Povolení zabíjet

Po té kritické vlně na tento snímek mám chuť říci, že to byla nejlepší bondovka s Daltonem,abych měl klid, ale já to řeknu na plno--byla to doposud nejlepší Bondovka. To že je Bond v tomto příběhu osobní a není ve službách jejího veličenstva je rozhodně lepší než když se courá někde ve vesmíru. A já půjdu ještě dál, Timothy Dalton je pro mě nejreálnější BOND . Padouch Sanchez nikdy neměl zabíjet Bondovi kámoše a nebo vlastně měl, protože teď skutečně vidíme co to znamená nasrat BONDA. Dalton je nehorázně dobrej zabiják ať už s povolením nebo bez něj. Budu ještě osobnější Carey Lowell považuji za jednu z nejkrásnějších Bondgirl, doslova mě posadila na prdel, přesně to mě chybělo v posledních bondovkách, opravdu krásná a sexy a společně se sexy Talisa Soto vytvořili snad nejkrásnější dívčí tandem v bondovkách. Je jen škoda, že BOND byl tak nasranej a tak moc se chtěl pomstít, protože si klidně mohli střihnout trojku. Neodpustím si jedovatou poznámku, že byla obrovská hloupost neobsadit Daltona mnohem dříve do role agenta 007, jeho tvrdost mě doslova chytla. Půjdu si sehnat povolení zabíjet a producenti .........má msta bude osobní ! (31.12.2006)

Co si tak pamatuji, tak tohle je asi nejslabší film celé bondovské série. Timothy Dalton je ze všech představitelů Bonda ten nejhorší. Typově se hodí spíše do romantických filmů, než do akce. Na zabíjení lidí a svádění žen má moc něžný pohled a divák mu prostě nevěří. Natáčení filmu navíc spadlo do tuhých osumdesátých let, kdy vrcholil úpadek hudby, módy a kultury celkově. A tak bond-grils, jejich obludné účesy, šaty, písně jsou bohužel poplatné této temně kulturní etapě. Také herci film moc nezachraňují. Carey Lowell i Talisa Soto jsou herecky doslova tragické. A Benicio Del Toro má projev herců z podřadných jihoamerických telenovel, člověk by nevěřil jakých výkonů bude tento herec o deset let později schopen. Naštěstí film od úplného debaklu zachraňují slušné akční scény a tak se nejedná o úplný propadák. (10.02.2010)

[95%] POVOLENÍ ZABÍJET, coby druhá a poslední Bondovka s Timothym Daltonem. Takže opět tady není o čem … Režisér John Glen se od počátku své kariéry zlepšuje a zlepšuje. Jeho prvotina Jen pro tvé oči mi moc nesedla, ale taková Chobotnička, to už bylo solidnější. Následující Vyhlídka na vraždu mě ještě víc oslnila a DECH ŽIVOTA? To už byl pro mě vrchol jeho režie. Stejně jako tato jeho poslední Bondovka, kterou režíroval, se nesmírně povedla. Dalton je zde opět vizuálem drsný a charismatický, a o to víc je tahle jeho „mise“ osobní, když mu vážně zraní jeho kamaráda ze CIA Felixe Leitera a už vůbec nemluvě o Leiterově ženě. Tím se tahle bondovská část posouvá do ratingu R, což je doposud jediný případ. Rko není úplně přehnané, aby tu stříkala nonstop krev, ale jisté drsnější scény a víc záběru na krev, ukousnuté končetiny žralokem apod tu máme. Akce je rozmanitá a rozdělená po celém snímku, takže se tu doslova kocháme blahem. Úvodní scénka, kdy Bond lanem visící na vrtulníku zahákne malý letoun je super. Následný úvodní song je dobrý, i když znám lepší, ale to je fuk. Je tu nesčetně mnoho menších či větších akčních sekvencích; nejlepší je asi finále s cisterny. Děj je zde oproti předchozích Bondovek trochu jiný, osobní, ale to mi vůbec nevadilo. Bondovo tajné a svéhlavé infiltrování do blízkosti Sancheze je napínavé. Dlaším velkým kladem je výborný soundtrack od mého oblíbence Michaela Kamena, který bravurně skládal OST třeba k prvním třem Smrtonosných pastí, zbraní či prvního Highlandera. Některé hudební motivy mi připomínají první Smrtonosnou past a to se cení. Barryho určitě nepřekonal, ale i tak jsem rád, že se zde mohl Kamen svým talentem projevit. Dále … Další postavy krom Bonda … Robert Davi jako hlavní záporák byl zde přímo fenomenální. Jeho pohled, charisma – prostě z něj čišel respekt. Potěšil i v téhle době ještě mladičký Benicio Del Toro. Leitera zde hrál David Hedison, který si kupodivu zahrál v Moorově Bondovce Žít a nechat zemřít. Nechybí zde ani postavy M, Moneypeny a Q, který tu měl trochu více prostoru. I mě zde potěšil v malé roli Cary-Hiroyuki Tagawa, který je pohledem dost výrazný. Ženské obsazení mě ale moc nebavilo, včetně té krátkovlasé, ale co už. Celkově mám nejradši Dech života, tam jsem dal 100%, ale tohle Licence to kill je hned za tím. Nedá se tu nic kritizovat. Klasika, na kterou se často s chutí dívám. (02.10.2012)

Překvapuje mě, že zrovna Povolení zabíjet mohlo být polibkem smrti pro celou sérii. Dalton ani tady nezklamal. Jeho Bond je emocionálně pestřejší a dává tak zapomenout na tragický pokus Lazenbyho o něco podobného. Cesta za odplatou je však značně utahaná a nebýt odmítnutí poslušnosti, tak nenabízí další vypjaté zkoušky charakteru, ale jen hromady mrtvol. (06.05.2019)

Pri sledovaní bondoviek ma napadá jedna choroba. Mentálna anorexia. Zámerne chýba tejto sérii konzumných krimináliek akákoľvek výživa. Varia z jednej prevarenej vody. Popová pesnička v úvode, popová akcia tiež v úvode, očakávania - ktorýže herec si skúsil tú trapáreň tentoraz. Technické čačky -mačky a samozrejme inovácie. Tiež bez chuti zápachu a výživy. Hlavne nech je tam veľa hluku, ultrazloduch, čo vždy vysvetlí svoje grázlovstvá (chráň si chráň tie krásne grázlovstvá) a ženy čo hýbu Bondovým popredím i pozadím. Bondgrlz. No bomba! Tá hrozí buchnúť vždy v závere. A nemení sa to nemení, ani keď je odobraná licencia zabíjať. A nemení sa to ani s kadejakými morálnymi relativizovaniami a inováciami starých postupov a overených citátov, ktoré už údajne v posledných bondovkách chýbajú. Staré prevarené klišé nahradili iné umelé náhražky. Ale zase: bez výživnej hodnoty.Také vychrtnuté ako tie chudiatka anorektické, čo nabehli na diktát módy. Darmo, z hovna bič upletieš len veľmi výnimočne. Bondov prípad to ale nebol,nie je a nebude. (11.05.2016)