Povolení zabíjet

Je škoda, že Dalton natočil pouze dvě bondovky. S tím, co mu bylo vytýkáno (Bond není Bond, ale spíš Rambo s britským přízvukem), dnes slaví úspěchy Daniel Craig, a na Daltonovy kousky se pořád hledí jako na nejslabší z celé série. Povolení zabíjet za vidění určitě stojí - je to od začátku do konce akce, akce a zase akce, v níž ovšem nechybí humor, napětí, pěkné ženy, vynálezy pana Q a jeho oddělení... No kruci, tak je to Bond nebo ne? Odpověď : Je. A určitě ne méněcenný! Přesně o takovém chlapíkovi Flemming psal! (08.02.2010)

Povolení zabíjet znamená optikou obyčejného diváka přesně ten samý problém, jako v novém miléniu Quantum of Solace. Tedy žánrově naprosto ryzí film, který je sebevědomý, sveřepý, se syrovou akcí, vědom si "sám sebe" a svých kvalit. Licence to Kill není samostatně příliš funkční. Je potřeba, aby měl divák Bonda trochu "nakoukaného" a dokázal číst mezi řádky, spojit si paralely. V tu chvíli ví, že se koukáme na nejsevědomější díl, který v rámci tvrdé akce posouvá laťku o level dále. To samé se koná v rámci bondgirls, kdy poprvé můžeme vidět to, co v následujících letech bude samozřejmost - tedy sebevědomé mladé ženy, uhlazené, elegantní, "imidžové", reprezentující nejnovější módní trendy. Do té doby to byly až na výjimky (např. Barbara Bach - Spy Who Loved Me) jen doplňky téměř s absencí mozkových závitů. Zde se trademarky trochu mění - či snad upravují. A změnu dostává i samotný hrdina, který je tady paradoxně mnohem tvrdší a přímočařejší než kdy dříve a přece jen je mnohem víc člověk než by se na první pohled mohlo zdát. Jeden ze stavebních kamenů Jamese Bonda. Náklaďákové finále je na učebnici. (21.05.2014)

Bohužel je tohle jedna z nejhorších bondovek. Dalton je sice o hodně lepší než přestárlej Moor a hraje celkem dobře, ale ten stupidní scénář mu toho moc nedovolí a když nic moc příběh nahradí akce, tak je jí sice dost, ale všechny vychytávky nebo nějaký speciální akce jsou šíleně přehnaný a už to vůbec nepůsobí realisticky, samozřejmě, že ostatní bondové taky maj spoustu akcí, který by ani sám bond nezvlád, ale rozhodně to tak nebije do očí jako tady a hlavně proto dám jenom 3* (07.09.2005)

[95%] POVOLENÍ ZABÍJET, coby druhá a poslední Bondovka s Timothym Daltonem. Takže opět tady není o čem … Režisér John Glen se od počátku své kariéry zlepšuje a zlepšuje. Jeho prvotina Jen pro tvé oči mi moc nesedla, ale taková Chobotnička, to už bylo solidnější. Následující Vyhlídka na vraždu mě ještě víc oslnila a DECH ŽIVOTA? To už byl pro mě vrchol jeho režie. Stejně jako tato jeho poslední Bondovka, kterou režíroval, se nesmírně povedla. Dalton je zde opět vizuálem drsný a charismatický, a o to víc je tahle jeho „mise“ osobní, když mu vážně zraní jeho kamaráda ze CIA Felixe Leitera a už vůbec nemluvě o Leiterově ženě. Tím se tahle bondovská část posouvá do ratingu R, což je doposud jediný případ. Rko není úplně přehnané, aby tu stříkala nonstop krev, ale jisté drsnější scény a víc záběru na krev, ukousnuté končetiny žralokem apod tu máme. Akce je rozmanitá a rozdělená po celém snímku, takže se tu doslova kocháme blahem. Úvodní scénka, kdy Bond lanem visící na vrtulníku zahákne malý letoun je super. Následný úvodní song je dobrý, i když znám lepší, ale to je fuk. Je tu nesčetně mnoho menších či větších akčních sekvencích; nejlepší je asi finále s cisterny. Děj je zde oproti předchozích Bondovek trochu jiný, osobní, ale to mi vůbec nevadilo. Bondovo tajné a svéhlavé infiltrování do blízkosti Sancheze je napínavé. Dlaším velkým kladem je výborný soundtrack od mého oblíbence Michaela Kamena, který bravurně skládal OST třeba k prvním třem Smrtonosných pastí, zbraní či prvního Highlandera. Některé hudební motivy mi připomínají první Smrtonosnou past a to se cení. Barryho určitě nepřekonal, ale i tak jsem rád, že se zde mohl Kamen svým talentem projevit. Dále … Další postavy krom Bonda … Robert Davi jako hlavní záporák byl zde přímo fenomenální. Jeho pohled, charisma – prostě z něj čišel respekt. Potěšil i v téhle době ještě mladičký Benicio Del Toro. Leitera zde hrál David Hedison, který si kupodivu zahrál v Moorově Bondovce Žít a nechat zemřít. Nechybí zde ani postavy M, Moneypeny a Q, který tu měl trochu více prostoru. I mě zde potěšil v malé roli Cary-Hiroyuki Tagawa, který je pohledem dost výrazný. Ženské obsazení mě ale moc nebavilo, včetně té krátkovlasé, ale co už. Celkově mám nejradši Dech života, tam jsem dal 100%, ale tohle Licence to kill je hned za tím. Nedá se tu nic kritizovat. Klasika, na kterou se často s chutí dívám. (02.10.2012)

Překvapuje mě, že zrovna Povolení zabíjet mohlo být polibkem smrti pro celou sérii. Dalton ani tady nezklamal. Jeho Bond je emocionálně pestřejší a dává tak zapomenout na tragický pokus Lazenbyho o něco podobného. Cesta za odplatou je však značně utahaná a nebýt odmítnutí poslušnosti, tak nenabízí další vypjaté zkoušky charakteru, ale jen hromady mrtvol. (06.05.2019)