Šťastné a krvavé

Vánoční pohádková absurdita s příměsí drsnějších scén. Americká čtyřčlenná rodina zdědí v Norsku horský dům se stodolou, ve které přebývá prastarý skřet. Přesněji řečeno stodolový elf. Ctíte-li jeho pravidla je úslužný, jakmile ho ale naštvete, tak povolá své kamarády a začíná boj o život. Film sice budí dojem originality, ale s řadou prvků v něm obsažených je možné se setkat v různých variantách filmů obdobného ražení, přičemž tenhle mění prudce své pojetí. Počáteční tajemné odhalování  neznámé bytosti nejmladším členem rodiny vystřídá zběsilý souboj o život. A závěr je nastaven zbytečně v dojemném duchu. Většina filmu se odehrává v přítmí a nevyniknou tolik střety a šarvátky se skřety. Vše je velmi absurdní a rozpustilé. Určitě pobaví svou originalitou scéna, kdy otec se synem se vydávají na úprk před malými zabijáky a ti po nich vrhají kotoučové pily. Slabší už je to se samotnými zabitími. Je jich pomálu. Gore asi zavál sníh, takže vraždění je na dost mírné úrovni, přičemž by brutální explicitnost filmu přímo slušela. Závěr celkem vybočuje a do celku moc nezapadá. Herecká sestava  neměla daleko do zoufalosti. Do očí práskne táta Martina Starra, co má až moc vzhled a chování outsidera. Amrita Acharia v roli macechy byla o něco lepší. Představitelé nezletilých absolutně v ničem nevynikli. Magnus Martens neplní úlohu dokonale zručného režiséra. Zlí skřeti nejsou objevný námět, i tak je dobré film vidět pro jeho smysl pro absurditu a intenzivní rušení poklidné vánoční atmosféry. 7|10 (10.01.2024)

„Selfíčko s losem a zmrzlým nosem.“ Krotký horůrek na pohodu a Američani v akci. Nory, prý „nejšťastnější lidi na světě“, studené jak psí čumák, rozmrazují svou pohostinností, ochutnávají jejich samohonku, obdivují dětský kočárek s železy na medvěda XXL, trpaslíky geronťáky mlátí lopatou a zapalují jim vousy, zkrátka všemožně se snaží adaptovat. Zjišťují, že v Norsku se díky sociální demokracii sníh uklízí sám a že policisté tu zbraně nemají, jen heslo „pomáhat vtipkovat.“ Nádobí vyházené z kredence a obývák v troskách? „Asi liška. „Máte Fox News?“ ZAMRZLÉ OKÉNKO: [][] Taťka Bill má norské předky a tak nadšeně hýká nad každou závějí a rampouchem na kadibudce. ❄ Dětičky jen smutně ohryzávají tubu opalovacího krému a fakují kvůli kose tak strašné, že jim zamrzá i internet. ❄ Polární záře rozjasní jim tváře? Ani prd, dnes je zataženo. ❄ Dokonce už i sluníčkářská machecha křičí: „Fuck happy  vision!“ ❄ A na stole? Tradiční sváteční pokrm. Lutefish, čili velmi staré rybí želé. Ani Pinďa by to nežral, natož prdelatý trpajzlík s kšandami, psíma očima a slabostí pro sušenky. [][] Do toho tlupa nasraných norských skřítků, co chlastají jak Dáni a jsou děsně bojovní. Je čas na pacifismus a mírové rozhovory „Dohoda z Osla.“ To pobavilo. (23.05.2024)

Tohle je jako horor? Však i jakýkoliv díl Scooby Doo mě vyděsí více než tohle. Americká rodina zdědí v Norsku barák se stodolou a v té žijí skřítci co nemají rádi světlo a  hluk  syn si s jedním z nich rozumí pak , ale jeho rodina pořádá v té stodole uvítací párty a ten skřítek se nasere a jde po nich. Nefunguje to jako komedie jelikož to není vtipné vtipy typu zapnu televizi a je tam samé lyžování nebo nehrají tam sotfbal jelikož je tam všude sníh jsou na úrovní Trošky a kameňáků po hororové stránce to selhává úplně. Na konci je ti skřítci napadnou , ale tohle by nemělo být vůbec vyrovnané dva dospělí by jim měly nakopat prdele jak nic a ne naopak. Navíc nemají  rádi hluk a světlo a jeden zde jezdí na sněžném skútru a útočí na ně v rozsvíceném baráku pokud nasadíte nějaké pravidla a sami je porušujete k čemu to je.  Těch 20 procent je pro mě a ty lidi co na to nešly do kin jelikož vyhodit za tohle prachy v kině je šílenství.  Jak se taková sračka dostala do kin je mě taky záhadou. P.s. co je horší, že se Vás pokoušejí zabít skřítci nebo to, že uvíznete na letišti a máte průjem? Že jste si mysleli to první chyba podle téhle rodiny je to totiž to druhé. (03.12.2023)

Ideální nastavení pro tento počin zní tak, že si předtím zajdete s pár přáteli na několik pohárků svařeného vína, protože pak si tuto neskutečnou šílenost jaksepatří užijete. Je totiž na první pohled jasné, že o horor zde skutečně půjde až na druhém místě. Do popředí se zde dere ujetá komediální stránka, která nabízí několik skutečně vydařených momentů, u nichž se smálo celé kino (asi sedm lidí). Pokud jste tedy duševně a především psychicky připravení na to, že jdete do kina na nenáročnou a bláznivou komediální jednohubku s lehkými hororovými prvky, snímek There's Something in the Barn Vám v rámci svých možností doručí přesně to co od něj čekáte. A to mi tentokrát ke spokojenosti opravdu stačí. (Viděno v kině CineStar IGY České Budějovice) (12.12.2023)

Není nic horšího než sledovat standardní komerční film, jehož všechny limity nevycházejí z nedostatku prostředků či nějakého tření během procesu natáčení, nýbrž proto, že je tady všechno všem úplně jedno. Kamera je hnusná, herci jedou na první dobrou, scénář jenom variuje zažitá klišé v úporné snaze stát se vánoční klasikou, není tu žádný nápad, nenavazuje střih, chybí úvody k některým sekvencím a trikové scény jsou vyloženě k poblití (a ještě by tam ani nemusely být). V neposlední řadě jsou všechny pokusy o humor nepopsatelně trapný, až se kroutíte studem za všechny zúčastněné. Hodně to upomíná současné německé pokusy o rodinné komedie s Elyasem M'Barekem, čímž se dokazuje, že na určité úrovni finsko-německá osa zla ještě má své ostří. Napsat, že "film je řemeslně bezchybný, sympaticky obsazený" prakticky není možné pokud nejste již úplně rezignovaní. (10.03.2024)