Vraždy podle předlohy

Typickej žánrovej průměr s profláklym námětem, na kterym se toho nedá moc zkritizovat ani pochválit. Menší pochvalu si ale přece jenom zaslouží charismatická Sigourney Weaver v hlavní roli a solidně zahranej uchyláček v podání mně neznámýho herce (scény, kdy sedí u compu, neni pořádně vidět a pískajíce si z fotek vybírá další oběť, byly hodně znepokojující). Jinak žánrová jednohubka, která vás na dvě hodiny zabaví, ale jen těžko si na ní pár dní po projekci vzpomenete, natož abyste jí chtěli někdy vidět znova. (04.05.2012)

Nadprumerny thriller o seriovem vrahovi, ktery napodobuje slavne vrahy minulosti, a protoze tym vysetrovatelu neni schopen ho dopadnout, pozada o pomoc specialistku (Sigourney Weaver ma nejvyraznejsi roli a podava nej vykon) na masove vrahy i presto, ze trpi, po neprijemne konfrontaci s jednim zabijakem, zachvaty ci prisernymi halucinacemi a navic neni schopna opustit svuj byt. Rychle odsipajici dej se nezaskobrtne ackoli nekteri herci nepredvadi velmi presvedcive vykony a styl 90.let je mensim minusem v porovnani z dnesni produkci na kterou jsem si zvykl. 70% (11.11.2008)

První filmový scénář Ann Biderman, kterýžto námět vypadá slušně, ale při dvou hodinách ho zabíjí opravdu nelogické, nebo minimálně totálně pitomé chování policistů. Jak toho, který se vydá k houkajícímu alarmu ven, když má hlídat byt Helen Hudsonové, tak i následně inspektorky Monahanové. Mimochodem, alarm po chvíli slyšet není a polda pořád nikde. Zločinci to měli dost jednoduché. Vyšetřování se táhne a veškeré napětí se pořád točí kolem bytu soudní psycholožky. Vedle takových filmů jako Sběratel polibků či Sedm snímek s podobným námětem neobstojí. (20.09.2023)

Jeden z filmů, který český dabing zabil. SNAŽNĚ VÁS PROSÍM, POKUD BUDETE MÍT TU MOŽNOST, SEŽEŇTE SI FILM V ORIGINÁLNÍM ZNĚNÍ, protože ty nesmysly, co lezou postavám z úst a mnohdy na ta ústa ani nepasují, by někdo zasloužil pár facek. Film není nikterak šokující, ani nervy drásající a já se k němu v podstatě vrátila kvůli Sigourney a její neobvyklé roli v poloze oběti a ještě k tomu postižené agorafóbií (strach z otevřených prostor). Film nedosahuje kvalit filmů jako je Sedm nebo Mlčení jehňátek, je to jen další z docela kvalitních 90. - tkových filmů o sériovém vrahovi, které se dnes pro samé Jigsawy a motorové pily už nikdo nesnaží natočit, protože téma sériových vrahů v áčkových filmech je buď už zvětralé nebo si ho zabírají druhořadé a třetiřadé snímky či korejská produkce. Nicméně je to pořád kvalitní snímek, i když tak trochu úsměvný - když jsem se dívala na scénu, jak detektivka obdivuje kolegu, kde se proboha tak naučil pracovat s počítačem, že si umí i zálohovat data, tak jsem se vyloženě bavila -, každopádně si zaslouží pozornost, pokud si chcete zavzpomínat a přitom neurazit svůj vkus. (15.09.2012)

V roce 1995 přišly hned dvě odpovědi na MLČENÍ JEHŇÁTEK a sice neméně parádní instantní klasika SEDM a pak VRAŽDY PODLE PŘEDLOHY, slušný serial killer thriller, ale bez Fincherovy stylovosti. Tak si říkám, jestli Sigourney Weaver v roli traumatizované agorafobické specialistky na sériové vrahy taky nepokukovala po Oscarovi, každopádně film si svým suverénním výkonem krade pro sebe mrňavá a roztomilá fízlyně Holly Hunter, do které jsem se tu nevyhnutelně zamiloval stejně jako chudák Will Patton. (28.09.2011)