Světla velkoměsta

Nebudu psát o tom, jaký je Chaplin génius, protože to už všichni dávno dobře víme. I přesto mě ale opět zarazilo, jak je snímek dokonalý, jak brilantně stmeluje dvě příběhové linie a jak stíhá zároveň královsky bavit i dojmout překrásnou romantickou zápletkou. Charlieho boxerský souboj je dodnes jednou z nejvtipnějších scén, zatímco závěr by mohl klidně aspirovat na titul nejdojemnějšího filmového konce. Ve zlaté éře němého filmu jeden z největších skvostů. 100% (27.04.2013)

Dalo by říct, že Světla velkoměsta jsou esencí, která si z Chaplinových filmů bere to, čím byly charakteristické (kombinace humoru, sentimentu a sociálního cítění). Výsledný produkt tomu však ne vždy odpovídá. Největší překážkou je tu nedostatečná vypointovanost některých scén, u jiných Chaplinovek jsem se prostě bavil víc. Na druhou stranu bych vypíchl geniální boxerský zápas a ne zcela jednoznačný konec. Světla velkoměsta tak mohou posloužit jako instantní verze určená převážně tomu, kdo se ostatní Chaplinovou tvorbou nechce prokousávat. ___ S odstupem času přece jen hvězdu přidám, a to hlavně za ten závěr.  9/10 (19.09.2009)

Na většinu grotesek z němé éry se nevydržím koukat. To však neplatí pro Chaplina. Jeho filmy zůstávají vtipné i po desetiletích. Síla jeho osobnosti dokáže připoutat i dnes. Jeho skvělá pantomima, pohyby a choreografie, to je něco co se opravdu jen tak nevidí. V City Lights nelze neobdivovat například choreograficky perfektně zvládnutý boxerský zápas. Tento film je dokladem toho, že Chaplin je jednou z největších osobností dějin filmu. Jeho charisma působí i po desetiletích. (02.07.2007)

Básník sociálního bolu, zhruba tak lze vymezit chaplinovskou syntézu smíchu a sentimentu prolínajícího se skutečnou bolestí a utrpením. Tak jako dnes čas od času volí tvůrci pro realizaci svého záměru černobílý kontrast a opovrhují přitom možnostmi současných filmových technologií, tak i Chaplin prokázal, že němý film v éře zdrcujícího nástupu převratného zvukového filmu může zůstat divácky úspěšným kasovním trhákem, aniž by rezignoval na svou uměleckou hodnotu. Vlastní příběh je banální méně, než bychom si dnes dokázali představit. V USA vrcholí krize, vyvolaná černým pátkem na newyorské burze o dva roky dříve, a existenční nejistota se vztahuje i na většinu středních vrstev. Tragikomedie příběhu je i odrazem tragikomedie mámivých světel velkoměsta, která jsou stejně krutá a neúprosná jako krajina nezávisle na tom, zda a jak se k ní člověk vztahuje. Poselství filmu je i poselstvím doby jeho vzniku: hrůzu a nejistotu, která tehdy prostupovala společnost, si dnes nejsme s to představit. Ponížení a zranění jsou jako lupa nastavená slunečním paprskům: bídu světa tato čočka sociální reflexe zrcadlí a odráží lépe než cokoli jiného. I po dlouhých desetiletích. (01.03.2008)

Někdy vtipný,někdy nostalgický až posmutnělý,každopádně kvalitní film,který dokazuje,že Chaplin je nadčasový.Vynikající boxerská scéna,excentrický milionář a slepá květinářka jsou skvělí,ale najdou se i slabší momenty a musím přiznat,že z mistrů grotesky v raných letech kinematografie je mi Harold Lloyd malinko bližší.Přesto velmi fajn. 75 % (02.07.2012)