Celý život

„Smrt prý rodí nový život. Říkaj lidi. Ale smrt nerodí nic. Smrt...je studená ženská.“ - „Co že je?“ - „Studená ženská. Nemá tvář. Nemá hlas. Přijde, vezme a odejde. Hodí tě do černý díry a v tom kousku nebe, co ještě uvidíš, než tě zaházejí lopatou, se znovu objeví ta studená ženská, a ještě jednou na tebe dejchne. A jediný, co ti zbude, je tma a zima.“ Andreas nemá od dětství na růžích ustláno kvůli despotickému strýci. A divák mu tak začne rychle fandit. Navíc, Andreas má pořádně tuhý kořínek…Film o člověku a jeho malém světě, ve kterém mu vlastně nic nechybí. O jedinci žijícím téměř celý život v nádherných, ale nemilosrdných horách, které co dají, také vezmou (a že těch ztrát Andreas zažil celou řadu). A tak jde místy o sice smutný, ale jinak hezký příběh podpořený kouzlící kamerou (Alpy kam se podíváš!) a hudbou. Posledních cca 20 minut (po návratu) bych drobně prostříhal, ale nic to nemění na tom, že mě tenhle jeden život bavil a líbil se mi i konec. Za mě to budou slušné 4*. „Je to zlomené!“ - „To se…z toho vyrosteš! Jako ze všeho v životě.“ (06.06.2024)

Vysokohorská báseň na téma celý život, která horskou kulisou diváka zaujme, uchvátí a nepustí, přičemž nezůstane jen u tohoto záměru nabrat širší publikum. Ona totiž snaha vypovědět životní příběh celovečerní formou není zrovna z nejsnadnějších úkolů, o to cennější je potom úspěch, kterým tohle zvolna plynoucí, na slova skromné, ale myšlenkově bohaté, poetické drama s čitelnou symbolikou bezesporu je. (09.05.2024)

Očekával jsem syrové alpské existenciální drama a dostal sentimentální středoproudovou laskavou hřejivost o tom, že ten náš lidský animální živůtek je tak nádherný a zázračný, až by z té vší krásy člověk nejradši plakal, ačkoliv třeba celé to naše pozemské plahočení stojí úplně za hovno a co se v něm může podělat, se často i podělá. Nic pro pesimisty, tedy realisty. Třetí kvůli družce, které se to líbilo, a taky objektivně za nějaké ty alpské scenérie a několik přeci jenom zajímavých scén. (29.04.2024)

Natočit takovouhle reklamu na Alpy, aniž by křičela kýčem, a příběh obyčejného, tvrdého rurálního života tak, aby se i vyslovený měšťák dokázal identifikovat s hlavním hrdinou a vnímat jeho očima, je unikátní počin. Do všech stran vybalancovaný mikrohistorický portrét s citlivým hudebním doprovodem, radost se dívat (17.12.2023)

Při pohledu na promo fotky pouze další z romantických alpských kýčů. V reálu však nejhezčí film o životě v horách, ale i o životě obecně, za poslední léta. A taky s nejhezčími alpskými panoramaty v celovečerním filmu za poslední léta. Výběr lokací a snímané detaily (jízda autobusem) svědčí o vztahu režiséra k horám, a u vybraných diváků vzbudí déjà vu - pro tyhle magické střípky v podvědomém vnímání vysokohorské přírody se do ní opětovně vracíme pro nalezení duševního klidu. Přesná charakterizace postav s perfektně zahraným protagonistou divadelníkem Stefanem Gorskim. Scéna, ve které svou nastávající dovede na horskou roubenku a ukazuje a vysvětluji ji, proč se zde usadil, je srdcem filmu. Atraktivní téma budování prvních lanovek a s tím souvisejícím přívodem elektřiny do horských vesnic, ale i smrtelných úrazů při obzvláště těžké fyzické práci. Skvělá, neustále “plovoucí” kamera, vždy perfektně sedící hezká hudba. A ten epilog… (06.11.2023)