Rudá planeta

Chtěl jsem se podívat na epizodu Top Gearu s novými moderátory, který jsem doteď neviděl, ale z rodinných důvodů jsem musel přepnout kanál. Pro subžánr vesmírného sci-fi mám docela slabost (seriály jsem ovšem přejeden, přestože jsem se díval většinou nepravidelně) a ze začátku to vypadalo jako celkem fajn béčko. Herci nejsou nejnižší liga, ale Carrie-Anne Moss má přeci jen na víc. Space sci-fi s lidským pohledem a bez výraznější akce moc nemáme (Ztraceni ve vesmíru beru jako pohádku pro děti). To ostatní je bohužel pořádný pád na držku. Jde vlastně jen o bloudění na rudé planetě, popř. některé scény se odehrávají na vesmírné lodi. Výraznější scénář prakticky neexistuje, vše se děje čistě náhodou a vůbec nic nedává pořádný smysl. Postavy po nějaké době už nemají co říct a jejich osud mi byl putna. Ani robot zabiják AMEE tu prázdnotu nevyvrátí. Nedivím se, že NASA ten film zkritizovala (mně trochu vrtala hlavou ta fotosyntéza, ale nic z ostatního na planetě jsem nebral vážně), čímž se stal jedním z těch 'slavnějších' propadáků, rozhodně však zasloužených. Druhou finanční katastrofu o Marsu z roku 2000 jsem sice neviděl, ale pokud něco na podobné téma můžu doporučit, tak loňský Martian s Mattem Damonem. (28.09.2016)

Rutinní sci-fi plná žánrových klišé, vědeckých nesmyslů a dějových nelogičností, zkrátka další průměrný hollywoodský velkorozpočtový film - leč o nic průměrnější a klišoidnější než 90% jiných sci-fi filmů jasně určených masovému diváku. Mix akce, mudrování o vědě a o Bohu, emzáckých hmyzáků a nepěkných lidských vlastností - možná právě to je trošku problémem tohoto - a podobných filmů. Až přílišná snaha zavděčit se právě těmto povrchním (po předpokládané vysoké kinonávštěvnosti perspektivně víceméně televizním a video) konzumentům, pro něž však paradoxně film není dostatečně hloupý a akční na to, aby jej dovedli zcela ocenit... S nadhledem dvě a půl hvězdičky za film a půl navíc za vcelku povedené zvláštní efekty a vůbec vizuální stránku filmu je myslím odpovídající hodnocení. Byť ten happyendollywoodský konec i mě docela pil krev... - - - P.S. Jó - a nehledejte furt v těchhle zábavičkách hloubku... (08.12.2005)

"Kdoví.. Třeba jednou zvednu kámen a na něm bude napsáno vyrobeno Bohem.. Vesmír je totiž plný překvapení.." Tak s takovou se na Marsu rozhodně bát nemusí !! ;) Vyrobeno ?? Proč vlastně ?? Bohem ?? To dost těžko.. Spíš asi sbohem.. Sbohem navždy, pane Hoffmane !! Jen škoda, že si režisér tohohle skvostu na svou cestu do zapomnění nevzal i škrábala Lemkina, Chucku Pfarrerovi budiž odpuštěno, ta prvotní myšlenka totiž vůbec nebyla špatná, i s těmi jeho nadpozemsky křečovitými dialogy, to by nás vlastně ušetřil i Odstřelovače a do budoucna jistě ještě několika dalších taškařic.. Chudák Tom Sizemore !! I když on nakonec prostě jen asi bere všechno.. (27.05.2015)

První polovina byla dost nudná a bůhvíjak mě nezaujala, ale naštěstí se to v té druhé vytáhlo a posledních tak 30 minut bylo dost napínavých (a čím blíže konci, tím víc). Děj na mě působil tak, jako by tvůrci nevěděli, co s Marsem dělat, tak tam nahodile naházely víc hrozeb, víc toho, co by postavy mohlo ohrozit, přičemž by bohatě stačil nedostatek kyslíku a později objev - víte čeho. Zručný filmař by z toho udělal dechberoucí a napínavou podívanou už od samého začátku. Takhle to je průměrná scifárna, možná fakt jenom lehoulince nadprůměrná, která kdyby v první polovině nebyla tak nudná, možná by na mě i zapůsobila víc. Takhle jenom 3* A ten, komu jsem tady fandil, zase umřel. A zase jako jeden z prvních. Jako vždycky. (01.04.2020)

„Na duchovnom živote nie je nič ľahké. Je to ešte komplikovanejšie, ako byť inteligentný.“ Nedám tomu 3*. 2* sú tak akurát. Na jednej strane je fajn, že sa to (na rozdiel od o 20 miliónov drahšej) Misie na Mars (ktorá letela do kín v rovnakom roku) na nič nehrá a je to „len“ survival o postupne sa zmenšujúcom počte hrdinov, ale v konečnom efekte žiadny z daných marťanských filmov neokupuje moje srdce. Misia na Mars ma každopádne bavila predsa len o  hviezdu viac. Mala vyladenejší kasting, boli na nej viac vidieť investované prachy a scenár bol bláznivejší a teda zábavnejší. U Červenej planéty budete kvôli extra monotónnemu deju miestami premýšľať, či vôbec mali scenár, alebo sa skôr v ten-ktorý deň natáčania ráno porozhliadli okolo seba aké majú kulisy a improvizovali. Val Kilmer (odfarbený) je tu veľmi zlý, ale nebojte sa, to aj Benjamin Bratt, budúci Mentalista Simon Baker a Tom Sizemore. Netuším, akej múdrej hlave napadlo postaviť do čela 80-miliónového sci-fi dvoch tak problematických hercov, ako Kilmer a Sizemore, ale v praxi to presne podľa toho aj dopadlo: herci sa zjavne nemuseli, odmietali spolu natáčať, čo bol problém najmä pri spoločných scénach, takže sa natáčalo veľakrát oddelene (čo je pri spoločných scénach fakt záhul) a potom sa to strihalo, aby si divák nič nevšimol. Je to zvláštne, ak uvážime, že len 5 rokov predtým sa stretli v tíme Roberta De Nira v legendárnom Neľútostnom súboji, kde však zjavne obaja cítili rešpekt voči osobe režiséra a tak nebllbli a nedovoľovali si to, čo neskôr pod taktovkou Antonyho Hoffmana. Z hercov v pozitívnom duchu zaujme len Carrie Anne-Moss (ktorá bola vtedy v móde vďaka Matrixom). Je však na plátne málo a na konci k nej nepochopiteľne našraubovaný romantický motív, ktorý sa tam vôbec nehodí, keďže predtým o chémii medzi ňou a Kilmerom padli max. tri vety). Od veci síce nie je ani charizmatický Terence Stamp, ten však dopláca na upotené filozofické reči, ktoré nedokáže dostatočne dobre predať. Zaskočilo ma, ako matne film po vizuálnej stránke vyzerá (ak nerátame fajn interiér i exteriér vesmírnej lode a nie zle vymyslené skafandre). (19.12.2004)