Hrabě

Luxusato upíří pakárna familie Pinochetů.El upír Pinochet to chce zabalit a jeho stará mu tajně přilejvá do žrádla human blood aby přežil.Monstrózní. Tatínek mi odkázal chatu v Aspenu,vy jste se o lyžování nezajímali!A chci okamžitě pokousat,padre!& ta mutti Maggie..Praškoda,že el latinoleft neměl koule na futtiho Fidela. (20.02.2024)

Čo sa kamery a rozprávačského štýlu týka vydarená produkcia, čo sa týka samotného obsahu a miestami filozofických úvah nie zlé, čo sa týka traumy liberálneho odpadu spoločnosti ktorý od ostatných ľudí skopíroval výraz odpad ľudskej spoločnosti pri narážkach na liberalizmus a skopíroval tisíc krát povedané ale na adresu Ruska tak to bolo na smiech. V dnešnej dobe pestrofarebných pastelových LGBT príbehov natiahnutých na neuveriteľnú dľžku príjemné odbočenie od hlavného prúdu aspoň čo sa vizáže týka, tých 59% je celkom objektívnych. (24.09.2023)

Není to horor, nýbrž satira. Film humoristicky kritizuje (asi) povýšenost, hamižnost a bezohlednost skrze působení řadky postav, jimž se ale scénář nedostal dost hluboko pod kůži. Obecně mi to přijde takové rozprcané; Mladík během francouzské revoluce sleduje popravy francouzské šlechty a po nocích slíže krev Marie Antoinetty z gilotiny. Stropí však ve francii nějaké skandály, protože neuhlídá své pudy a tak se rozhodne zmizet z dějin. Narafičí svůj pohřeb a odlítne. Off screen prý pojuje v různých válkách proti revolucím jako voják, než se rozhodne stát se velitelem v zemi bez krále, v Chile, které se hodlal stát otcem. To se mu off screen podařilo. Pak ovšem znovu narafičí svou smrt, protože ho život diktátora omrzel a protože se kolem něj začala stahovat mračna kvůli porušování lidských práv. Ve 12 minutě filmu tedy opět odletí, tentokrát do hlavního města, kde se krmí na svých obětech (dělá si milkshaky z jejich srdcí). Následně (ve 20 minutě filmu) přijíždí rodina, kterou si Pinochet založil v Chile na ostrov, kde nyní Pinochet žije, respektive kde chce zemřít, protože se cítí býti prázdným. Zde se příběh usadí. Jeho děti a žena chtějí přístup k majetku, který otec nahromadil a který už takřka zapomněl. Chtějí taky věčný život. Ten dal ale Pinochet jen svému věrnému komorníkovi, který má románek s jeho Lucií Hiriart, Pinochetovou chotí. Zároveň je na ostrov povolána ambiciózní jeptiška, která má dát dohromady účetnictví, ale která také touží po věčném životě... Postava komorníka i jeptišky mi ale přijdou poměrně neuchopitelné nebo, jak to říci, vnitřně nesoudržné. Jeden klíčový charakter se kupříklady z ničeho nic objeví až 20 minut před koncem. Osobně si myslím, že pokud bylo tvůrčím záměrem tematizovat jistou lidskou mrzkost, nezvedenost, ješitnost, povrchnost a lakomství, tak by bylo žádoucí náležitě prokreslit postavy a vztahy mezi nimi. Bylo by žádoucí ukázat, z čeho takové povahy vzejdou a k čemu vedou. To ovšem pořádně naplněno nebylo. Scénáristicky mi to tedy nepřijde dost dobře vystavěné a tematicky mi to nepřijde náležitě vykrystalizované. Dramaticky mě tohle bizarní a nedostatečně prokreslené rodinné drama o nezvedeném otci, manželi, bývalém diktátorovi a upírovi nechalo poměrně chladným. Občas se film ale blejskne; Občas nějaký dialog pobaví nebo je nějaká scéna poměrně kinematograficky působivá, páč tvůrci aspirují na to být poměrně artsy, přičemž umělecké ztvárnění by mělo hlavně umocňovat obsah, kterej je zde ale takovej podfinancovanej. Některé momenty filmu tedy mají něco do sebe, ale celek mě fakt nestrhl. Mám pocit, že se by El Conde chtěl být něčím víc, než čím je. Soudím, že by bylo potřeba věnovat více péče struktuře příběhu, postavám a tématům, která bývají líčena právě skrze postavy. (07.07.2024)

Trochu se tady s tou čtvrtou hvězdou peru, ale asi to tam úplně necejtim. Je to hezký, je to nápaditý, z běžný produkce NETFLIXu to docela vystupuje, ale stejně mi tam chybí nejaká artovější surovost, co by tomu dodala to ono. Černobílá tomu sluší, záběry jsou to vymazlený, ale když to třeba srovnám s hutnou atmosférou Majáku, tak není o čem… (02.10.2023)

O upírech jsem už viděl lecos. Ale tohle bylo tedy opravdu ujeté. Nevím, co by téhle ,,poctě" říkal Augusto José Ramón Pinochet Ugarte a už vůbec netuším co Margaret Thatcherová. Hádám, že el general by to s tvůrci vyřešil jednoduše a tradičně. Naložil by je do vrtulníku a pak jednoho po druhém shodil kdesi z výšin do vln oceánu. Štáb by zmizel jako stovky jeho odpůrců beze stop. Filmu velmi prospěla nebarevnost i perfektně zvolené interiéry a exteriéry. Skoro jsem litoval, že o tomto diktátorovi nevím více, protože pak by člověk ocenil asi nejednu narážku týkající se jeho minulosti i vlastně současného bytí. Český dabink opět potěšil. Velmi zvláštní záležitost, ale rozhodně hodná vidění! Dávám za 3 krvavé smoothie! :-) * * * (16.10.2023)