Johnny Mnemonic

Neznámy americký režisér Robert Longo dostal v roku 1995 veľkú príležitosť presadiť sa v tvrdej konkurencii. Dostal možnosť sfilmovať kultový sci-fi námet od spisovateľa Williama Gibsona. Producenti boli ku nemu štedrí a tak mal i dostatok finančných prostredkov. Šetriť sa nemuselo. Taktiež mal k dispozícii aj kvalitných hercov a ako bonus mladú, vychádzajúcu hviezdu, Keanu Reevesa, ako predstaviteľa titulnej úlohy. Lenže pán Longo z toho nevyťažil takmer nič. Naopak všetko to skazil totálnou režisérskou impotenciou. Vôbec sa nečudejem tomu, že to bol posledný film, ktorý natočil. ** (21.04.2013)

Tohle je podle mě povedený příspěvek do žánru kyberpunkových filmů. Rozhodně není dokonalý, ale za povšimnutí stojí, jeho nízké hodnocení tady mě dost překvapuje. Jistě, není to Matrix, ale také to neni taková blbina, jak tu všichni píší. Největším problémem je skutečně mizerná režie Roberta Longo. Ta poněkud ničí zajímavý námět. (11.06.2010)

Hodně, ale opravdu hodně nepovedená cyberpunková filmová kreace, jejíž zápory byly ještě víc zdůrazněny s příchodem filmů, jako byl třeba Matrix. Složitý datový svět ukrytý v chipu v hlavě Johnny Mnemonica je možná přehlednější a uspořádanější než filmový útvar sám. Johnny Mnemonic je prostě jeden velký zmatek. Snad jediným skutečně zásadním pozitivem tohoto sci-fi snímku je herecká účast Henryho Rollinse, který tu dostává větší prostor než třeba v Lynchově Ztracené dálnici. A já ho mám (pro jeho v takovéto formě neobvyklé spojení intelektuálního rozměru s fyzickými dispozicemi) rád... (03.09.2007)

"Proč ti chtěli uříznout hlavu? Tady lidi většinou normálně zabijou." Už si snad ani nedokážu představit, jak moc sci-fi byl v roce 1995 přenos 320 GB dat. I když si matně vzpomínám, že mé první Pentium 75 MHz mělo tehdy HD 540 MB, takže to asi bylo hodně. Jenže ono je těžké hodnotit něco, co ve své době patrně působilo hodně moderně. Dneska už je to archaická záležitost, ale její myšlenky jsou ale stále aktuální. Mám tím na mysli to, že zmírňovat chorobu je mnohem výnosnější, než ji vyléčit a že naši civilizaci mohou zachránit jedině delfíni. Mne to tedy přiměřeně bavilo, mezi Johnnym a Jane to sympaticky jiskřilo a Kazatel byl fantastický, kdykoli začal kázat svými implantáty. (03.02.2019)

Génius jako je William Gibson si pro svá díla zaslouží mnohem lepší filmovou podobu...pravda je, že sám psal scénář, ale víte jak to je s těmi borci v marketingu, ti vám vykecají i díru do hlavy;) Navíc kdyby Jane vypadala jako Molly, asi by to dost lidí nevydejchalo:) Jinak nic proti Dině Meyer, ona za to nemůže. Vše kromě těch nejzákladnějších prvků (jako jsou jména postav:)) překopáno nebo spíš hluboko zakopáno jest, Dolph Lundgren zcela zbytečně zabírá místo na plátně (a že ho je pěknej kus), na mé skrytě cyberpunkové duši mě trošku zahřál snad jen matrix a potom efektní monovlákno;) A možná i hudba od nějakého Brada Fiedela. (19.04.2004)