Godzilla Minus One

Nie som fanúšikom väčších plazov a obojživelníkov, ale na Godzillu sa oplatí počkať, je pekne veľká a vysoká, no a Japonci tiež zjavne povyrástli, pretože s jaštericou si vedeli poradiť ešte lepšie než s Pearl Harbor. No na japonskej filmarine mi trochu vadia výrazové prostriedky, ktoré sú buď absolútne neemočné až neherecké, alebo extrémne ukričané a uplakané. Ale na sedemdesiate narodky šupinatého kolosu slušná ukážka toho, ako môže byť "atomic breath" ešte smrteľnejší než tvorba Atomic Kitten. (01.01.2024)

Jako kdyby Spielberg byl Japoncem… Fascinuje mě to spojení kompaktně rozvíjeného blockbusterového vyprávění s velmi lokálními tematickými a formálními tradicemi. V podstatě od druhé sekvence se to vyvíjí úplně jinak, než na základě klasické žánrové normy očekáváme, přičemž potenciální nedostatky (potažmo historické věci a události, jež bychom očekávali a chtěli vidět) se v průběhu vynahrazují prostřednictvím sci-fi elementu v podobě rozohněné atomové příšery. Ve zdevastovaném Japonsku nepadne ani zmínka o jaderných útocích, místo toho sledujeme nejprve velmi osobní trauma dané nehumánním východním kodexem cti a pohrdáním společnosti v případě jeho nedodržení. Zároveň s vykupitelskou a romantickou osobní linií se rýsuje také národní japonské trauma, jež názorně reprezentuje právě Godzilla – netvor z mořských hlubin, jehož vojáci nejprve mají za neporazitelnou nepřátelskou zbraň na sklonku války a který následně předvádí to, co ona neporazitelná bomba skutečně napáchala. Postupuje se přitom velmi hladce na úrovni významu i odhalování hrozby, jedno s druhým ostatně souvisí. Z národního se celkem nenápadně přelévá do nadnárodního makropříběhu, když postavy zmiňují napjaté vztahy mezi USA a Sověty a žijí ve strachu, že studená válka jim opět zdevastuje obnovovanou zemi. Stejně tak Godzilla nejprve napíná fyzické svaly, poté na vodě poprvé předvede svůj plný arzenál, zatím pouze na velmi určitém cíli, a posléze po procházce městem udeří formou strašáka, jehož se už tehdy obávalo nejen celé Japonsko. Efekty jsou krásné a často subjektivní inscenace z bázlivých podhledů nemá slabin. Zvlášť ve chvílích, kdy monstrum obklopuje prach a vznikají přímé vizuální asociace s Hirošimou a Nagasaki. Film skvěle graduje do kolektivního úsilí, přičemž hlavní hrdina se postupně mění z východního na západního a příběh reflektuje třeba motivy z Nolanova Dunkerku. Finální akt udeří ve stoprocentní účinnosti díky bravurně koncipovanému vývoji protagonisty, jehož milostná linie pohání k sebeobětování, zatímco celkový morální přechod k vyšší hodnotě lidského života jej katapultuje k západnímu spielbergovskému rozuzlení. Opět se ukázalo, že Godzilla je možná fajn klaďas, ale jako záporák prostě nemá konkurenci. Lidé musí zapojovat intelektuální maximum, ale střet s nezastavitelnou a nepochopitelnou silou je přesto nerovný a nejednoznačný. (08.05.2024)

S tímto monstrózním filmem a mou konečně první originální Godzillou z Japonska jsem překvapeně zjistil, jak moc se místní narativ liší od americké verze. Já totiž celou dobu vážně čekal, kdy se tam objeví další nepřátelské obludy, a začne gigantická držková! A ono prdlajs. O ostrovů se prostě objeví hrozivá obluda, a je třeba se s ní vypořádat, konec, tečka. Krásně přímočarý a zároveň rozmáchlý film s kupou naivních scének jako vystřižených z libovolné mangy nebo anime. Efekty parádní a Oscar zasloužený. [Netflix] (06.06.2024)

„OBŘÍ MOŘSKÝ TVOR SE VYDAL NA CESTU A JAPONSKÉHO SOUSTROSTVÍ DOSÁHNE ZA NĚKOLIK TÝDNŮ…“ Tak nejzajímavější na tom, že vlastně dlouho vůbec nejde o Godzillu. Jasně v úvodu se objeví, ale pak tady máme lidský trauma(ta) a bombou zničenou zemi. Když se objeví monstrum, je to fajn akce, když zmizí…. tak (zase) zbytečný a dlouhý drama. Navíc se ten kokot chová jako čurák. Japonci si natočili film pro sebe. Jinak si to vopruzácký chování nedovedu vysvětlit …    /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Jde o 37. „Godzillí“ film a v Japonsku měl premiéru k 70ti letému výročí franšízy. 2.) Rozpočet byl kolem 12 mil USD. 3.) Černobílá verze s názvem Godzilla Minus One/Minus Color je poctou filmu z roku 1954. 4.) Thx za titule „saurix“. ///                         PŘÍBĚH  ***  HUMOR  ne  AKCE  **  NAPĚTÍ  * (06.05.2024)

G-1.0 je snímek o tragédii, kterou přináší nečinnost a strach. O motivaci, která donutí jedince k akci a finální oběti. Pravý opak tomu veselému americkému blbnutí, stvořenému pro odpočinkovou zábavu co jsem viděl před pár dny. Japonci zde otevírají staré rány a využívají k tomu metaforu vzniklou z dvou jaderných pum, které Oppenheimer naservíroval americké armádě k rychlému použití. Zlomení lidé, kteří se pomalu staví na nohy po prohrané válce, aby byli pošlapáni další katastrofou. Ohromující destrukce, podpořená burácivým hudebním doprovodem, živelné postavy, kde vás zajímá kdo přežije a kdo ne. Překvapivý hlavní hrdina - zbabělec. Žij. (02.05.2024)