Čertův švagr

"Od té černoty si nepomůžeš, kdyby se tě ale lidé ptali, řekni, že jsi čertův švagr !! A nebudeš lhát !!" Musím bez ostychu říct, že klasické pohádky Boženy Němcové patří k mým jasně nejoblíbenějším a právě Čertova švagra bych v tom svém pomyslném žebříčku zařadil úplně nejvýš !! Režisérka Vlasta Janečková si tentokrát vzala na paškál báchorku, která byla použita již mnohokrát, a Hynkem Bočanem dovedena téměř k dokonalosti v rámci jedné z našich nejoblíbenějších filmových pohádek S Čerty nejsou žerty !! Naprosto dokonale fascinujícím faktem pro mě tak zůstává, že obě záležitosti spatřily světlo filmového světa v tentýž rok, verze Janečkové o pár měsíců dříve, a ačkoliv by bylo naprosto zcestné se pokoušet je srovnávat, protože verze Janečkové, to je úplně jiná liga, zřejmě se tomu nevyhnu ani já !! Právě Čertův švagr naší pohádkové rutinérky coby zástupce nenáročných, byť to není žádné výsostně striktní pravidlo, papundeklových pohádek staví zejména na hereckých výkonech, přičemž v tomto ohledu nemám příliš co vytýkat, ačkoliv Ondřej Havelka nikdy nepatřil k mým favoritům, zde působí nezvykle snesitelně, nicméně lídry jsou tu úplně jiná jména.. Jana Březinová vždy dokonale ovládala tyhle vypočítavé mrchy, krásná Veronika Freimanová nikdy nezklame, Dagmar Patrasová si očividně s chutí zavzpomínala na roli Xenie, další jména jako Jiří Zahajský či Lubomír Lipský nutí k zamyšlení, protože tak značný výskyt hereckých legend se často nevidí !! Ale nad všemi ostatními ční fantastický Vladimír Ráž v roli Lucifera se svým charakterním herectvím a magickým hlasem, jistě, stejná postava Karla Heřmánka je o něčem jiném, ale před oběma musím smeknout.. Parádní temná hudba Vadima Petrova a všudypřítomný padající sníh, který mě prostě vždycky dostane, dodávají snímku naprosto neopakovatelnou atmosféru, a tak prostě jen zamrzí scénář Janečkové, který pomocí motivů dalších notoricky známých pohádek, jmenovitě loupežníky, čapkou neviditelnosti či ježibabou rozvíjí další naprosto zbytečné linky, nikterak propracované, a vlastně tak úplně zbytečné a rušivé, jako by se Janečková nedokázala oprostit těch svých typických ozvláštění osvědčených klasik, díky čemuž její pohádky často hraničí s bizarností, ačkoli zde šlo o změny naprosto divácky cílené vzhledem k ohlášenému natáčení nepoměrně většího projektu Hynka Bočana !! (29.10.2013)

Méně známý předchůdce filmu S čerty nejsou žerty. Pohádka ryze česká a ryze studiová. To znamená, jak všichni víme, dost originálně šílené televizní zpracování a vynikající herecké výkony takřka všech zůčastněných. Vůbec tento fenomén našich televizních nedělních pohádek minulého století, trpí zvláštní oroginalitou a jedinečností. Dokážou vždy vzbudit takovou zvláštní atmosféru, ačkoli se ve zpracování s triky nikdo nemazlil. Zajímavé. látka Boženy Němcové byla pojata vcelku dobře a hlavně srozumitelně jak pro děti tak i pro dospělé. Nic více nic méně. (26.02.2010)

Jedna z mých oblíbených TV pohádek (kterým dominuje Strach má velké oči), na kterou se rád vždy znovu podívám, a to nejen pro porovnání s filmem S čerty nejsou žerty. Některé dějové linky jsou sice divně skokem pohnané dopředu (kam zmizela Veruna?, loupežníci se jen mihnou, kdy viděla poprvé Adélka Petra a proč jako zámecká dcera chodí na vesnické pohřby? apod.), ale stejně se na to dobře dívá. (12.04.2012)

Je zajímavé, že v jednom roce využili tvůrci námět Boženy Němcové dvakrát. A podobně jako ve filmové verzi S čerty nejsou žerty i tato studiová pohádka má výstavní herecké obsazení - Ráž jako pekelník opravdu skvělý; Patrasová jako by si prodloužila roli nesympatické Xenie. Pěkné kulisy, odpovídající hudba Vadima Petrova. A umělý sníh docela navodil zimní atmosféru víc než u některých současných filmových pohádek:-) (21.02.2010)

Jedné z našich nejlepších pohádech se špatně konkuruje, to je dá rozum. Ale Čertův švagr by nebyl nic extra, i kdyby existoval jen sám o sobě. Na televizní adaptaci má slušnou výpravu a Vladimír Ráž odehrál výbornou roli. Tím výčet kladů končí. Strádá zejména scénář a herecké výkony. Tedy to, na čem by měla studiová pohádka stát v první řadě. Zapamatovatelných hlášek je naprosté minimum, písničky prakticky nejsou a o nějaké atmosféře si může tenhle chutý příbuzný Bočanova filmu nechat jenom zdát. Jediné plus je obsazení Dády Patrasové. Ta by se neztratila ani v S Čerty nejsou žerty. (21.09.2017)