Běsnící měsíc

Potěšilo mě, že se z toho tvůrci nepokusili udělat další prvoplánovou citovou vydíračku, ale naopak natočili příběh o jednom vozíčkáři a jeho lásce s citlivým přístupem k problematice tělesně postižených, navíc s velmi věrohodnými charaktery a výborným Malcolmem McDowellem v hlavní roli. A z toho konce mi bylo opravdu smutno... (25.03.2013)

V době uvedení tohoto filmu už měl Malcolm McDowell za sebou Kdyby..., vzápětí měl přijít Mechanický pomeranč a Šťastný to muž. Zřejmě nebudu přehánět, když řeknu, že mezi touto trojicí vynikajících snímků se Běsnící měsíc vůbec neztrácí a co do hereckého výkonu hlavního představitele nabízí stejnou míru dokonalosti, jako v oněch mnohem slavnějších filmech. McDowell hraje mladého fotbalistu (Bruce Pricharda), který v den svatby svého bratra zkolabuje (snad následkem nevinného zranění z předchozího zápasu? Nikdo neví...) a nadobro ztratí schopnost chodit. Tím se naprosto převrací Bruceův život a z velmi živého mladíka se stává zamlklý a zdrcený člověk. Vše se změní, když v ústavu pro invalidy potká stejně postiženou Jill. Ta je sice zasnoubená, ale její vztah se snoubencem se vinou postižení značně ochlazuje. Bruce a Jill se do sebe zamilují a trochu rozvíří nudu v nepřívětivém sanatoriu pro vozíčkáře, nicméně tento vztah nemá příliš pochopení u vedení ústavu. Běsnící měsíc je velmi neobvyklý romantický příběh, netypický a překvapivý, s šokujícím závěrem. Není to slaďák, není to vypočitavost, žádný kýč... Je to příběh, který stojí za vidění! P.S.: Scéna s prvním polibkem nemá chybu!!! (01.05.2008)

Psychologicko-romantické drama o čerstvém vozíčkáři, který se snaží vyrovnat se svým neštěstím. Malcolm McDowell byl v 70. letech v nejlepší formě, a ochrnutého mladíka zahrál excelentně. V těch časech ať hrál cokoliv, vždycky jste z toho cítili toho rebela, co v něm vždycky byl. V úvodu jsem Raging Moon označil mimo jiné za film "romantický". A ten pojem si dnes lidi běžně pletou se slovem "sračka", když tak koukám, co všechno je tu pod touhle škatulí vedeno. Ovšem přes to žánrové zařazení, i přes výše nastíněné téma, nečekejte žádné citové vydírání ani laciné žebrání o slzy. Podobné záležitosti se musí umět podat, a v tomhle případě se umělo... hodně. (20.01.2006)

Léta jsem tento film uchovával v paměti a nemohl si vzpomenout na jeho název :-). Krásný a smutný příběh o dvou postižených lidech, kteří k sobě dokážou i přes tělesný handicap zahořet tím nejkrásnějším citem. Nesentimentální, nekýčovité, minimalistické a civilní tak, že závěr ani nedojme k slzám, spíše vyvolá vztek nad krutostí a nespravedlivostí osudu. A nakonec, stejně jako hlavní hrdina, si všichni uvědomíme, že život je jen jediný a dál se musí žít. Malcolm McDowell v jedné ze svých nejlepších rolí. 100%. (16.06.2012)

Na začiatku máme energického a urozprávaného frajera, ale choroba a príchod do ústavu ho zmenia na zatrpknutého a mĺkveho mladíka. Niet sa čo čudovať, asi mnohí by sme takí boli, keby nás boh položil na lopatky. Akonáhle sa vo filme zjaví láska, všetko to ožije a aj hudba zrýchli svoje tempo. Lenže človek mieni a život mení ... je to naozaj krásny a zároveň smutný príbeh so skvelými dialógmi a myšlienkami a Malcolm je neoddolateľný. (06.11.2015)