If....
Keby...
Režie:
Lindsay AndersonScénář:
David SherwinKamera:
Miroslav OndříčekHudba:
Marc WilkinsonHrají:
Malcolm McDowell, Arthur Lowe, Robin Askwith, Charles Sturridge, Sean Bury, Simon Ward, Brian Pettifer, Mona Washbourne, Richard Everett, Graham Crowden (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Drama Lindsaye Andersona Kdyby je typickým produktem doby, v níž vzniklo, tedy neklidných a revolučních šedesátých let. Prakticky z každého záběru lze cítit obrovský vztek mladé generace, který může zchladit jen bourání hodnot, na nichž v té době stála britská střední třída.
Obsazení vévodí Malcolm McDowell (sígr z Kubrickova Mechanického pomeranče), který hraje Micka, studenta, který vyburcuje spolužáky k revoltě vůči zažitým zvyklostem jejich internátní školy. Tváří v tvář surovým vychovatelům a neschopným učitelům se Mick a jeho kolegové pokusí odstranit překážky, kterými jim pedagogové ztrpčují život, a také zažitou představu o nadřazenosti kolektivu nad individualitou. Pod heslem "Vyberte si, na které straně chcete stát," tak svádí marný boj mladické ideály s nelítostně válcující realitou.
Natáčení začalo jen pár dní před studentskými bouřemi v Paříži a Andersonovi se díky tomu podařilo poměrně přesně zachytit náladu mezi příslušníky mladé generace, fotkami Che Guevary a Mao Ce Tunga na stěnách pokojů počínaje a naivními přípravami na revoluci konče.
Film se stal kultovním především díky tomu, že se Andersonovi podařilo příběhu dodat surreálný nádech, za což vděčí zejména formálnímu zpracování a vynikající kameře Miroslava Ondříčka. Ve chvíli, kdy revoluční události nabírají obrátky, film se anarchisticky rozpadá do jednotlivých záběrů, neustále mění svou barevnost od sépiové po plnobarevnou, střídání reálných a fantazijních záběrů je stále rychlejší.
(oficiální text distributora)
Recenze (122)
Některé filmy mají sílu ve dvou případech, za prvé, když je vidíte v době vzniku či ještě nějakou dobu poté, za druhé, pokud je vidíte v určitém věku. U If.... jsem si téměř jistá, že vidět to před takovými dvanácti lety, oslovilo by mne, možná i nějakým způsobem ovlivnilo, možná by se If... stalo i mým oblíbeným filmem. Bohužel, a zde mne to o to více mrzí, protože i přes rozvleklost a hluchá místa si If... drží dobrou úroveň a patrně bylo ve své době určitým mezníkem v zobrazování vzpour tohoto typu, je film přežitý (ne však jeho námět a poselství), a doslova převálcovaný jinými snímky, které si s podobnou tematikou pohrály lépe, ať už z toho či onoho důvodu. ()
Snímok, ktorý vďaka myšlienke predbehol svoju dobu. Liberáli by mohli smelo skonštatovať: "My sme Vám to hovorili, že to takto dopadne, keď tých mladých nenecháte, aby sa formovali sami". Lenže v zdravej mysli, sa takýto nápad nezrodí, pričom kde zlyháva výchova rodiča, tam nastupuje tvrdá ruka systému. Ja osobne som ZA, lebo ten čo hovorí NIE, ten sa nestretáva s realitou. Film ako taký, ma však nijak mimoriadne nebavil, i keď haniť ho v žiadnom prípade nemôžem, lebo Briti tie drámy s tématikou šikany skrátka vedia. Spokojný na "trojku". ()
Internátní škola jako (britský) společenský celek, striktní hierarchické uspořádání představuje náznaky totality. Jednotlivé skupiny jsou rozčleněny do systému "tříd" - v čele stojí ředitel, jehož poskokem je jeho zástupce, ten má zase pod sebou několik pomocníků (mazáků), kteří již přímo prováděli šikanu a mučení na nově příchozích studentech (bažantech). Lindsay Anderson film koncipuje do osmi vzájemně propojených kapitol oddělených vysvětlujícími mezititulky, první polovina filmu je prezentována jako důsledná analýza školního řádu a pravidel a jednotlivých charakterů, spíše tedy propracovaného systému šikany. V hlavním hrdinovi Mickovi postupně vzrůstá nenávist a chuť po revoltě, která vrcholí závěrečnou fantazijně stylizovanou sekvencí totálního anarchistického masakru. Film je znepokojivý o to víc, když si uvědomíme, že byl natočen v revolučním roce 1968, což mu dodávalo obrovskou politickou aktuálnost. ()
"Škola je jakýsi svět v malém, zejména v Anglii, kde výchova je tak přesným obrazem celé společnosti," řekl kdesi Lindsay Anderson o tomto filmu. Možná bychom museli být Angličani s osobní zkušeností tamější výchovy, abychom plně pochopili význam Kdyby.., nicméně myšlenky obsažené v tomto snímku jsou univerzální. Středostavovská studentská kolej, kde studenti jsou rozděleni do "vrstev" podobně jako v anglické společnosti, je dějištěm nesnesitelné psychické i fyzické šikany. Většina obyvatel koleje je na zavedený způsob života zvyklá a i noví příchozí (zejména zprvu vyplašený Jute) se brzy začlení do systému a na nějaký odpor ani nepomyslí. Musí přijít Mick Travis, kterého skvělým způsobem ztvárnil Malcolm MacDowell. Travis je revolucionář myšlenky i činy. Po prázdninách příjde do koleje s knírkem, ale raději si ho oholí předem, než ho někdo uvidí a začne mu přikazovat, aby ho odstranil (tak jako později třeba vlasy). Oholí se z vlastní vůle, aby nemusel čelit diktátu shora. Ovšem revolta je pevnou součástí jeho osobnosti: Violence and revolution are the only pure acts. Brzy se dostane do vážných sporů s "establishmentem" a následuje jedna z nejsilnějších scén filmu: výprask v tělocvičně. Nemusíme být očitým svědkem výprasku, stačí poslouchat kroky trestajícího a švih rákosky... Travis je však po tom ponižujícím trestu nezlomený, naopak! - děj se přehoupne do nové "revoluční" polohy. Film je zpracován velmi nezvykle syrově, míchá reálno se surreálnem (kaplan v šuplíku), obsahuje skryté narážky na latentní homosexualitu některých studentů (důsledek segregace hochů a dívek? :)) atd. atd.. Ondříčkova kamera je více než skvělá a atmosféra samotná nás vtahuje do studených zdí anglické školy. Film ovšem nemůžeme brát doslova. Působivá závěrečná revoluční scéna je spíše ztvárněním Travisových představ a vyvrcholení surreálných vizí celého filmu než opravdový masakr. Střídání barevných a černobílých sekvencí, skoro Monty Pythonovský humor (např. již zmíněný kaplan v šupleti) a nevysvětlitelná přítomnost oné dívky je jen poukazem, že nejde o smrtelně vážně míněný film s nedej bože nějakým návodem, ale že se jedná "jen" o alegorii a představu, co by se mohlo stát, kdyby... Tehdy ještě jméno Columbine nikomu nic neříkalo..:-)). A na závěr perlička: to střídání barevných a černobílých scén není nějaké "umělecké" sdělení, ani výsledek nedostatku peněz při natáčení (taková byla fáma), ale šlo o to, že to byl jediný způsob, jak pořádně natočit scény v kapli. Andersonovi se pak zalíbilo, jak to narušuje celkový obraz snímku a rozhodl se rozházet po celém filmu víceméně náhodně víc těch černobílých scén, aby tak docílil přechodu mezi reálnem a fantazií. A ještě jedna perlička: Název filmu byl inspirován básní Rudyarda Kiplinga "If", kterou se prý děti na základních školách musely učit zpaměti: "If you can fill the unforgiving minute/with sixty seconds's worth of distance run/yours is the Earth and everything that's in it/And -which is more- you'll be a Man, my son!" :-)) () (méně) (více)
Rebelanstvo mladých poloasociálov ma nedvíha zo stoličky. Udiví ale to, že takmer bez štipky príčiny - žiadne tvrdé podmienky či surovosť som nepostrehol - sa snažia búriť. Ťažko sa tomu verí a keď sa to potom ešte spojí s čisto surreálnou fantáziou či snom, pôsobí to celé divne a neohrabane. Celkom som nepochopil aj to otvorené nadávanie vychovávateľom, dokonca beztrestné. Takmer dvojhodiná stopáž k tomu tiež neprospieva a viaceré pasáže nudia. Na druhej strane, oceňujem tradičné spracovanie s minimom experimentálnych prvkov (občasne napr. čb kamera) či výkon mladého McDowella. ()
Galerie (88)
Zajímavosti (8)
- Příběh je založen na krátkometrážním snímku Jean Viga Trojka z mravů (1933). (formelin)
- Filmový debut Malcolm McDowella. (formelin)
- Film střídá barevný a černobílý materiál, údajně však bez jakéhokoliv významného důvodu, nýbrž proto, že rozpočet na barvu se vyčepal před dokončením filmu. (Hans.)
Reklama