Reklama

Reklama

Francouzská revoluce

(TV film)
  • Francie La Révolution française (více)
Francie / Itálie / Západní Německo / Kanada / Velká Británie, 1989, 335 min (Alternativní 360 min, Televizní verze: 4x90 min)

Hrají:

Klaus Maria Brandauer, Jane Seymour, François Cluzet, Jean-François Balmer, Andrzej Seweryn, Marianne Basler, Raymond Gerôme, Peter Ustinov (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Ku každému povstaniu a vzbure dochádza z dôsledku veľkého útlaku. Francúzsky panovník Ľudovít XVI požiadal 5.5.1789 poslancov o navýšenie finančných prostriedkov v štátnej pokladnici z dôvodu veľkých výdavkov. Získanie financií sa malo vykonať formou zvýšenia i tak vysokých daní pre neprivilegované obyvateľstvo. Do toho sa pridala katastrofálna neúroda. Ľud sa vzbúril proti kráľovi a dňa 17. júla 1789 dobil kráľovské väzenie Bastilu. Vzorom povstalcov sa stala americká revolúcia. V roku 1792 povstalci zrušili monarchiu a na nasledujúci rok na gilotíne popravili Ľudovíta a jeho manželku Máriu Antoinettu. Revolučná vláda musela odrážať útoky okolitých štátov, ktoré sa obávali, že k nim preniknú revolučné myšlienky. (andykovac)

(více)

Recenze (89)

NinonL 

všechny recenze uživatele

Moc se mi tento "seriál" líbil. Pomůže pochopit nejen francouzskou, ale víceméně jakoukoli revoluci. Jak to všechno začíná, kdo má na čem zájem, kdo to organizuje, kdo a jak ovládá užitečný dav lůzy, který ničí a zabíjí ... Vliv Šedých eminencí, vliv zahraničních panovníků a vojsk, vliv církve, rozepře a boj o moc mezi samotnými vůdci revoluce. Chce to najít si trochu času, aby se člověk soustředil a pochopil, ale ten čas stojí za to. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Historický miniseriál dle mého gusta, žádné učebnicově přefiltrované postavy, které je možno rozdělit jen na dobré a zlé. Tady je každá postava živá, má své klady, své zápory, lásky i strachy. Poprvé jsem vnímala i královskou rodinu jako lidské bytosti a bylo mi chudáka slabošského Ludvíka líto. A Danton v podání Brandauera mě přesvědčil k revolučnímu vzplanutí. Avšak ten odporný a slizký Sewerynův Robespierre mě zase vrátil na zem. Ukázal mi, že s davem bylo vždy snadné manipulovat a probudit v něm ty nejnižší pudy a touhu po krvi. Francouzskou revoluci považuji za nejživotnější historický film, díky němu jsem slyšela živého Dantona i Robespierra, potkala jsem Marii Antoinettu i Ludvíka XVI. ()

Reklama

Ivoshek 

všechny recenze uživatele

První věc je si říct, v jaké kategorii to celé hodnotit. Není to výpravný velkofilm jako je třeba Waterloo nebo Úsvit Zuluů, i když v rámci televizní produkce se nešetřilo. Prostě scény s desítkami tisíc komparsistů tu nejsou a třeba na bitvě u Valmy to je poznat. Druhá věc - není to romantický nebo dobrodružný příběh na pozadí revoluce. Tudíž to nemá jednoho hrdinu, kterého by člověk sledoval, a který by měl jednoznačně kladný profil. A taky tu je jen málo vyloženě vymyšlených věcí. No a právě v tom je asi největší síla tohohle seriálu. Zabývá se reálnými lidmi, kteří dělali reálné věci. V něčem jsou "dobří" (třeba Robespierre je neúplatný, Danton klidný, král snaživý a vstřícný), v něčem "zlí (prakticky všichni revolucionáři jsou bezohlední, mocichtiví a krvelační, Robespierre je fanatik, Marat magor, Danton zloděj, král totálně neschopný). Asi jediná normálnější postava je navrátilec z amerických bojů o nezávislost La Fayette (který je paradoxně fandou konstituční monarchie a ne republiky). Ten ale včas pochopí, co jsou ostatní zač a zmizí. Tohle celé je mimořádně povedená a historicky věrná freska, která nejen slepě odráží věty z učebnic, ale i správně zařazuje jednotlivé postavy i sociální vrstvy do kontextu. Fakt jsem byl spokojenej. ()

igi B. 

všechny recenze uživatele

Vizuálně snad až >pimprlově< pojatá >historie< aneb pateticky mýtutvorný epos ryze televizního kalibru, dobově hvězdně sice obsazen, rutinně však natočen a krom občasného (místy až směšného) přehrávání hvězd i komparsu vcelku jalově odehrán... . . . V kombinaci tuzemského televizního uvedení s ořezem obrazu (z formátu 1,66:1 na 4:3) a hlavně s tradičně debilním a zvukově plochým českým dabingem (mmj. třeba výkřiky a atmosféra v davových a vůbec exterierových scénách...) působí pak tohle dílo - zvláště ve vypjatých momentech - místy až nechtěně komicky, vskutku prostě hodno předhození prostému a prostoduchému masovému diváckému stavu a jeho stádně-uživatelským vidláckým tužbám a moresům... :-[ . . . P.S. Nakonec pak snad nejvíce pozitivní jev jako odměna za svým způsobem protrpených 360 minut je zjištění, že >nezlomný lidský duch< stará se o neustálé opakování historie a nakonec to stádo prostě nikdy nezvítězí nad všemi těmi psychopaty, vrahy, zloději, korupčníky atd etc (čili "politiky"), posedlými mocí a ohánějícími se vůlí a blahem lidu. Tak jen tak ale fakt nevím, co je vlastně horší... :-( - - - - - (Poprvé sledováno po čtyři dlouhé večery za porevolučně pozdního léta l.p. 2009 na ČT2, komentář zde jako sedmnáctý - 22.9.2009) ()

Aky 

všechny recenze uživatele

K plnému počtu mi chybí více fikce, dramatu v pravém slova smyslu. Je to puntičkářsky přesně (a skvěle) natočený dějepis. Právě pro onu úpornou snahu se mi zdá, že se trochu vytrácí prokreslení typologie postav, detaily z jejich soukromého, nikoliv jen dějinotvorného života, což dramatu zpravidla dodává šmak. Ale celkově je to nádherné, velkoryse pojaté pokoukání. ()

Galerie (33)

Zajímavosti (6)

  • Vzhledem k rozsahu byl film rozdělen na dvě základní částí, a to „Léta naděje“ a „Léta zběsilosti“. První polovinu natočil francouzský režisér Robert Enrico, druhou realizoval Američan Richard T. Heffron. (argenson)
  • Scény dobytí Bastily byly natočeny na hradě Tarascon v jižní Francii, který se dnes již neexistující pevnosti architektonicky značně podobá. (argenson)
  • Když si Ludvík XVI. (Jean-François Balmer) do svého deníku zapíše takřka legendární poznámku, že 14. července se dle něj nic významného nestalo (Ludvík tím myslel svůj neúspěch při lovu, přitom 14. července byla dobyta Bastila, čímž byla započata revoluce), můžeme si všimnout, že celý jeho deník je psaný anglicky. (Nick321)

Reklama

Reklama