Silnější než strach

V prvni povidce vidime gestapaka Hrusinskeho a odbojare Rehore jak debatuji v kacelari. V druhe vznikajici vztah mezi krasnou kolchoznici Jaruskou a bodyguardem verejne bezpecnosti Zounarem. Ve treti pak naivni ztvarneni unosu lekare Viznera padouchem Munzarem, ktere se cele odehrava ve 1203, sanitce. :-) Proc je to vsechno cernobile taky moc nechapu, na konci sedmdesatek...? Neni nutno videt. 3- (09.06.2014)

Trocha komunistické ideologie okořeněná skvělými výkony výborných herců. Příběhy mají spád, dějovost nechybí ani jedné z povídek, budete hrdinům držet palce, ať se pokouší utéci z velitelství gestapa, nebo zakládají JZD někde na jihu Čech, prostě tehdy taková doba byla a lidé věřili komunismu víc, než sobě. Je jednoduché pak takové filmy s neohroženými hrdiny strany odsoudit, pro jejich "ideologický záměr", ale tento film je příkladem, že i "komunisté" uměli točit napínavé filmy, u kterých se nebudete nudit a politiku posunete do ústraní, za obrovskou lidskost, kterou v sobě hrdinové povídek mají. (22.10.2015)

Československý povídkový film velmi nestejnorodé úrovně. První povídku hodnotím jednoznačně jako nejlepší, jednalo se o vynikající drama z období konce protektorátu, v němž excelují Z. Řehoř jako přistižený diverzant a R. Hrušínský jako místní velitel gestapa. V pořadí druhá povídka však byla totální katastrofa, líčící z komunistického pohledu problémy při kolektivizaci, kde v čele stojí neohrožená svazačka I. Obermaierová a na druhé straně pomatený V. Kotva s vidlemi. Poslední povídka byla poměrně slušná, zobrazovala, jak se nesmělý a neseběvědomý mladý doktor v pravý okamžik překonaje strach mění na hrdinu. Velmi dobrý výkon v této časti filmu předvedl O. Vízner. Soudím, že je nezbytné vyzdvihnout nejkvalitnější aspekt celého projektu, a sice hudbu pana Lišky, tento člověk byl skutečný génius, neboť jeho hudba s nezaměnitelným rukopisem dala i prostřední, nepovedené a nudné povídce vyšší rozměr. Celkově si tento snímek dovolím označit jako vyloženě průměrný, z nehož vyčnívají první válečné povídkové drama a vynikající hudební složka. (25.03.2014)

Nejsilnějším jmenovatelem všech povídek je velmi precizní režie a kamera. Černobílá, ponurá atmosféra se nevyhýbá ani jedné z nich. Stejně tak dokonale podchycená hudba, což k vzhledem k obsazení není nic překvapivého. Silnější než strach je jen lidská odvaha ke spravedlivým činům, jež spojuje všechny tři hlavní postavy povídek. Spojuje je ovšem i něco jiného. Strana. Ideologická nutnost je zde násilně tlačena navzdory vynikajícímu dramatickému potenciálu všech třech povídek. Ovšem je zde patrné, že Vladimír Čech plní v praxi známé pořekadlo o vlku a přeživší ovci. Není to žádný extrém, krom druhé povídky, kde budovatelská naivita lehce vystrkuje růžky, v čele se všemi normalizačními hvězdami zarudlých seriálů. Celkově se ovšem jedná o skvělou režisérskou práci a výborný způsob vyprávění. Instrukce***** Jednoznačně nejlepší. Grandiózní stupňování bezvýchodné situace a závěr s otazníkem. Tento samotný příběh, s rozšířenou verzí scénáře, by v pohodě stačil na celovečerní snímek o lidském charakteru v bezcharakterní době. Dvojice Řehoř - Hrušínský je vskutku herecký diktát a Raoul Schránil v uniformě SS zase velmi zajímavá podívaná. Ale i v této skvělé první povídce se jasně naznačuje, kudy vede cesta. Do Moskvy. Tvrdohlavci*** Kolektivizace s úsměvem a hrdinný morální boj nebojácné předsedkyně se zbabělými výhrůžkami anonymů. Ještě se tak zakoukat do osobního stráže z SNB, to by bylo. Kandidát*** Diverzant mířící za hranice, neštítící se ničeho nemorálního a proti němu kandidát strany s posláním lékaře. Svou odolnost vůči strachu v tomto případě dokazuje vynikající Oldřich Vízner. (22.03.2012)

Hodně nevyrovnaná úroveň jednotlivých povídek, první je více než obstojná - Zdeněk Řehoř v jedné ze svých nejlepších rolí - , druhá je otřesný blábol a Obermaierová tu vystupuje v typicky zemanovské kreaci, třetí - průměrná historka o setkání zákonů dbalého občana s podsvětím. Nynějších 48% přesně odpovídá. (19.07.2007)