Odpolední osidla

Zajímavá surrealistická hříčka z let černobílého němého filmu ve které se prolínají vize ženské protagonistky a kontrastují s děním v obraze. Na kraťas ze 40. let jsem vůbec nic takového nečekal a jsem si jistý, že musel ovlivnit i další surrealistické tvůrce z nadcházejícího období až dosud. K vidění ZDE. (03.02.2015)

Podla mňa prelomový film . Maya Deren a Alexander Hammid vytvorili niečo z čoho celé generácie filmových tvorcov čerpajú až dodnes. Perfektná kamera a strih. V 14 minútach polozili základy moderného filmu- plynulému prechodu medzi snom a realitou. Aj napr. taký D. Lynch sa nechal od nich inšpirovať (scéna s kľúčom v Mulholland drive a iné). (16.06.2007)

Jeden z najzaujímavejších avantgardných filmov aké som mal možnosť vidieť. Práca kamery a pohrávanie si s realitou a surrealizmom, využívajúc jednoduché prostriedky k tomu aby bol divák šokovaný a znepokojený, tu naberá na dokonalosti( deja vú, zámena predmetov, hlavná hrdinka sa objaví v miestnosti tri -krát, hodený nôž roztrhne zrkadlo, ktoré je tvárou tajomnej bytosti). Vypomáha si hlavne intenzívnou a nervy drásajúcou hudbou. Tá z neho robí znepokojujúci, ale pôsobivý film. (05.10.2011)

Že bych z toho byl nějak dvakrát odvázaný, to ne. Nechápu, jak ve 40. letech někdo mohl točit ještě němé filmy, ale dejme tomu. Téma opakování, možností, variant, zmítání vnitřními pocity, sebevražednými myšlenkami, depresivní sny, no prosím, prosím, každému dle jeho libosti. Ale přece jen mi to zavání až příliš určitým egoismem, kde sice některé záběry jsou zajímavé (vše v uličce), ale dění v domě fakt nic moc. (02.08.2014)

Slabina je ten klíč, jinak vynikající! Alexander Hackenschmied byl bezpochyby geniální. Prý režie Maya Deren, to určitě. Prý Lynch, haha. Zdejší zmatené dětičky evidentně o jiného artového filmaře v životě nezakoply, tak budou lynchovat do haleluja. Potřebovalo by to tady všechno trochu proškolit. (Hodnocena verze bez hudby, zato s dodanými zvuky, která je imho působivější.) (20.05.2023)