Akt

Hra, resp. seminář byl trošku delší než obvykle, ale to nebylo na škodu, právě naopak, přednášky byly hodně vtipné, navíc dobře využívaly přítomnosti všech pánů na pódiu (nejvíc mě bavil Zdeněk Svěrák). Samotná hra byla co do kvantity humoru chudší, ale vynahradila si to několika povedenými momenty (např. bota, kosočtverce, tanečky-obvzláště ten pana Čepelky). "Jsem prostě jedním z mála, kteří máme absolutní sluch. To neříkám, protože bych se tím chtěl nějak chlubit, to je prostě fakt. A podobně jako lidé s určitou srdeční vadou jsou jak známo dobří proutkaři, jsme my absolutní sluchaři dobří krbaři. A tak jsem proklepáním zdí v bratrancově chalupě brzy označil místo, kde by bylo tak nejlépe krb vzbudovat...no, vlastně jsem našel komín." /// "Že mi vynesete spaní." - "Jaképak s tím medle sraní!?" - "Vezmu šířku, vezmu délku. Moc-li chcete přes prdelku?" (26.07.2011)

Jako zanícený cimrmanolog, schopný hodiny a hodiny vyprávět repliky ze všech her krom Českého nebe, se kterým jsem ještě žel neměl tu čest, snad ani nemohu jinak. Mohl bych pár her vyzdvihnout, avšak žádnou bych nedokázal označit za slabší či méně oblíbenou. Stejně ode mne každá dostane "kilo", tak co... 100% (09.06.2010)

Akt má několik prvenství: 1) jedná se o úplně první představení divadla Járy Cimrmana. 2) Hra není spoluautorská, ale napsal ji Zdeněk Svěrák sám (Ladislav Smoljak psal hru Vyšetřování ztráty třídní knihy, pro druhou polovinu představení). 3) protože Smoljak svou část nestihl, akčně se vymyslela dočasná náhrada - seminář před oponou, která se od té doby stal neodmyslitelnou součástí každého představení a následně byly semináře zakomponovány do všech her následujících. (24.03.2015)

„Chcete cement, bude cement. Chcete krytinu, bude krytina.“ Pro mě jeden z nejdokonalejších kousků, ačkoli není tak akční a výpravný jako některé jiné. Nebudu nic vykládat o odvážnosti společenské kritiky této hry se zpěvy vzhledem k době jejího vzniku, ale vykreslení postav je prostě okouzlující. Odkazy na klasickou českou poezii. (06.08.2011)

Když si skupinka objevitelů díla největšího českého génia vybírala, kterou jeho hru přepsat jako první do podoby stravitelné současnými diváky, nemohli sáhnout po lepším kousku. Akt je dle mého (jistěže) skromného názoru hrou první (o čemž není pochyb) a také nejlepší. Zásluhu na tom má zdařilá přednáška bez zvýšeného výskytu hluchých míst, svou trapností nečekaně vtipné hudební výstupy, milá pointa a samozřejmě vrchovaté množství inteligentního, nicméně všem přístupného, humoru. Nechybí hrátky s jazykem („Stojan Jakotič“), narážky na obor filozofie („Zatímco vulgární materialisté křičeli: Do hajzlu, co s tím!“, Cimrmanova nenapadnutelná filozofie externismu), nečekané verše (-„Že vy mi vynesete spaní?“ –„Jaképak s tím hned sraní“). Ačkoliv se hra zaobírá lechtivější tématikou, nikdy nesklouzne k vulgárnosti. 85% (23.06.2007)