Talentovaný pan Ripley

Ještě dlouho mi tento snímek zůstane ležet v hlavě... Škoda, že režisér takového formátu, jakým Minghella bezesporu byl, musel předčasně zemřít - protože by jistě širokou obec diváckou ještě mnohokrát potěšil čistým filmovým jazykem, vynikajícím hudebním podbarvením, skvělým scénářem či bezchybným castingem. Protože tohle všechno dovádí "Talentovaný pan Ripley" k dokonalosti. Na začátku bezstarostné léto s šancí na život, po kterém Ripley vždycky jen marně toužil, se pozvolna mění v tu nejhorší noční můru. "No matter what you do, no matter how awful, no-one ever thinks that they're a bad person. Don't you just take the past and put it in a room in a basement and lock the door and never go in there? That's what I do." Lze vůbec to, po čem celý život toužíte, nezávidět, pokud to máte celý den před očima? Nezabili byste, nekradli byste, jen abyste zachovali pro sebe alespoň odlesk toho snu? Matt Damon byl v tomto případě sázka na jistotu, povedlo se i ostatní obsazení: Dickie Jude Lawa je přesně ten typ hejska, kterému odpustíte takřka cokoliv, jen aby vám věnoval 5 minut svého pohledu, Marge v podání Gwyneth Paltrow se mění z bezstarostné dívky ve zlomenou ženu, potěší i obsazení vedlejších rolí: Cate Blanchett, Philip Seymour Hoffman či Jack Davenport. Jednou z postav je ve filmu také hudba: My Funny Valentine, Tu vuo' fa l'americano... to jsou naprosto nezapomenutelné střípky po všech stránkách vynikajícího sountracku. Pokračování nikdy neměla vzniknout! Zaplať bánbůh s nimi nikdo ze zúčastněných nemá nic společného. (25.12.2008)

Brilantní, netradiční, pod kůži deroucí se thriller s psychologií jak vyšitou od Dostojevského. Ještě teď mi je trochu špatně. Trochu mi unikla vyhrocená pointa závěru, kdy asi vystupňovaný způsob řešení problému se zdá být tak přijatelný, stereotypní, tudíž nevyhnutelný. Film zaručuje podmanivé napětí po celé délce. Nuda stranou. (01.08.2014)

První moje reakce po zhlédnutí Talentovaného Pana Ripleyho, kterého jsem si nahrál jenom díky Tylerovi (takže díky, kámo:)), byla: sakra, ten byl ale fakt talentovanej. Matt Damon je jako chameleón Tom Ripley skutečně výborný, a přes jeho nesporné sklony k psychopatii mu musíte fandit. Aby taky ne, když Jude Law hraje (a vzhledem ke svým hereckým kvalitám velice přesvědčivě) takovou špínu jako je Dickie a Philip Seymour Hoffman taky není týpek, kterého bych vzal do baru na panáka..pokud bych ho potom nechtěl v temné uličce zbavit nějakého toho kusu tkáně. Nevím jak, ale Anthony Minghella (podle svého zvyku v nadprůměrné stopáži) zkušeně převyprávěl samu o sobě velice poutavou story, a ještě k tomu dokázal, že se mi nelíbila Gwyneth Paltrow. Hudba? Opět Minghellův osvědčený amigo Gabriel Yared. 80% (08.09.2005)

Dost zajímavý výkon Matta Damona. Hraje tady člověka, který je vlastně nijaký a jen se přizpůsobuje okolí. V Itálii se přisaje na jednoho bohatého synka v podání Juda Law a jeho snoubenku Gwyneth Paltrow. Postupně se spřátelí a vybudují si silné pouto. Pak ale nastane zvrat a film se začne ubírat trochu jiným směrem. Tom se začne zamotávat ve svých lžích a vše se komplikuje. I tak se mu ale stále daří v tom nějak chodit. Podaří se mu prolhat až do konce? "Kdo je Tom Ripley?" (24.09.2020)

Solidní psychodrama, příběh odstrašující vychcanosti. Obojetný, nechutně vypadající obrýlený Damon pijavičí a zaplétá se do lží, až se z outsiderské nuly stane (na úkor milionářského synka s ksichtem Jude Lawa) podvodně zaopatřeným bastardem. Ten jeho úsměv už mi ke konci pěkně lezl na nervy... "I always thought it would be better, to be a fake somebody... than a real nobody." (27.09.2010)