Withnail a já

Ta komedie a drama se tady snoubí v takovém podivném vztahu, který je nakonec hlavně depresivní, než jakýkoli jiný. Neměl jsem z toho nejlepší pocity, ale to spíš vnitřně, nikoli tím, že by nebyl film dobrý. Některými scénami jsem se musel prokousat, ale třeba noční setkání s Montym je naprosto výborné. (26.01.2016)

Ačkoliv jsem nikdy nebyl závislej na drogách, přijde mi, že hlavní síla Withnail and I tkví v perfektním vystihnutí pomíjivosti a zároveň trvanlivosti paranoidních a dalších stavů feťáků. Přesunem na venkov se takhle změnilo hodně (tempo) i málo (chování postav), což značně prospívá předevšim komediální složce filmu (takový rybaření s puškou v ruce, to bylo vážně něco). Nicméně stále - Withnail and I je pro mě hlavně dokonalym příkladem seriózně zábavnýho pohledu na život feťáků; a taky skoro až divadelního herectví umně převedenýho na filmový plátno. Takže … chin chin! --- "Listen, I pay you ten percent to do that … well, lick ten percent of the asses for me then!" (13.08.2013)

Teda, Withnail by si klidně mohl podat pitím roztřesené ruce s Bernardem Blackem z Black books. Takové dva vtipné charaktery, pro které je alkohol a anarchie životním názorem, aby člověk pohledal...Dost svérázná komedie s ne tak veselým koncem, nacpaná až po okraj poněkud bizarními postavičkami a hláškami, které většinou stojí vážně za to. Kdyby nebylo té zbytečné zápletky s teplým strýčkem Montym (jehož představitele mám navíc až příliš zafixovaného jako nerudného strýce Harryho Pottera), dala bych i za pět. (17.06.2013)

V případě Withnaila jsem udělal chybu při programování nahrávání a konec - napsal bych, že mi unikl - ale v tom případě bych musel pociťovat ztrátu. Pravda je taková, že jsem se s viděním Bruce Robinsona tak nějak minul a kultovní status filmu nemůžu potvrdit a s oběma antihrdiny jsem se nemohl v žádném ohledu ztotožnit. Ne, že by jednotlivé scény samy o sobě nebyly v některých případech nosné, už úvodní scéna z bytu, tedy vlastně z nehorázného chlívku, který oba povaleči a feťáci dokázali ze svého příbytku udělat, je docela vtipná, když se snaží ve svém paranoidním záchvatu odhalit něco, co se možná hýbe ve vodovodním dřezu. Nashromážděné ingredience se totiž patrně ve stavu naprosté hniloby daly samovolně do pohybu. Bohužel ten styl humoru se s mojím většinou míjel, možná kdyby to bylo natočené jako čistokrevná komedie ve stylu Pařby ve Vegas. Tohle chce ale opileckým blábolením zároveň vyjadřovat nějaké pózy a celý film se vyznačuje bezcílnými hovory, které vedou odnikud nikam. Tak, jako Strach a hnus v Las Vegas, taky tohle je jenom krátkodobý pohled na zbytečnou existenci dvou rádoby umělců, co chtějí napodobit styl francouzské bohémy. Celkový dojem: 45 %. (07.11.2012)

Dialogy jsou vtipné, film ale moc ne. 1) 28letý Paul McGann (Marwood), 30letý Richard E. Grant (Withnail, strýčkův synovec) a můj oblíbený herec 40letý Richard Griffiths (tlustý strýček Monty) se docela snažili. Ale s hledáním odpovědi na otázku, o čem vlastně snímek je, mi nepomohli. 2) Případné komenty: gudaulin**, honza.g***. (19.12.2014)