď klepat na dveře šlo do kin ve stejném roce jako Jarmuschovy Zlomené květiny. Zatímco postarší vyšeptaný IT odborník Billa Murraye pátrá po jediném potomkovi u většího počtu potenciálních matek, vyšeptaný filmový kovboj Sam Shepard objevuje na cestě za jedinou ženou překvapivě více potomků. K tomu náladu podobného vlastní i cizí znechucení maskulinitou, jíž donedávna všichni oslavovali mimo jiné v jeho westernech. Zapletení se v zapadákově jménem Butte (aby to bylo naprosto jasné, kdybyste si neráčili všimnout) připomíná i Doktora Hollywooda, pixarovská Auta (včetně úctyhodných veteránů, čoudících 12 gpm), jakož i další filmy oslavujících prostřednictvím hrdinů 'většího' světa kouzlo toho, co se ve Státech považuje za venkov (sídla okolo 50 000 obyvatel). Hlavní přidanou hodnotou je ovšemže Wenders, laskající zamilovaným evropským okem nejprovařenější emerické motivy tak panicky nestoudně, jak by si to žádný domorodý tvůrce nedovolil. Nevtíravě snivá toulavá kamera Wima Wenderse svléká pro ostřejší konfuzi starého a nového Západu koní, kasin a neonů vše, i tu děravou berlínskou punčochu - a ta místa zčistajasna vypadají opravdověji než tomu bývá v amerických filmech. Kam se poděla úžasná Sarah Polley? Germany loves new Jessie James. (22.01.2022)

Don't come knocking je vynikající mix mezi psychologickým snímkem o vztazích a "westernovou" road movie s úžasnými scénami z amerického Středozápadu. Divák objevuje nejen rozpolcené pocity stárnoucího herce-playboye, ale i atmosféru tamních maloměsteček a nádherné přírodní scenérie. Wenders a Shepard všechno zmákli na výbornou - scénář, psychologii postav, hudbu, i kameru. Sam Shepard hraje výborně a Fairuza Balk je ve své vedlejší roli perfektně tragikomická :-). A jestli to má happy end, nebo ne ... tak to ať si každý domyslí sám :-) . Dávám 4,5 * zaokrouhleno nahoru. (22.09.2005)