Requiem za sen

Aronofského odstrašující malá noční hudba ( aka nikdy nekončící můra ). Čtyři roční období, čtyři okruhy ohraničující jeden rok, čtyři schody do pekla lidské existence. Léto ještě představuje opojnou naději a snovou lehkost nadcházejícího přízraku budoucnosti, avšak podzim utopený ve vyvržených vnitřnostech a tělních tekutinách přináší vystřízlivění, aby mohlo být konečné delirium ukončeno zimním pádem až na samotné dno. Aronofsky svým postavám sadisticky odebírá a zároveň odepírá možnost snít. Sny a představy nechává přetavovat v přízraky, sebeklamy a noční můry nepřinášející žádné vydechnutí, jen vystřízlivění. Závěrečná sebedestruktivní koláž, bez veškeré naděje je režisérovým requiemem za ztracený sen. Na konci snímku jsem to byl já, kdo chtěl křičet z plných plic: „I want to live“. (08.09.2009)

Šokující film ne díky průběhu , ale díky jeho závěru, který se jentak ve filmech nevidí. Celý film je vskutku velmi zajímavý, příběh syna, jeho party a matky. Syn fetuje o 106, matka se snaží zhubnout kvůli televizi a cpe se prášky jako o život. Celou dobu divák sleduje průběh jejich života....léto, podzim, zima...! Zde se to zastaví. Období, kdy se těžko shání drogy a čas, kdy se začnou rýsovat nepěkné obrysy nejen na synovi, ale i na jeho matce. To už si člověk řiká, no jo tak nějak jsem čekal jak to dopadne. Jak také může dopadnout film o drogách. Ale pozor na konci je tak nádherně provedená a sestříhaná scéna, že na ní budete jen tupě zírat a díky překrásné melodii, která zní celým filmem Vás uvede do pokušení a pocítíte jak Vámi prochází zimnice stejně jako mně. (01.12.2006)

Zajímavě zpracovaný příběh ze světa drog. Výborná hudba, při které jsem se cítil jako v sedmém nebi a říkal jsem si, že většina tvůrců filmovou hudbu přílíš neřeší a pak to podle toho taky vypadá. Díky skvělé kameře jsem se částěčně dokázal vžít do kůže protagonistů, ale čekal jsem, že mě film citově odbourá a to se nestalo. Možná je to tím, že jsem drogy nikdy nebral, a tak se sympatie k těm závislákům u mě nedostavily. (22.01.2010)

|| Scenár: Darren Aronofsky, Hubert Selby Jr. / Predloha: Hubert Selby Jr. - Requiem for a dream | Hudba: Clint Mansell | Produkcia: Eric Watson, Palmer West | Distribúcia: Artisan Entertainment | Štúdio: Thousand Words, Protozoa Pictures | Rozpočet: 4,5 miliónov $ | Tržby: 7,390,108 $ || Absolútny víťaz kategórie: Sila filmového strihu a editácie. A to, že sa tam za 100 minút nič svetaboriaceho nestane, si už skoro nikto nevšimne. To je umenie! Presne, aké naše preťažené mysle potrebujú. Update 15.2.2014: Najsilnejšiou stránkou filmu je predsalen hudba. Nedokresluje atmosféru, ale tvorí ju. Skvelý herci sú už len ako prídavok, o ktorých kôli zlým maskám a líčeniu neuveríte, že sú feťáci, až na konci, kde to naopak exploduje dôverihodnosťou a depresívnou katarziou. 90% | Blu-Ray, THX, EN DTS | (09.12.2006)

Je tomu hodně let co jsem viděl Transpotting, ale toto dílo mi naprosto vyrazilo dech. Film o čtyřech lidech, kteří mají tak trochu "jiný" život. Žena závislá na televizi, která vyhraje v soutěži a kvůli svým červeným šatům chce zhubnout i za pomoci amfetaminů. Její syn jenž s klidem ukradne vlastní matce televizi kvůli potřebě další dávky. Jeho přítelkyně, která postupem času propadá stále hlouběji až k prostituci. Jejich společný černošský přítel, které má představy a nutnost být poblíž své matky.Herecké hvězdičky Jared Leto, Ellen Burstyn, Jennifer Connolly a Marlon Wayans hrají naprosto neuvěřitelně!! Ellen Rurstyn předvádí výkon, který by ani soška oscara nedokázala dostatečně zhodnotit. Marlona Wayanse jsem nikdy neviděl pořádně hrát, ale tady opravdu koukám co se skrývá v takovém to "huliči". Jared a Jennifer jsou skvělá dvojce a oba krutě ukazují na svých postavách pravdu o drogách. Hudební doprovod je bezchybný. Střih je něco ... dokonalého. Pod střihem tohoto filmu bych viděl nápis oscarový. Možná je to nadsazené, ale mě to naprosto dostalo. A nejlepší na závěr. Režie Darrena Aronofskyho je v tomto filmu něco nepopsatelného. On dokáže deprimovat každým záběrem více a více a my, co sledujeme jeho film, můžeme jen s otevřenými ústy sledovat krásu co nám on předkládá. Půlený obraz(např. dva milenci v posteli jsou dokonalé spojení obrazu), urychlení času a další hračky, které použil jsou perfektně trefené a neumím si představit film bez nich. Dokonalé dílo jenž by mělo být pouštěno dětem, klidně ať se vyděsí , ale určitě by to způsobilo pokles drogově závislých. Já se už teď bojím každého prášku od doktora... Nejdepresivnější film, kterému jsem dal 5* ... (26.01.2005)