Gabriela Soukalová: Pravda se pořád vyplatí

Možná trochu jednostranně natočený dokument, ale ostatní strany asi opravdu odmítly účast. Je to škoda, docela by mě zajímal i pohled těch, o kterých se hovoří a na které se plive špína. Asi budou mít na Gábinu jiný názor. Ale jinak se mi zpracování líbilo. Bylo to živé, zajímavé, poutavě podané. A Gábina je fakt pěkná ženská. (08.06.2024)

"Celý film byl pro mě velký zážitek, i pro mého manžela. Po deseti letech jsem ho viděla brečet. " - jeden z komentářů níže. Pustil jsem si to jako trest za to, že jsem si spletl časy a nestihl tak maratón Indiana Jonesů v Aeru, takže se kdyžtak omlouvám za to, že jsem třeba doposud vůbec nevěděl, kdo Soukalová je. Z tohoto ignorantského úhlu to pro mě byla zajímavá sonda do toho nejryzejšího bulvárního jazyka, ke kterému se jinak moc nedostanu. A nemůžu nepřiznat, že jsem si to svým způsobem neužil. Je k tomu potřeba ale jistá škodolibost, protože obecnou nezajímavost téměř všech jeho akterů překonává jenom jejich připitomělost. Gabriela Soukalová vypráví o tom, jak jí bylo manipulováno, přičemž je většinu času vmanipulovávána do smešně inscenovaných money-shotů či ilustrací jejích zkušeností (epická scéna s lívancema v hajzlu může žít v mé hlavě rent free do smrti). Do toho bezuzdně žvatlaj mluvící hlavy živoucích důkazů, že pokud se chcete bezpečně pochcat smíchy, nechte sportovce mluvit o čemkoli jiném než o sportu. Ale nejen ti. Dvakrát tam něco žvatlá nějaká záhadná osoba, u který není vůbec uvedený, co tady vůbec dělá a je označená pouze jako "umělkyně". Jediný komik na světě, který v životě neřekl nic vtipnýho, Jan Kraus, si tam střihne svoje "Jó hodná holka, pozdravila a tak..." a pak začne úplně random žvatlat něco o zlých novinářích. Yes, miluju! Samotná protagonistka je vlastně celkem roztomilé tele připomínající mi Brejchovou v Láskách jedný plavovlásky, která nám prostě přišla ukázat svůj trik s pinpongáčema a já se na ní za to nemůžu zlobit. Ale co s tím dělá Větrovský, který spíš než jako režisér působí jak vyhořelej korporátní copywriter po osmym pivu, je v něčem šíleně nesympatická snaha těmi nejlacinějšími prostředky vyvolat dojem obrovského příběhu kolem někoho kdo... je prostě taková nezajímavá máma z předměstí, která občas jen tak mimochodem vytáhne do kamery konkrétní proteinovou tyčinku, abych si na konci titulků mohl přečíst, že tohle promo video bylo spolufinancováno Státním fondem kinematografie. Dopíči cože? :DDD (09.06.2024)

Jak tady čtu recenze, možná jsem se nechala nachytat, ale dokument mě kupodivu bavil, ačkoli Gábinu považuju za podobnou postavu, jako jsou v Británii Harry s Meghan (je fakt, že po shlédnutí jejich dokumentu mi byli taky sympatičtější, takže možná je to zkrátka moje naivita). Každopádně jsem si zavzpomínala na doby, kdy jsem Gábině fandila a obdivovala ji, jak je šikovná a u toho i krásná :), záběry na její radost po závodech mě dost dojímaly. Věřím, že to v životě neměla lehké, závodit s PP musela být šílenost. Taky věřím, že jí dal dost zabrat její exmanžel, v názoru na něm se shodují snad všichni ve filmu, dokonce i ti, kteří ji jinak mírně kritizují a nesouhlasí s ní například v otázce změny techniky nebo lékařské péče. Zajímavé je, že Gábina říká, že předmanželskou smlouvu vyžadovala, ale podle vyprávění její mámy to tak vůbec nezní. Takže je určitě možné, že nesedí víc věcí, ale to je holt asi u dokumentu, kde mluví jen jedna strana, poměrně normální. (13.06.2024)

Jít do takto jednostranné sračky cílené na joudy teda fištrónem a úrovní zrovna nezavání. JBichle nářků nestačila? Jedna za úžasné sportovní úspěchy, ale jinak je to s těmi pocuchanými nervičkami a hlavičkou ušmudlaná bulvární bída. Přitom hodná, pracovitá, úspěšná žena. Ani ten pokus dostat se do repre SVK nevyšel, že jo...? Nechtěli, co? Hmm. Inu? Ne každý na sebe nechá hystericky grcat, ale tak Harrymu a Megeře tohle taky sype, proč to nezkusit? (09.06.2024)

Kdybych za tenhle komentovaný sestřih novinových titulků a nepůvodních záběrů z živých sportovních přenosů zaplatil plné vstupné, cítil bych se dost ošizen. Jde o jednostrannou glorifikaci/(sebe)obhajobu prokládanou starým dobrým kydáním hnoje, kritickou ke všem, jen ne k samotné protagonistce, která se zas a znovu plačtivě staví do pozice oběti. Jak jinak, když je režisér/promotér zároveň agentem Soukalové. Člověk nemusí být vystudovaný psycholog, aby ho napadlo, že vztahy obvykle takhle schematicky nefungují, že není jen čisté dobro a absolutní zlo, ale budiž. Při stominutové stopáži a prvoplánovém zapojování sentimentální hudby to ovšem vede k extrémní monotónnosti a nevkusnému kýčaření. Celé je to navrch, snad vyjma slz v autě, okatě fejkové, naskriptované, bez autenticky působících výroků a situací – jak ironické u filmu, který má v podtitulu slovo „pravda“. Poslední půlhodina, kdy už není moc o čem vyprávět, je pak z velké části jen bezobsažným ředěním onoho hustého, lepkavého koncentrátu. Díky alespoň za nechtěně wtf momenty, třeba mluvící hlavu Krause, který (zrovna on!) se moralistně vymezuje vůči novinářským hyenám. Pro VoD platformu cílící na nejnižší společný jmenovatel jde ale o adekvátní výplň, která svým nápadně bulvárním nábojem zřejmě přitáhne dost pozornosti, aby se producentům vyplatilo natočit příště stejně plonkové promo jinému sportovci nebo sportovkyni. 20% (09.06.2024)