Heureux gagnants
Lucky Winners
Máme prachy!
Obsahy(1)
Šance jedna ku 19 milionům. Pravděpodobnost, že vás zasáhne meteorit, je mnohem vyšší než šance, že vyhrajete v loterii. Pro naše šťastné výherce se sen rychle změní v noční můru a jejich životy se roztříští ve velkolepém ohňostroji této vzrušující černé komedie. (Film Europe)
Videa (3)
Recenze (17)
Top strop! Asi si půjdu vsadit. Brečel jsem smíchy od začátku do konce. Připravte se na brutálně černý humor, ze kterého místy mrazí a zároveň vám trhá bránici na kusy. I když ta kletba byla na mě dost přestřelená a závěr až moc moralizující, tak pořád jde o jednu z nejlepších komedií, které jsem za poslední roky viděl. ()
Milé překvapení pro diváka, který se většinou na francouzskou kinematografii pořádně nenaladí. Ale Máme prachy! je opravdu skvělý film. V rámci povídkového vyprávění ukazuje hned čtyři příběhy toho, co může výhra přinést lidem, kteří nejsou na něco takového připravení. Možná nás totiž dělá šťastnými právě to, jak se máme zrovna teď, i když to může stát za starou bačkoru. Nebo tak na první pohled může jenom působit a ta představa je jenom v naší hlavě. Ale vážně jsou to právě peníze, co nás udělá šťastnými? Nebo je to spíš ta falešná iluze štěstí, která nám stačí, když si to vlastně ani potom neumíme užít? Jsme kvůli tomu ochotní zahodit ideály, přesvědčení nebo třeba i budoucnost? "Peníze lidi nemění, jen odhalují jejich skutečnou podstatu." V každém příběhu je něco, co je hnusné, ale zároveň tak trochu uklidňující, byť ne každý dojde na konec podle původních představ. A stejně jako jde život...stačí, když se usmějeme a ono to nějak dopadne. Moc oceňuju, že mě film nepřinutil stydět se za to, kdy se směju, protože jsem se smála hodně. Jako fakt fakt hodně. A i v situacích, kdy bych asi správně neměla. Ale tak nějak to přišlo. Hmm, chtělo by to nějaký trest. Co třeba výhru v loterii? A potom chvíli čekat, co přijde... 9/10 :) ()
Máme prachy! je (černo)humornou sondou do světa lidí, kterým k jejich (ne)štěstí spadla do klína velká hromada peněz. Je možná trochu škoda, že tvůrci pojali jednotlivé povídky odděleně a nesnažili se je nějakým způsobem propojit, přesto mě jednotlivé epizody o (ne)šťastných (ne)šťastlivcích fakt zaujaly. Samotné příběhy, které by pomalu nevymyslel ani sám život, pobavily a zamrazily na zádech zároveň - epizoda s "pomstou ze záhrobí" působila téměř jako jeden z příběhů Věřte nevěřte. Původně jsem dal filmu tři hvězdičky, ale s jistým odstupem času hodnocení zvyšuji, jelikož mi tato místy opravdu ztřeštěná francouzská jízda vcelku sedla. ()
Miluju povídkové knihy. Včera jsem zjistila, že ne až tak filmy. Zatímco u knihy si kočírujete, kolik času si po konkrétním příběhu vezmete na jeho uležení, rozjímání nad ním, aby vám ho ten další nerozředil, u filmu postaveném na několika nepropojených příbězích je to mimo vaši moc a než rozdýcháte jeden, už dojem z něj rozpouští ten následující... / Chvíli vám připadá, že to určitě točil Woody, pak zase čicháte inspiraci v Nezvratném osudu, následně nechtíc srovnáváte s Trojúhelníkem smutku... / S jakou až velkolepostí honiček jak z Bonda v mini pařížských uličkách film nastoupil, tak s podobnou intenzitou pak vadl. Za mě asi jo. A soudě i dle zvuků v sále - zatímco v první třetině jsme svorně hýkali jako jeden muž, postupně to sláblo... Mě osobně rušila jistá předvídatelnost, stejně jako dlouhá doba, která uplynula mezi tím, kdy mi jako divákovi docvaklo, kam příběh směřuje, a než se tam skutečně dokodrcal. / V pro mě nenakoukané francouzské kinematografii jsem si ale opět užila pro mě neokoukané tváře, díky kterým to koukání nabíralo na pocitu autentičnosti. / Vyústění teroristů si zaslouží speciální půlbodík. :) / Proč ne, hele. ()
Tahle nová francouzská komedie mi úplně nesedla. Asi už mám plný zuby frankofonního sociálního realismu, ať už se jedná o jakýkoli žánr. Jednou se hledá řešení předem prohraného boje v Due giorni, una notte, pak se zkouší, jestli to přeci jenom není božská záležitost v Le Tout Nouveau Testament, ale pointa samozřejmě je, že jsou stejně všichni Les Invisibles. Takže pokud se mám znovu setkat s partičkou malých bezvýznamných lidí, kterým tentokrát život naruby obrátí výhra v lotynce, tak už se tolik nesměju. Film na způsob Relatos salvajes. #čsfdprojekce ()
Galerie (17)
Zajímavosti (6)
- Romain Choay povedal, že cieľom nebolo natočiť v dobe politickej korektnosti nejaký kontroverzný film: "Chceme rozprávať príbeh, ktorý by možno mohol niekoho uraziť, ale myslíme si, že dokážeme byť dostatočne šikovní a zábavní, aby si ľudia na začiatku povedali: ach, čo to je a o chvíľu, aha, ok, bolo to zábavné a dobré. Bola to pre nás výzva. Boli sme zvedaví, či to ľudia pochopia, alebo či film získa akýsi zlomyseľný tón. Myslíme si, že ľudia pochopia, že hoci hovoríme o chúlostivých témach, našli sme správne nuansy. Veríme, že sa dá hovoriť o všetkom, záleží len na tom, ako." (Arsenal83)
- Film sa predal do 25 krajín, no po francúzskej premiére bolo Slovensko prvou zahraničnou krajinou, kde sa film prehrával v kinách. (Arsenal83)
- Mnohí herci sú skutoční a praktizujúci moslimovia, ktorí podľa slov Romaina Choaya rolu prijali s tým, že im prišla zábavná a pre moslimov nie je paušálne urážlivá. (Arsenal83)
Reklama