Vyloženě rodinná historie

Totalita v rodině a rodina v totalitě. Bezskrupulózní příběh československého socialismu. Bez příkras. Bez jinotajů. Bez metafor. Pěkně zpříma a natvrdo. Herci jsou v nejlepší formě, zvlášť Tříska, Haničinec a překvapivě také Menšík, který dokázal svou typickou šarži pozvednout na vyšší úroveň. Hloubkou analýzy samotného principu úchylné komunistické praxe, umocněné navíc intenzitou tehdejšího procitnutí z naivních iluzí Pražského jara, dokázala tato Zelenkova dnes neprávem pozapomenutá komorní tragikomedie zaujmout a zprostředkovat někdejší zkušenosti i dnes. I nepamětníkům. (25.09.2016)

Velmi trefná satira, do které režisér Dudek obsadil skvělé herce. Petr Haničinec zde byl v životní kondici, zcela nezvykle nepřehrával a podal výkon, který se bez uzardění mohl postavit po bok výkonu Záhorského. Ale tou nejlepší byla Slávka Budínová, která vystřídala tolik poloh, že by člověk nevěřil, že je možné je mít v jednom hereckém rejstříku. (02.06.2014)

Otto Zelneka to napísal presne, Jaroslav Dudek to ale nakrútil ako televízny film, ktorý síce je aj nadčasový, ale jeho technická kvalita v tom zrejme chladnom a vlhkom trezore utrpela nejaké tie nenapraviteľné škody. Až sa chce poradiť českej televízii, aby s týmto materiálom niečo urobila a dala mu krajší šat. Inak v podobnom zmysle pracoval s takouto synekdochou Aronofsky v matke! o mnoho rokov neskôr. Nemyslím samozrejme ideologicky, ale štýlom zobrazenia niečoho celospoločesnkého v prostredí jedného rodinného domu. Odhliadnuc od tejto alegórie na režim ale môžeme film vnímať aj čisto ako denotáciu, proste ono to podobne takto chodí(lo) aj vo viacgeneračných rodinách, z čoho zase akosi plynule vyplynie, že to tak musí fungovať aj v jednom štáte, respektíve na celom svete. (27.11.2019)

Komunismus, potažmo každý totalitní systém, v hodině a půl. Opravdu se mi zdálo, že se dívám na "Český národ v jednom domě." Herecké výkony všemu velmi napomohly. Zvlášť Petr Haničinec mě překvapil, jakého hajzla dokázal zahrát. Otto Zelenka IMHO předběhl dobu a odhadl i, jak vše dopadlo. KDYŽ SE NÁM TO TAK DLOUHO LÍBILO, TAK TO PŘECE NEMOHLO BÝT TAK ŠPATNÉ! (14.03.2006)

Další ze zapomenutých trezorových filmů. Naprosto zřejmé podobenství minulého režimu na pozadí života jedné domácnosti, ve které jednotliví její členové představují typické modely chování lidí ve společnosti. Máme zde naivního starého dědu jakožto zastánce starých mravních hodnot, který je však příliš slabý a důvěřivý a naopak zprvu nebojácnou Evu, která se stane obětí vykonstruovaného procesu. Zatímco jeden manželský pár mění neustále svůj postoj podle toho jak jim je, nebo není "domácí režim" nakloněn, tak doposavad podceňovaný Venda získává pocit potřebnosti a stává se ochotným přisluhovačem dvojice bratrů, kteří drží klíč ke společným prostředkům. Zatímco jeden z nich představuje represivní a surovou složku režimu, ten druhý chytře získává vliv v rodině politikou cukru a biče. Ano dochází k novým volbám ale nový "náčelník rodiny" pouze zapadne do předem vytvořeného schématu a nic se v podstatě nezmění. Film samotný je pak přehlídkou hereckých hvězd a věty jako "honem řekni něco loajálního" jsou aktuální i dnes. Dovolil bych si proto vyslovit myšlenku, že snímek samotný by se dnes měl vysílat ani ne tak jako kritika bývalého režimu, ale především jako upozornění na skutečnost, že každý politický režim (i ten současný) je tvořen lidmi .....a jak vidíme z historie......lidi se nemění a stále přijímají své role ve společnosti tak jako členové naší filmové rodiny. (22.07.2013)