Talentovaný pan Ripley

Neřekli byste do něj, že dokáže být i něčím jiným než mladým vzdělaným blonďáčkem s chlapeckým obličejem, vždycky je tak usměvavý, sympatický a se vším souhlasí. Je přesně takový, jak si přejete, aniž byste si všimli, že je to až podezřelé. Talentovaný chlapík Tom Ripley má totiž výjimečnou schopnost splynout s prostředím natolik, že za chvíli zapomenete, že se zjevil odnikud a vy jste jej nikdy předtím neviděli... a pokud se jej pokusíte vyhodit, mohou nastat potíže. Výměnou za neuvěřitelné herecké nadání a pohotové improvizační reflexy totiž přišel o svědomí... Perfekcionistický režisér Anthony Minghella se po úspěchu s Anglickým pacientem vrhnul na první ze série populárních románů Patricie Highsmithové a narozdíl od starší francouzské adaptace s Alainem Delonem v hlavní roli se spíš než na kriminálně-dobrodružný podtext příběhu zaměřil na pomalý a děsivý vývoj hlavní postavy od nadaného mladíčka po chladnokrevného vraha, na jeho schopnosti, které nejdříve slouží k pobavení přátel, když perfektně hlasově i pohybově imituje společné známé, ale postupně nachází uplatnění i v jiných oblastech. Minghella se spíš než na akční příběh a efektní scény zaměřil na skvěle gradovaný scénář, perfektně napsané postavy a především na herecké výkony, které svěřil do rukou Matta Damona, Juda Law, Gwyneth Paltrow, Cate Blanchett nebo Philipa S. Hoffmana, kde se sice někteří objeví jen v několika málo scénách, ale vydají ze sebe maximum. Výsledkem je sice fascinující a podmanivý film, který ale vyžaduje vaši plnou pozornost, ochotu nechat se jím pohltit a podřídit se jeho tempu. Anthony Minghella natočil film v dlouhých a pečlivě prokomponovaných záběrech, plných všemožných kulturních odkazů, které jej udělají pro fajnšmekry ještě zajímavějším a bohatším, a třebaže v závěru další a další konce trošičku kazí celkový dojem, závěrečná pointa je natolik mrazivou tečkou, že to Minghellovi ze srdce rádi odpustíte... (05.09.2010)

Spoilery. Obludný zločin. 90. roky boli krásne obdobie. Azda len počas nich mohol fakt nepríjemný a desivý psychotriler, jeden z najmrazivejších daného desaťročia, na celom svete zarobiť temer 130 miliónov (pri akceptovateľnom rozpočte 40 miliónov). V drvivej väčšine (vo všetkých?) stalkerovských trilerov magor svojho "miláčika" sleduje z relatívne bezpečnej vzdialenosti. Tu sa však maskuje ako jeho najlepší priateľ. O to je to desivejšie. Ďalším úžasným porušením zavedených klišé je, že v iných stalkerovských trileroch dej sledujeme z pohľadu obete. Tu je to presne naopak. Čo je ešte desivejšie. A absurdné je, že režisér to zmanipuloval tak majstrovsky, že akonáhle sa okolo tohto psychopata, vraha, nebezpečného človeka a chorého jedinca začne sťahovať slučka osudu... držíme mu palce, aby sa z toho dostal! Rovnako kuriózne je, že stalker svoju obeť zabíja v prvej polovici (temer dva a pol hodinového) filmu. Suverénny Matt Damon je skvelý, úžasný, temný a brutálny. V tom čase to ešte nebola hollywoodska hviezda resp. áno, mal k tomu nebezpečne našliapnuté, ale v r. 1999 to predsa len stále ešte bol „len“ ten chlapec z báječne civilného Dobrého Willa Huntinga. Rovnako parádny je však i jeho presný opak: oslňujúci, živelne žoviálny, život milujúci a bezstarostný Jude Law. Dokázal Dickiemu vtisnúť charizmu, vďaka ktorej chápeme, prečo má všetkých vo svojej moci, ale tiež štipku hajzlovstva, vďaka ktorému si poviete, že si to možno zaslúžil... a okamžite sa za to za seba začnete hanbiť. Z piatich nominácií na Oscara sa jedna ušla aj práve jemu, hoc keď sa to tak vezme, najväčšiu prácu odmakal poctivo Damon, kým Jude bol „len“ za šoumana. Ale tak už to v živote chodí. Z podporných rolí ma najviac zaujal pošahaný Phillip Seymour Hoffman, ale i obsadenie vyložene vedľajších rolí je bravúrne (James Rebhorn ako otec alebo Ivano Marescotti ako rímsky vyšetrovateľ, Ivana si určite pamätáte ako šéfa brutálnych zabijakov zo Scottovho Hannibala). Nedá mi samozrejme nespomenúť bravúrnu scénu na člne a potom ešte tú so zrkadlom. A skvelú európsku výpravu. Parádna je i retro atmosféra. Ako kniha, i film ťaží z „dávenej“ doby 50. rokov 20. storočia do takej výnimočnej miery, až je otázne, či by sa tento príbeh mohol odohrať aj v súčasnosti a nie iba v časoch, kedy ak ste s niekým chceli na diaľku komunikovať, museli ste mu napísať list, X dní čakať, kým príde (ak vôbec) a následne X dní čakať na odpoveď. Vynikajúca, zvrátená psychologická záležitosť. Triler ako vyšitý. Seale a Yared odviedli fakt kus nenormálnej práce. Za mňa lepšie, ako kniha, ale čudujem sa, že keď už ju Minghella (ktorý zároveň písal scenár) tak fantasticky zadaptoval a dá sa povedať „vylepšil“, prečo z nepochopiteľných príčin pridal úplne zbytočnú postavu v podaní Cate Blanchett, ktorá v románe ak sa nemýlim vôbec nevystupovala. (26.12.2004)

Slibný námět, nadějný úvod. Pak se děj chvíli bincá v Itálii, ale cca první hodina mě bavila. Pak ale začala nuda. Děj se tahnul a navíc mi přišel nepravděpodobný. On příliš riskuje, takhle by se rozumný člověk nechoval. A hlavně nechápu, proč to dělá. SPOILER: možná, že za nudou stála i homosexualita, kvůli které jsem pochopil, že už asi nic nebude. Fakt mě to mrzí, protože začátek byl hodně slibný. (11.02.2014)

Kdo by nechtěl být někým jiným. Ideálně pohledným, prachatým, suverénním. Falešný někdo než skutečný nikdo. Společnost je nějak nastavená, kdo nejde s ní, má mnohdy smůlu. Dostatečně zajímavý motiv si vybral pro svůj thriller bohužel předčasně zesnulý Anthony Minghella. Jeho hrdina je smířený s tím, že všechno něco stojí. A nebojí se proto i zabíjet. Jen aby se přiblížil životnímu stylu někoho, pro koho se nadchl. Jenže oddanost začne jeho okolí spíš nudit a obtěžovat. Minghella a jeho klenot v podobě Matta Damona napevno čapli do svých rukou solidní schopnost improvizace, adaptovaný scénář vytáhl to filmově zajímavé, uznávaný kameraman John Seale to zase zaplnil velmi přitažlivými obrázky. O zbytek se postarali herci: Damon přepíná mezi plachostí a světáckostí, Jude Law je zase chlapík vábící svou kultivovaností a sex-appealem, ale zároveň svou sebestředností a sobectvím. Na jeho tokání slyší Gwyneth Paltrow, která tehdy zažívala nejzajímavější období své kariéry. Ostatně v tomhle inteligentním thrilleru jsou po herecké stránce velmi dobří všichni. (27.05.2016)

Talent pána Damona je nespochybniteľný, Minghella sa vyžíva v pomalom plynutí deja a s precíznosťou nás kolíše v skvelom príbehu. V prvej polovici sú prvotriedne budované charaktery postáv, v druhej hodinke príbeh k sebe naberie thrillerovú stránku príbehu, dramatickosť stupňuje každou minútou, a rastie aj počet zvratov. To však neznamená hneď nástup vysokého tempa. Všetko plynie pokojne, chladne a miestami až patetická surovosť dodáva snímku nečakané zauzlenia a následné rozuzlenia so skvelým záverom. 80%. (28.06.2009)