Alfréd Veliký

Tohle historické drama je poněkud rozvleklé, a i když v něm hraje pár známých tváří (např. čaroděj Gandalf), tak není ani herecky přesvědčivé. Záběry z bitev jsou sice docela drsné a realistické, ale to je asi vše, co je na tomhle filmu možné vyzdvihnout. A jelikož se jaksi nebojuje celou dobu, není se většinu času moc na co koukat. (19.07.2002)

Trochu rozvláčné historické drama. Uvítal bych, kdyby se film více zaměřil na Alfrédovu státnickou činnost místo aby vymýšlel nějaké manželské problémy a křížil ho s Robinem Hoodem. Bitvy na svou dobu celkem solidní, i když v první se příliš nepovedlo demonstrovat účinek Alfrédovy taktiky, v závěrečné mi zas vadil přístup "tedy, hnal ho celý lid!". Jinak David Hemmings mi na Alfréda přišel jako dobrý typ, ale herecky příliš nepřesvědčil. (a vůbec občasné snahy o "umělecké" pojetí filmu působily dost rozpačitě). Celkem příjemně nicméně překvapil Michael York v roli dánského vůdce, i když je fakt, že měl mnohem lehčí práci než Hemmings. (22.09.2018)

Další historicky válečný film, který má v názvu jméno panovníka, který dokázal sjednotit Anglii a jediný dostal přídomek Veliký. Celý film se táhne různorodě, na svoji dobu se od toho také nedá čekat nic jiného. Je to spíše hlavně ukecané než bojovné, ale i toho si divák užije hlavně na konci celého filmu. Po historické události to rozhodně stojí za pozornost. Zdá se to být jako velkolepý film, leč není tomu tak a ani být nemůže. Možná bych v dnešní době Alfréda Velikého kvalitou přirovnal k Juliu Caesarovi. Jenže narozdíl on od něj byl nízkorozpočtový film. Tenhle zase prakticky na efekty nedá a vše zachraňují kostými a velkolepé boje, které za pozornost na svojí dobu rozhodně stojí. --- Chceš se stát bohem, ale nejsi ani člověk (20.08.2007)

Ve své době to jistě musel být jeden z nejrealističtějších historických velkofilmů. Nedivil bych se, kdyby některé bitevní scény nebo plundrování země vojsky nebyly diskutovanější. Dneska sice při srovnání se Statečným srdcem a jinými naturalistickými výtvory pohoří, ale tehdy ve srovnání třeba se Spartakem, Dlouhými loděmi vikingů a podobnými musel notně v realističnosti vítězit. Co se týká příběhu, ano, občas je mírně řečeno zdlouhavý. A je to tak dobře. Všecko nemusí být šedesát procent násilí a čtyřicet procent sexu (případně naopak), jak si jednomu známýmu stěžoval po válce Elia Kazan. Alfréd je sice trochu nevyzpytatelná a občas nelogická postava, ale nejsme konec konců takovými my všichni? Jeho přerod z namyšleného sobce v inteligentního panovníka je celkem věrohodný. Jeho opak, impulzivní a vášnivý dánský vládce taky není úplně zavrženíhodná postava. Lpí sice na svých občas krutých pohanských tradicích, když bojuje tak se vším všudy i s plundrováním, ale vlastně je stejně inteligentní a odvážný. Co se týká věrohodnosti, tu myslím ani nikdo u americkýho historickýho velkofilmu z šedesátých let nečeká. a kdyby si odpustili konec, kdyby to skončilo těsně po válce, když Alfréd porazil Dána, nemusel bych se rozhodovat mezi třemi a čtyřmi. (27.06.2006)

Sice mi nikdo jen tak nevymluví, že jde o vrcholně romantizovanou a dnešními hodnotami zdeformovanou podobu raného středověku, nicméně pouze jako zábava spojená s poučením o historických událostech nadprůměrné. S mírnou benevolencí, která je vzhledem k datu vzniku na místě, snesou bitevní scény srovnání i s vrcholem v této oblasti, jímž je Statečné srdce. 7/10 (19.06.2006)