Godzilla Minus One

Godzilla - 1 = japonský Rambo 2. Stalloneho all-American geroj svého času anuloval historické křivdy z prohraného konfliktu, káral iluzorní mocipány nepřejícného systému a navracel veteránům hrdost tím, že jim dovolil samotným za sebe, mimo uniformu vybojovat vítěznou bitvu. Japonci si na to samé jen museli počkat o mnoho dekád více. V rukách domácího mistra spektakulárního melodramatu Jamazakiho se nejnovější prequel / restart / remake / whatever, prostě další dojírna značky stává natolik krystalicky čistou resuscitací klasických schémat a kýčovitých emocí, že i "Top Gun: Maverick" bledne závistí. Zatímco Tom Cruise zdárně setrvával v hájemství funkčního patosu, Godzilla se svými lidskými souputníky se pompézně noří do největších hlubin těžkotonážního cringe. Ale domnělý nadhled a výsměšná distance publika jsou nakonec ryze iluzorní, když si uvědomíte, že jste se u této na hollywoodské poměry nízkorozpočtové výkladní skříně trapně vyhrocených klišé a křiklavého kýče bavili stejně královsky. ___ Nicméně v nitru nového filmu se ale skrývá povážlivé jádro, které zrcadlí základní princip sílícího konzervativismu nejen v Japonsku, tedy potřebu snadného a zástupného hromosvodu negativních emocí, pokud možno co nejvzdálenějšího od reálných palčivých problémů statu quo. Namísto maximálně polidštěného Godzilly-kámoše z plyšózní éry franšízy, která navzdory rádoby dospěláckým rozumbradům zůstane její nejlepší, nejzábavnější a hlavně kulturně nejstěžejnější etapou, zde máme náležitě odosobněné a cizí monstrum. Na druhou stranu ale můžeme říct, že Godzilla se právě tímto ukazuje jako opravdový nadčasový hrdina Japonska. Ještěrka totiž už za ty dekády strávené na vrcholu domácího popu ví, že těžká doba a pochroumaná národní hrdost si někdy nežádají pravdu. Někdy si lidé zaslouží odměnit. A tak si čas od času musí ňufí gumák navléknout zlověstné CGI brnění, aby se na chvíli stal oním hrdinou, kterého si jeho publikum sice nezaslouží, ale kterého potřebuje. Protože on to unese. Protože on není jen hrdina. Je to mlčenlivý strážce a bdělý ochránce. Temný [insert Godzilla roar]. (11.01.2024)

Účinná náplast na hnisající ránu, která se snažila odeslat rozepře mezi dvěma titány do céčkových vod. Japonská verze, byť místy zápasí se znatelným menším rozpočtem, tak již od úvodu sype esa z rukávu v podobě důstojnějšího scénáře, osudů postav a větší porce logiky. Samozřejmě, pozadí hirošimské tragédie tomu hraje do karet, ale i tak tvůrci vykreslili působivou post-apok. atmosféru a přerostlýho leguána, ze kterého jde větší respekt, než v US verzi. (04.06.2024)

Nikdy jsem neviděl jedinou Godzilu. Důvod, proč jsem si pustil tento nejnovější počin, se jmenuje Rjúnosuke Kamiki. Představte si, že by Tomáš Holý žil, vyrostl, bylo mu 30, stále by točil filmy, stále by ho to bavilo a stále by na sobě pracoval. Jak dobrý by mohl být? Tak toto je přesně Rjúnosuke - první roli dostal v pěti letech a za jeho seznam filmů a seriálů by se nemusel stydět ani herec na prahu padesátky. Postava zbabělého pilota, pro kterého válka neskončila, kterého budí ze spaní sny o mrtvých a který si přestává být jist, co je sen a co realita, je v jeho rukou dokonalá. Potěšili mě další velmi schopní herci, například Sakura Andó, která vystihla zprvu zahořklou a obviňující sousedku. Nemenší poklona však patří tvůrcům, kteří ke Godzille přistoupili archaicky, klasicky a japonsky a s nízkým rozpočtem vytvořili výborný film zasazený do traumatizované japonské společnosti po druhé světové válce. (14.06.2024)

POKUD JSI BĚŽNÝ DIVÁK, ČTI! Nejsem fanoušek anime, Japonska ani Godzilla mytologie, takže mohu hodnotit (jako jeden z mála zde...) jako zcela nestranný divák a mohu objektivně posoudit kvality snímku jako takového. A výsledkem je podprůměr. Nechal jsem se zlákat okolností, že Godzilla bude promítána jen pár dní a zdejším (nad)hodnocením, ale bohužel mi nedošlo, že tyhle pětihvězdy pálí fanatičtí Japan/anime střelci, kteří by dali pětku i hovnu na zlatém talíři. MÍNUSY: všechny výplňové scény jsou ukecané až hrůza, příšerný jazyk, japonští (ne)herci s nulovou emocí nebo naopak extrémně přehrocení, klasická šablona zjevení obludy - neví si s ní rady - přijdou s geniálním plánem - bum - cliffhanger znovuzrození  (jak nečekané...), nechytá se to kvalitativně na americké Godzilla blockbustery. PLUSY: na tak nízký rozpočet solidní audiovizuál, scény s Godzillou jsou fajn popcornovka (problém je ale ve scénách bez ní), místy příjemně vykreslená bezmoc. VÝSLEDEK: pro anime a godzilla fajnšmekry asi oukej, pro běžného diváka očekávajícího lepší popcorn akci je to zbytečnost, u které bude koukat na hodinky. Nic moc a tohle hodnocení je solidní, neobjektivní přestřel. (04.12.2023)

Godzilla Minus One je blockbusterové zlato. Takaši Jamazaki servíruje unikátní kombinaci japonské tradice s doplňkem v podobě atributů amerického blockbusteru. Výsledek servíruje spousty různorodých emocí a Godzilla Minus One tak zvládá být dojemná, děsivá i epická. Je radost jí sledovat, především v rukách tvůrce, který zvládá přeskakovat mezi vážnějšími motivy a béčkovými kořeny, zároveň v závěru dodat různé formy emocionálního uspokojení. Výsledkem je dost možná nejlépe natočený, nejlépe vypadající, herecky nejsilnější i příběhově nejpoutavější za celou dobu, co mají diváci s Godzillou tu čest.... (06.12.2023)